Sedm minut v nebi

504 44 2
                                    

Začal jsem polibky směřovat ke krku, kde jsem jemně kousl. Zavzdychla. Usmál jsem se a pokračoval jsem dál. Dolů. Po té co jsem si sundal kalhoty, pusou jsem dělal vlhké cestičky k ňadrům, bříšku a nakonec jsem skončil u lemu jejich vínových kalhotech. Pohlédl jsem k ní. Pusa otevřená, oči plné chtíče. Touhy. Prsty jsem ji přejel přes kalhotky. Pomalu. Bavilo mě to. Hrát si s ní.

„Máš na sobě dost oblečení."

šeptla a odtáhla mě. Náhle jsme oba seděli naproti sobě. Sundala mi tričko a při líbání mi rozepínala pásek. Vím, že to miluje. Líbání. Ale pro mě je to jako předkrm. Chci hlavní vchod, tedy chod. Nespěchala, líbala pomalu a pečlivě. Po svléknutí kalhot nezapomněla na mé spodní prádlo. Po svléknutí jsem seděli. Naproti sobě. Zírající na sebe. Pokračoval jsem v práci. Opět jsem se objevil nad ní. Zubami jsem pomalu stahoval kalhotky. Moje oči se toho pohledu nemohly nabažit.

„Tak už to udělej."

zasténala nedočkavě. Poslechl jsem jí a v očích se mi objevila její úžasná postava. Nahá postava. Hlavu jsem přesunul k jejímu podbříšku a svými krouživými pohyby jazyk ji dělal dobře. Nespěchal jsem. Stejně jako ona u líbání, dával jsem si záležet. Její vzdychy byli silnější a silnější. Občas se jí z pusy dostal nějaký ten stén, ale kvůli strachu z probuzení své malé sestry si pusu držela polštářem. Chtěla to udusit. Udusit tu slast. Chtěla mluvit. Věděla však, že mluvení bylo opravdu náročné a nechtěla riskovat, že to nebude zrovna tiché. Užíval jsem si, že tohle všechno je kvůli mě. Užíval jsem si tu atmosféru kolem nás. Příjemné teplo, rozvíjející se po celé místnosti. Její horký dech. Chutnala skvěle. Jako bych ochutnával lásku. Lepší než čokoláda. Vzdechy ubíraly na rychlosti a já hlavu z klína pozvedl. Byla udýchaná, ale připravená na další. Naklonil jsem se k ní a naše nahá těla se dotýkala. Projela mnou vlna. Dotek našich těl stačil, abych se cítil jako v plamenech. Podíval jsem se do jejích nebezkých očí. Dřív jsem se potápěl v barvě oceánu, ale teď mi to připomínalo oblohu. Létám.

„Miluji tě."

zašeptal jsem trošku rostřepaně. Můj stav se odrážel na mém hlase.

„Miluji tě."

zopakovala k náznaku opětované lásky. Usmál jsem se a pomalu do ní vnikl. Bylo tu více teplo, než před tím. Byli jsme jako v sauně. Naše jemně spocená těla se o sebe třela v opakovatelném pohybu a tento cyklus dopravázely naše vzdychy slasti a vyslovení našich jmen. Zapomněli jsme, že máme být potichu. Zapomněli jsme, že vedle je Patricie. Unášeli jsme se touhou po lásce toho druhého a občasným pohledem se na sebe usmáli. Po více prožití jsem občas zavřel víčka. Přistihl jsem Kačku, že to udělala i ona. Tempo jsem zrychloval. Napětí stoupalo. S tím i hlasitost nás obou. Neposedné hlasy, říkající, co chceme, ale ne v celku a ve vysoké hlasitosti. Bylo více horko. V téhle sauně se zvyšovala teplota a cítil jsem se jako v nebi. Krásných sedm minut v nebi.

„Pavle já..."

nedořekla kvůli nadměrnému prožitku a dokončení věty ztratila jako kontrolu hlasu. Věděl jsem, co chce říct.

„Já vím."

podařilo se mi vyslovit pouze s jiným tónem hlasu. Rychlost byla vražedná. Měl jsem pocit, jako by mi v žilách proudila elektřina, protože jsem necítil únavu. Kačka už ani nedokázala vyslovit mé jméno a hlasitě vzdychla. Ve stejné chvíli jsme udělal to samé. Rozkoš. Náhle to všechno končilo. Vysunul jsem z ní a lehl si vedle ní. Má pozice nahoře byla snížena na stejnou, jako byla její. Vydýchavali jsme. Hluboký nádech. Zdlouhavý výdech. Únava se probudila a začala dělat svou práci. Svaly se mi ztuhly. Zvedl jsem se a oblékl se pouze do spodního prádla a v plánu jsme měl sprchu. Otočil jsem se a viděl jsem, jak Kačka dělá to samé. Prohrábla si své blond vlasy a pohlédla na mě. Stále mimo z její tělesné krásy.


stockholm syndrome  (✓)Kde žijí příběhy. Začni objevovat