Jen zaraženě sedím a koukám před sebe.
,,Ro, Ro slyším mě ? Stalo se něco ?" zeptá se docela vystrašeně a já jakobych se probudila z tranzu.
,,J-jak jsi mi to řekl ? Předtím." zeptám se, třeba jsem se jenom přeslechla.
,,No, myslím že Ror, proč ?" zeptá se nechápavě. To jedno jediný slovo ve mně vyvolalo takových vzpomínek. Cítím slzy, které se mi derou do očí. Ne nemůžu brečet. ne kvůli němu a už vůbec ne tady před Niallem.
,,Nialle, já.....měl by jsi jít." rychle si stoupnu a snažím se mu nedívat do očí, aby nepoznal že se mi chce brečet.
,,Ale proč ? Stalo se něco ?" stoupne si i on.
,,Ne, nis se nes-talo." sakra zrovna ted mě musí zradit hlas.
,,Ro." jeho prsty vyhledají mou bradu, kterou mi zvedne tak abych se mu podívala do očí. To už ale neudržím slzy a jedna neposedná my steče po tváři.
,,Rose, ty brečíš. Co se stalo ?" setře mi onu slzu palcem a zahledí se mi hluboko do očí.
,,Ne. Neřeš to Nialle." zakroutím hlavou, kterou opět sklopím dolů jenže Ni jí hned na to zase zvedne.
,,Budu to řešit. Moje kamarádka kvůli něčemu brečí a já chci vědět kvůli čemu. Nehnu se odsud dokavad mi to neřekneš." chytne mě za ruce a oba nás posadí na gauč.
,,To jen jak jsi mi řekl. Takhle mě oslovoval jen jeden kluk." z očí mi stečou další slzy.
,,Jakej ?"
,,Je to jedno." trochu zvýším hlas.
,,Jakej ?" I on ho zvýší.
,,Proč to chceš vědět ?"
,,Protože mi na tobě záleží a chci vědět kvůli čemu brečíš, tak mi to řekni."
,,Ale já sakra nevím co ti mám říct." začínám být rozčílená, nechci na něj být protivná, ale je to moc vzpomínek.
,,Pravdu."
,,Takže chceš slyšet že to byl kluk, kterýho jsem milovala a myslela jsem že on miluje mě, ale pak když jsem přišla s tím že jsem těhotná tak se na mě vysral ? To chceš slyšet ?" už bouchnu. Ne že bych řvala. Spíše je to tonem hlasu. Naplno se rozvzlikám a složím si ruce do dlaní. Neunikne mi jeho zalapání po dechu. Cítím jak se kolem mě obmotají jeho paže a přitáhne si mě do obětí, takže mu já ted vzlykám do hrude
,,Promin, já nechtěl jsem na tebe bejt zlej. Jen jsem ti chtěl pomoct. Nemusíš mi to vysvětlovat jestli nechceš, ale ulevilo by se ti." zašeptá mi do ucha a hladí mě po zádech.
,,Asi máš pravdu. A ch-chceš to slyšet ?" zeptám se.
,,Ano chci. Chci ti pomoct." pousměje se.
,,Dobře." přikývnu a začnu vyprávět.
,,Jmenoval se Jason. Byla to moje velká láska. Byly jsme spolu asi dva roky. Milovala jsem ho a myslela jsem že on miluje mě, jenže pak se to stalo. Bylo mi šestnáct a jemu sedmnáct a byli jsme na jedné párty. Opili jsme se a pak samozřejmě měli sex, jenže jsme jak se později ukázalo nepoužili žádnou ochranu. Po měsíci jsem zjistila že, že jsem těhotná. Když jsem mu to řekla, začal dělat strašnou scénu. Že mi nevěří že to je jeho, že jsem kur*a a že jestli si myslím že bude fotříkem dítěte, který ani není jeho že jsem na omylu. Ale přitom to bylo jeho. S nikým jiným jsem nespala. Strašně jsme se pohádali a on mě opustil. Já šla na potrat. Šla bych na něj asi i tak, protože mít dítě v šestnácti, to bych si opravdu neriskla, ale stačilo aby mě podpořil. V tu chvíli jsem ho potřebovala víc než kdykoliv jindy a on se na mě vykašlal a odešel. Ještě že jsem měla rodinu, která mě podpořila. Jenže i přes to jsem se z toho složila. Trvalo mi asi půl roku než jsem se z toho úplně dostala. A jak vidíš pořád to na mně zanechalo následky." poslední věty už pouze zašeptám protože už opravdu nemám sílu říct cokoliv víc. A okamžitě se zase naplno rozvzlykám. Jeho stisk kolem mého těla zesílí.
,,Rose já nevím co říct. Byl to idiot když nechal tak úžasnou dívku jako ty a ještě větší protože nedokázal příjmout zodpovědnost za to co udělal. Je mi to líto. Tohle si nikdo nezaslouží. A ty ho, no pořád miluješ ?" zvednu k němu svůj pohled. V očíchmá tolik pocitů že je nedokážu všechny ani rozluštit.
,,Ne, už dlouho ne." zakroutím hlavou.
,,To je dobře." pusměje se.
,,Děkuju Nialle." usměju se.
,,Zaco ?" zeptá se nechápavě.
,,Za to že jsem se ti mohla svěřit. Hned je mi líp."
,,Tak za to vůbec neděkuj."
,,Tak já skočím jenom rychle do koupelny a pak mi řekneš to na co jsi se mě chtěl zeptat, snad nám do toho tentokrát nic neskočí." uchechtnu se a odtáhnu se od něj. No popravdě u něj v obětí mi bylo líp. Přikývne a já tedy zalezu do koupelny. Při pohledu do zrcadla málem omdlím. Řasenku mám snad po celém obličeji. Rychle se odlíčím a osprchuji, potom se vrátím zpátky k Niallovi.
,,No tak povídej." vyzvu ho.
,,No víš v pondělí večer je tady v Londýně jedno předávání cen a tak mě napadlo jestli by jsi mi nechtěla dělat doprovod." zeptá se lehce nervozně.
,,Nialle já nevím. Už ted o nás všude píšou no.....různý věci. A kdybych se tam s tebou ukázala, tak nevím. Navíc nemám ani co na sebe."
,,Jo, za to jsem se ti zapomněl omluvit. Mně je ale jedno co o nás píšou, my známe pravdu. A o oblečení se nedělej starosti. V pondělí dopoledne, až odevzdáš Am by jsme sjeli něcou koupit. Jak na předávání tak na after párty, která bude potom. Tak co ? Uděláš mi tu radost a staneš se mým doprovodem ?" usměje se na mě a já se musím zasmát.
,,Ráda." přikývnu a pak už odvedeme téma hovoru někam jinam.
,,Achjo, asi budu muset jít." povzdechne si Ni, když se koukne na hodiny. To už jsou tři ráno ? Páni, to jsme si povídali nějak dlouho.
,,Blázníš ? Ted tě nenechám nikam jít. Zůstaneš spát tady. Jestli se teda spokojíš se spánkem na gauči." uchechtnu se.
,,Jasně že se spokojím se spánkem na gauči. Děkuju." usměje se. Nakonec si povídáme ještě další hodinu, během které asi pětkrát řekneme že by jsme měli jít spát, než vážně jdeme. Lehnu si k Am do postele a začnu přemýšlet. O Niallovi. Mám ho moc ráda. Možná i něco víc, ale co já vlastně vím o lásce že ? Už jednou jsem si myslela že jsem byla zamilovaná, ale kdo ví jak tomu bylo. A ted s Niallem mi je.....nebudu vám lhát je mi s ním úžasně. Nejlíp. POvzdechnu si a nakonec se nechám unést do říše snů.
Tak a je to. Líbilo se ? Prosím o voltes a komentíky. NIKI<3
Q: Barva vlasů ? Jakou by jste chtěly ?
A: Já mám tmavě hnědý vlasy s blond ombré a jiné bych nechtěla protože jsem vždycky chtěla tohle :)))
ČTEŠ
One way or another (N.H.)
FanfictionJeden park, dva lidé a dvě řekněme celkem nemotorné a roztěkané děti. Ovšem to možná právě ony jsou hlavním důvodem toho co se později mezi dvěma dospělými stane. Nebýt jejich nešikovnosti, možná by kolem sebe jen prošli nebo by se možná vůbec nepot...