Já jsem slavná,on je slavný[Marcus&Martinus] *DOKONČENO*

Kapitola 20

,,Tak co? Jak vypadám?" vešla Jessie do pokoje a otočila se o 360° , abych si ji prohlédla ze všech stran.

,,Dokonalá," usmála jsem se a upravila ji neposlušný pramen vlasů. ,,Jen tady.ti to trošku nageluju."

,,Díky," pokývala hlavou a prohlédla si mě, ,,tobě to taky hrozně sluší."

,,Tak co dámy?" nakouknul do pokoje Martinus, ,,jste hotovy s make-upem? Trvá vám to celou věčnost."

,,Hele," rýpla do něj Jessie, ,, až budeš holka, taky se budeš chtít všem zalíbit."

,,Kdybych byl holka, stačilo by mi, kdybych se líbila jen svému klukovi," usmál se a přitáhl si ji k sobě.

,,Tak já vás tu nechám osamotě," zasmála jsem se šibalsky a nechala ty dva o samotě.

Prošla jsem kolem koupelny, kuchyně a nakoukla do Marcusova pokoje, jestli už je připravený. Zastihla jsem ho zrovna ve chvíli, když si oblékal košili. Na zlomek sekundy jsem spatřila jeho mužnou hruď a menší vypracované svaly.

,,Hej!" zaprotestoval, když si všimnul mojí hlavy ve dveřích. ,,Nestojím o nezvané návštěvníky."

,,To je jako zakázáno dívat se na svého kluka?" podivila jsem se a vklouzla do pokoje i se zbytkem svého těla.

,,Dobře, v tvém případě udělám výjimku," zašklebil se na mě a vzal mě za pas. Sklonil se, aby mě mohl políbit a pohladit bříšky prstů po lících. ,,Moc ti to sluší."

,,Děkuji," začervenala jsem se a přitiskla se na jeho hruď. ,,Ale nejsem sama."

,,To mi připomíná," pustil mě, přešel ke skříní a vytáhnul z ní dvě kravaty. Jedna byla červená s károvaným vzorem a druhá čistě fialová. ,,Která je lepší?"

Chvíli jsem si kravaty prohlížela, i když jsem si hned od začátku byla jistá odpovědí: ,,Ta fialová je lepší."

,,Kde jste všichni?" ozvalo se z předsíně, ,,je čas vyrazit!"

,,My už tu jsme dávno," rozpoznala jsem Tinusův hlas. ,,Zas se jen čeká na ty dva opozdilce."

,,Aby se nezbláznil," protočil panenky Marcus, chytnul mě za ruku a vyvedl z pokoje ven.

***

,,Pss," upoutala moji pozornost Jessie, ,,na chvilku se vytratíme ne? Stejně než se se všemi přivítají..."

,,Máš pravdu," přitakala jsem a když jsme vešli do místnosti, která byla už zcela zaplněná lidmi, od kluků jsme se odloučily a šly si dát něco k pití.

,,No heleme se," ozval se za mnou nervy drásající hlas. ,,Není to moje milovaná spolužačka a tohle její nafintěná kamarádka?"

,,Nesnaž se Stodová, dnešní den nám nezkazíš," odpověděla ji Jessie, aniž by se odvrátila od mísy s punčem.

Pocítila jsem tlak na rameni a někdo mě prudce otočil o 180°. Dívat se do očí té závistivé krávě bylo tisíckrát horší než písemka z fyziky.

,,Řekni té svojí kamarádce, ať si nedovoluje," vychrstla mi do obličeje příkaz.

,,Nejsem pes, abych poslouchala rozkazy tyrana," řekla jsem ji stejným tónem a pokusila se vytratit. Nedala mi k tomu však možnost a pevněji sevřela má ramena.

,,Myslíš si, co nejsi, co?" mluvila česky, aby ji nikdo kolem nerozuměl. ,,Jsi slavná, umíš zpívat, hraješ ve dvaceti filmech a chodíš s nejhezčím klukem v Evropě. Ale tohle ti nepomůže v životě přežít."

Kdybych k ní necítila nenávist, měla bych z jejího přízvuku husí kůži. Jessie jen nehybně stála a pozorovala moji reakci.

,,Tak zaprvé," násilím jsem se zbavila jejího stisku a osvobodila svá ramena. ,,Aby jsem byla slavná, musela jsem pro to něco udělat. Za druhé, těch filmů není ani sedm a za třetí, lásku si nevybíráš ty, ale ona tebe."

Tím jsem s Kájou skončila. Chytla jsem Jessie za ruku a odcházela s ní směrem ke klukům. Na chvíli jsem měla pocit, že Kája za náma pronesla něco ve smyslu: ,,Ještě není všech dnů konec." ale nevěnovala jsem tomu žádnou pozornost.

,,Tady jste," roztáhnul Marcus náruč a já mu do ní skočila.,,Kde jste byly?"

,,Jen jsme si s někým povídaly," pokrčila Jessie rameny. Byla jsem ji vděčná. Měla jsem sto chutí na Marcuse vyvalit spoustu vlastních názorů ohledně pozvání Káji.

*

,,Na chvíli si odskočím," usmála jsem se na všechny a opustila skupinku lidí, se kterou jsem se zrovna bavila.

Zamířila jsem na toalety a snažila se vyhnout zvídavým pohledům. Postavila jsem se před zrcadlo a upravila si make-up. Vytáhla jsem mobil a zjistila, že mám zmeškaný hovor od mamky. Následovala SMS.

Vendy, změna plánu. Potřebovala bych, abys přijela už zítra. Psali mi, že poslali špatné datum a do Tater odjíždíme už zítra večer. Až si to přečteš, zavolej prosím.

Povzdychla jsem si. Když se mamka rozhodne odjet do lázní, jediný, kdo může pohlídat sourozence jsem já. Neměla jsem zrovna teď chuť na to vybavovat se s matičkou, tak jsem mobil zase schovala s myšlenkou, že ji zavolám večer.

Vyšla jsem z toalety a zamířila ke známe skupině lidí. Seznámila Jessie s aktuální situací odjezdu a rozhlédla se kolem hledajíc mého kluka.

,,Kde je Marcus?" zeptala jsem se Jessie a Martinuse. Když mlčeli a odvracely pohledy, znejistěla jsem. ,,Kde je?" zvýšila jsem hlas.

,,No víš," koktala Jessie a bylo vidět, že má problém s odpovědí.

,,Před chvílí na něj zavolala Kája a šel někam za ní," dokončil větu rychle Tinus s nadějí, že jsem mu nerozuměla. Mýlil se.

Pocítila jsem ke Káji další vlnu nenávisti. Rozešla jsem se, ani nevím kam. Hledala jsem kolem nějakou tu známou tvá4, kterou jsem chtěla spatřit.

Po několika minutách jsem však hledání vzdala. Abch zahnala dlouhou chvíli, rozhodla jsem se zavolat mamce už teď. Vyšla jsem z místnosti a pokračovala ven na mráz, abych měla na hovor klid. Zapomněla jsem si vzít sáčko, tak jsem se vrátila do šatny, abych si ho vyzvedla.

Otevřela jsem dveře a stačila vteřina, abych si uvědomila odehrávající obraz před sebou: Marcuse opřeného o stěnu, Káju sápající se po jeho těle a jejich rty spojené v jednom místě.

Veškerá nenávist ze mě spadla. Teď jsem cítila jenom bolest. Bolest, která nechtěla přestat. Do očí se mi nahrnuly slzy. Byl to jeden jediný pohled, pohled který skrýval tolik bolesti.

Před očima se mi odehrával celý můj život po Marcusově boku. A pak najednou prázdná černota, která představovala, že to všechno byla jen obrovská lež...

~Je to tu! Byla jsem tak hrozně nedočkavá, že jsem tu kapitolu musela dopsat ještě dnes... Tak co si myslíte? Docela by mě zajímal váš názor na poslední tři odstavce... Moc děkuji za to, jak mě neustále podorujete hvězdičkami a nádhernými komentáři!~