One way or another (N.H.)

1.

Kvůli slunečním paprskům otevřu oči a opatrně se protáhnu, abych nevzbudila Am, která leží vedle mě. Ještě že mám velkou postel. Protože bych jinak musela spát v obýváku na sedačce. Hold mám malej byt no. Pouze ložnice, koupelna se záchodem, obývák a kuchyn, ale mně to stačí. Žiju tady sama, teda tenhle týden i s Am, ale jinak sama, tak k čemu by mi byl velkej byt nebo dům. Takhle jsem hezky ve středu Londýna. Ten byt mi koupili rodiče k osmnáctým narozeninám a jelikož mi je devatenáct bydlím tady už něco přes rok. Na placení nájmu si vydělávám prací v kavárně. Poměrně známe kavárně tady v Londýně a docela slušně si vydělávám. I když hlavně díky našim stálým zákazníkům, protože moc nových tváří zde nevídám. Pracuji tam spolu s mojí nejlepší kamarádkou Bellou. Její rodiče tu kavárnu  vlastní, takže mi to vlastně dohodla ona. Známe se už tak pět let, chodily jsme spolu na střední, samozřejmě než jsme jí před rokem vyšly. Tenhle týden jsem si ale vzala volno, abych mohla pohlídat Am. Ta ted ale stále spí. Jen at odpočívá když jsou ty prázdniny. Až se vzbudí tak něco podnikneme. Potichu vstanu z postele a vezmu do ruky svůj telefon, poté si ze skříně vezmu oblečení a odejdu z pokoje přičemž si to zamířím do koupelny. Vykonám raní hygienu a poté na sebe obleču obyčejné černé legíny, černo červeno bílou proužkovanou minisukni a lososovou mikinku s kapucí. Věřte mi, vypadá to líp než to zní. Vezmu do ruky gumičku a ze svých tmavě hnědých vlasů do půlky zad si spletu obyčejný copánek na stranu. poté vylezu z koupelny a když zjistím že Am stále spí rozhodnu se jí udělat snídani než jí vzbudím. Přeci jenom už je skoro deset. Dojdu do kuchyně, kde si udělám kafe a poté se dám do přípravy palačinek. To je Amandy nejoblíbenější jídlo. No nejsem já zlatá teta ? Udělám tedy těsto, které poté postupně rozlévám na pánvičku a smažím. Když mám hotovo, dám talíř s palačinkami na stůl a k tomu ještě vyndám z lednice marmelády a nutellu. Tak a ted vzbudit to střeštiprdlo. Dojdu do pokoje. Pořád spí zachumlaná v peřině a její zlatavé vlásky jsou rozházené po polštáři. Přejdu k ní a pohladím jí po hlavě.

,,Am vstávej." šeptnu, ale ona jen něco zabručí a zachumlá se více do peřin. Uchechtnu se a zkusím to znova.

,,Am, na stole jsou palačinky." tentokrát se její hnědé oči otevřou a rozzáří. Ihned vyskočí z postele a běží do kuchyně. Jen se uchechtnu a začnu stlát postel. Am je vlastně celá Chantelle. S Chantelle, vypadáme obě úplně jinak. Ona je blondatá s hnědýma očima po mamce zatímco já jsem své tmavě hnědé vlasy a zelené oči zdědila po tatkovi. No a Am je celá on, hnědooká blondýna. Doustelu postel a dojdu do kuchyně za Am. Ta už na mě s úsměvem čeká na židli.

,,Tak s čím si to princezna bude přát ?" zeptám se jí, když jí na talířek dám palačinku.

,,S nuttelou plosím." řekne s úsměvem. Ano je jí pět a pořád neumí r a ř. To má mimochodem taky po Chantelle. Ta to neuměla ještě v deseti. Ale tak pět pořád není tak moc ne? Náhodou je na svůj věk docela šikovná, řekla bych. Otevřu tedy nuttelu vezmu nůž a dám jí trochu na palačinku.

,,Tak a ted to rozetři, zvládneš to ?" zeptám se jí a ona začne přikyvovat.

,,Ano teto Lo." usměje se na mě a já se zasměju. Víte přátelé a rodina mi říká Ro a jelikož jak už víte Am neumí r, tak mi říká Lo. Ale je to roztomilé nemyslíte ? Dám jí tedy nůž do ruky, samozřejmě to je jídelní nůž. Vyndám ze skřínky hrneček a  hodím do něj pytlík čaje,který následně zaleji a dám ho Am.

,,Děkuju." řekne s plnou pusou a já s úsměvem zasednu ke stolu naproti ní.  Taky si dám palačinku a taky s nuttelou. Ty jsou přeci nejlepší. 

,,Co budeme dneska dělat ?" zeptá se když mi podává nádobí se stolu, abych ho mohla dát do myčky. 

,,No, ted se koukneme na nějakou pohádku, pak uvaříme nebo jenom já uvařím a odpoledne by jsme se mohly jít projít do parku. Co ty na to ?" zeptám se a ona se usměje. 

,,Tak dobže." přikývne a když sklidíme nádobí rozeběhne se do pokoje kde se převleče a pak si v koupelně vyčistí zoubky a učeše vlásky. Poté přilítne do obýváku. 

,,Pustíme si Shleka plosím ?" zamrká na mě jejíma hnědýma kukadlama. Přikývnu a pustím tedy onu pohádku. Spolu se uvelebíme na gauči a koukáme se. V tom mi ale začne zvonit telefon. Chantelle. Zvednu to.

,,No ahoj sestřičko. Tak už jste doletěli ?" zeptám se.

,,Ahoj Ro. Jo, právě jsme se ubytovali v hotelu. Je to tady krásné. A co vy doma, jak jste zvládli první noc ?" 

,,My to zvládli přímo bravůrně. Večer jsem jí zazpívala a ona usla bez problému." uchechtnu se. 

,,No tak to se nedivím. S tvým krásným hlasem, to bych usla taky. A dáš mi jí ?" Chantelle mi vždy říkala že krásně zpívám, no nevím co je na tom pravdy. Neřeším jak zpívám, je mi to jedno prostě zpívám protože hudbu mám moc ráda. bohužel neumím na nic hrát. 

,,Samozřejmě." řeknu a poté mobil předám Am. Chvíli si povídaj než hovor ukončí. Když zkončí pohádka, společně uvaříme oběd a najíme se. 

,,Tak půjdeme do toho parku ?" zeptám se, když už je to asi hodina od toho co jse jedly.

,,Jooo." radostě vyskočí z gauče a to způsobí mé další zasmání. Obleču jí mikynku. Né že by dneska byla zima, vždyt je léto, ale zase takové vedro není. Já sama si na sebe vezmu černou koženou bundičku, kterou zapnu, kapucu od mikynky si dám na hlavu, obuji si byčejné bílé tenisky a na oči nasadím sluneční brýle. Nakonec do jedné ruky vezmu tašku a druhou chytnu Am a vyrazíme ven.

Tak a je tu první díl. Takový......no prostě začáteční a úvodní. Doufám že se líbil a prosím o voltes a komentíky. No a tady je otázka, začneme zlehka. 

Q:Kolik vám je ? 

A:14

NIKI <3