Ani nevíš, čím si procházím,
myslíš si, že je všechno jednoduché a snadné.
Jsem na pokraji srázu nesnází,
mé srdce už pomalu vadne.Nezajímáš se o mě,
ale děláš, že všechno víš.
Můj smysl už pomalu bledne,
uklidňuje mě jen "co když".V okolí, které mluví jen o tobě,
se pomalu ale jistě ztrácím.
Je toho čím dál víc, v poslední době,
mám do srdce vyryto písmo psací.Ani nemáš tušení, co prožívám,
asi se to ani nesnažíš pochopit.
Svoji duši pomalu pohřbívám,
ale co když?
Poslední naděje, kterou chci uchopit.A je tuu další básnička 😍😍 smad se vám líbí... Aaa strašně moc děkuju za komentáře a votes aa za těch pár lidí, kteří mě podporují v psaní básniček ❤❤❤ moc vám všem děkuju!!
ČTEŠ
Básničky...
PoetryPapír a tužka. Pocity a slzy. To všechno stačí k tomu, abych mohla psát. #22 .... 19.12.2016 #17 .... 2.1.2017 #13 .... 3.1.2017 #8 .... 13.12.2017 #7 .... 14.12.2017 #4 .... 16.12.2017 #1 .... 7.8.2018 🖤