stockholm syndrome (✓)

Ticho před bouří

Uběhlo pár dní od mé první pusy s ní. Od té doby jsme se k sobě více měli. Sblížili jsme se. Zjistil jsem hodně o její rodině a ona zase o mé rodině a kariéře streamera. Dokonce jsme se i milovali. Bylo to úžasné. Dneska zrovna mám hlídat její sestru. Musí mi opravdu důvěřovat. Nezklamu jí. Nezničím její důvěru ke mně. 

„Tak Patricie, co chceš dělat?"

zeptal jsem se jí, když jsem viděl, že uklízí hračky.

„Asi půjdu spinkat, jsem unavená."

„Jak to?"

„Včera mě budila vaše televize. Byla moc nahlas a křičela."

zhluboka jsem polkl.

„Což je divné, protože my televizi nemáme."

začervenal jsem se. Tohle opravdu nebudu vysvětlovat. Je to ještě malé dítě. Uložil jsem jí do postýlky a přečetl jsem jí pohádku. Po pár kapitolách usla. Přemýšlel jsem, co budu dělat. Sešel jsem dolů po schodech a sedl si k počítači. Dlouho jsem se nedíval na Youtube, jsem zvědavý, co je nového. Jejich počítač je asi deset let starý a než našel stránku Youtube, narostlo mi pár vousů. První co mě udeřilo do očí bylo video od Baxe. Vypadl tam opravdu zničeně. Pytle pod očima, které měl začervenalé. Chudší tělo, jako by držel hladovku společně semnou. Rozcuchané vlasy, více než normálně. Za ním stál Radek. Měl úplně stejný vzhled a trouchám si i říct, že i stav. Bylo mi do breku. I z jejich slov. 

Ani nevíte, jak to bolí procházet kolem jeho pokoje a neslyšet jeho řvaní.

Možná mé rozhodnutí byla chyba. Možná mé rozhodnutí, zůstat s Kačkou a její sestrou byla chyba. Jedna velká chyba. Oni mě potřebují. Má rodina mě potřebuje. Mý fanoušci.

Nedávájí nám velké naděje, že se vrátí, ale na to seru. Chci ho jen zpátky.

Ani mi neřekla, co chce za tu pomoc. Řekla, že teď stačí, abych dělal, co chce ona a potom na to dojde. Že na to příjde.

Herďa je moje první myšlenka, když vstanu a poslední, když jdu spát. 

Už mi ani nevadilo, že mě mučila. Přetrpěl jsem to kvůli ní. Kvůli té lásce. Láska dělá divy a z lidí cvoky.

Opravdu nám chybí.

Vypnul jsem to a byl jsem připraven vyrazit na cestů domů. Tohle už musím splnit. Nenechám kvůli ní všechno nechat rozpadnout. I když ji miluji a ztráta ní mě bude bolet. I když riskuji, že mě chytne a zničím důvěru. I když by mě může chytit a mučit. I když mě může zabít. Vyrazil jsem ke dveřím. Bude mi to tu chybět. Svým způsobem.

„Pavle! Průšvih!"

ve dveřích jsem potkal rozjančenou Kačku.

„Paťo! Sbal si okamžitě věci!"

křiknula ze spodu na sestru.

„Co se děje?"

„Všechno ti vysvětlím v autě. Běž si do něj sednout, za chvilku budu tam."

udělal jsem co mi řekla. Opět se můj plán rozpadl. Nedokážu to. Nedokážu jí opustit, myslel jsem že ano, ale spatřil jsem její tvář. Její oči. Sedl jsem si do auta a čekal. Bylo ticho. A tma. Ticho před bouří.