Kapitola 4

1.8K 128 15
                                    

,,Pojď," pobídla mě Jessie a vytáhla na parket. Hráli zrovna její oblíbenou písničku, a tak si to nemohla nechat ujít.

Pohupovaly jsme se do rytmu písně Sofia a společně jsme se v jednom kuse smály.

Když dohrála, přišel na scénu hlavní vedoucí ( nebo jak se mu říká ) diskotéky a rukou si sjednal klid.

,,Dámy a pánové!" pronesl a ozval se bouřlivý potlesk. Mluvil anglicky, zdřejmě byl klub oblíbený i u turistů. ,,Děkuji vám, že jste dnes přišli!" Další bořlivý potlesk. ,,A právě pro vás máme dnes velké překvapení!"

Všichni se utišili. Místo bouřlivého potlesku a pokřiku se místností rozléhal tichý šum, jak se všichni potichu bavili a typovali, co se teď bude dít.

,,Ale nemusíte se vůbec bát!" zasmál se uvaděč, ,,není to nic hrozného. Spíš bych řekl, že budete nadšení! Přivítejte prosím národem milovanou dvojici Marcuse a Martinuse!"

Chvíli trvalo, než si lidé uvědomili, co vlastně řekl. Ale hned po tom se místností roznesl opět velký řev. Na pódium vběhli dva z mého pohledu stejní kluci, přibližně v mém věku. Začali něco zpívat, asi norsky, protože jediné, čemu jsem jakž takž rozuměla bylo Elektrisk .

,,Páni, ti válí," vykřikla vedle mě Jessie a začala se houpat do rytmu. Usmála jsem se a přidala se k ní.

,,Děkujem!" vykřikl jeden kluk, když píseň dospívali.

,,Je nám velkou ctí vystupovat v soukromém klubu a uděláme všechno pro to, aby jste se bavili!" vykřikl ten druhý a společně s bratrem ( usoudila jsem podle jejich podobnosti ) začali zpívat další song, tentokrát anglicky. Opět jsem se s Jessie začala houpat do rytmu a zaposlouchala jsem se do slov této skladby.

Docela by mě zajímalo, jestli si skladby skládají sami nebo jim je někdo píše.

,,Tak jo!" zvolal znova jeden z nich. Nedokázala jsem je od sebe rozeznat. Mezitím chlapec pokračoval:,, Rozhodli jsme se to tu oživit ještě víc!" Ozval se bouřlivý potlesk. Chlapec počkal, až se situace uklidní a pokračoval:,, Někomu z vás teď dáme možnost, stát tady vedle nás na pódiu!"

Musela jsem si zacpat uši. Ten řev fanynek byl nepříjemný pro můj jemný sluch. Jessie vedle mě udělala to samé. I přesto jsme ale slyšely další klukova slova:,, Někdo z vás bude mít možnost zazpívat si karaoke duet, možná z toho uděláme i souboj tady s Martinusem!"

,,Tady! Tady!"

Než jsem si uvědomila Jessiina slova, kluk na pódiu vykřikl:,, Ano! Ta dívka vedle té až moc hiperaktivní blondýnky! Ta v těch růžových šatech z džínovou vestičkou!"

Ztratila jsem slova a na chvíli zapoměla, jak se dýchá. Bylo téměř jasné, že myslí mě.

,,Já tě zastřelím," stačila jsem ještě říct Jessie, než jsem se za bouřlivého potlesku vydala ke klukům.

,,Taky tě mám ráda! Ty jim to natřeš!" zařvala na mě a já se z hluboka nadechla a vyšla po schodech na vyvýšeninu.

Postavila se před chlapce a měřila si ho pohledem. Jemně krémová barva pleti, nagelované špinavě blond vlasy a nádherné hnědé oči. Když jsem je viděla, moje první myšlenka byla, že to jsou ty nejhezčí, co jsem kdy viděla.

Zatřásla jsem hlavou, abych odehnala zvláštní pocit. Pak jsem si uvědomila, že i on mě se zájmem pozoruje, ale nevypadal, že by chtěl přestat.

Odkaškala jsem si, abych mu dala najevo, že tu není sám , a že ho sleduje stovka lidí.

Vzpamatoval se a položil mi primitivní otázku:,, Tvé jméno?"

,,Vendy," prohodila jsem rozhlédla se po přihlížejících. V davu jsem našla rozesmátou blonďatou hlavu.

Jessie se protlačila dopředu, aby na mě lépe viděla a ukázala zdvyžené palce.

,,Bezva, já jsem Marcus," pokračoval chlapec. Stejně je mi to na houby, pomyslela jsem si, od tvého bráchy tě nerozeunám.

,,Vybrali jsme pro vás píseň na duet, už jsi někdy zpívala před tolika lidmi?" nastavil mikrofon tak, abych do něj mohla mluvit.

,,Myslím, že to uvidíš sám," usmála jsem se a přešla k jeho dvojčeti, který již stál s mikrofonem v ruce u velké tabule, na které měl přejíždet text.

Přinesli mi ještě jeden mikrofon a Marcus ještě pronesl:,, Vybraná píseň se jmenuje Up, můžem jít na to!"

Zazněly tóny skladby a Martinus vedle mě začal zpívat mužskou část. Bedlivě jsem sledovala text, i když jsem píseň znala nazpaměť. Demi byla jedna z mojich oblíbených zpěvaček, takže jsem znala všechny písně, které nahrála.

Přišla řada na mě:

I never meant to break your heart
Now I won't let this plane go down
I never meant to make you cry
I'll do what it takes to make this fly
Oh, You gotta hold on
...

V sále se roznesl vyjevený potlesk a mnoho lidí jásavě zaječelo. Můj pohled zachytil Marcuse na kraji pódia, jak se směje a tleská mému výkonu.

Že se tak diví, pomyslela jsem si a dál se věnovala textu.

Autorka:
Ty jo, říkám si, jestli mám fakt tolik času, abych každý den vydala jednu kapitolu... Ale dneska jsem měla ve škole IVT, takže to se asi nepočítá ;D... Tam se celou hodinu nudím a místo toho, abych dělala to, co po nás učitelka chce jsem na wattpadu:)))

Jinak nahoře( kdo jste nepochopil) máte oblečení, ve kterém Vendy s Jessie šly na diskotéku (jiný název pro to nenapadl).

Oki, konec kecání. Chtěla bych vám poděkovat za váš čas, během kterého jste si přečetli tuto část a samozřejmě za votes a povzbudivé komenty :*)

Já jsem slavná,on je slavný[Marcus&Martinus] *DOKONČENO*Kde žijí příběhy. Začni objevovat