#11 Že by jsme jeli už domů?

166 13 0
                                    

Asi po 10 minutách čekání to sbalil.No jako mohl to mít dřív,ale já jsem mu chtěla pomoct.Volal někomu.Absolutně nevím komu.„Kat chvíli počkáme.Má přijet Tom pro nás už koupil i letenky."sotva to dořekl a hned jsem se zeptala.„On je tady Tomáš? co? Jak se sem dostal? "no spíš jsem to na něj zakřičela.„Hoou..Klídek.Prostě chtěl jet do Tokia,tak si koupil letenky a vyrazil."řekl a já na něj hodila nechápavý výraz.

Po chvilce mu zazvonil mobil.Začal do něj mluvit.Podle hlasu co šel z telefonu jsem poznala,že to je Tomáš.Honza zavěsil a řekl.„Tomáš přijede asi za 15 minut tak zatím půjdeme pomalu k východu."podal mi ruku.Já se ho chytla a jak jsem vstávala chytla jsem strašnou křeč do břicha to značí jediný.Dostala jsem to!!!Teď neee!!!Okaj musím to honzovi nějako říct,ale bojím se,že se mi bude tlemit.

Ale mohl by pochopit,že za to nemůžu už je velkej kluk,tak by to mohl pochopit.No jako někdy o tom silně pochybuju.Mám nápad.Prostě a jednoduše mu řeknu,že v tomhle nikam nepůjdu a převlíknu se,ale je to pravda tak lhát nebudu takže super.Ale je mi blbý ho prostě vykopnout.To je jedno.„Honzíčku?"řekla jsem strašně potichounku.„Ano?"řekl poměrně dost nejistě.Popravdě já se mu ani nedivím.„Mohl by si prosím jít na chodbu chci se převléknout."dobrý on se zakoukal do blba...Fakt super..

Začnu mu před očima mávat rukou.Nic.Najednou jsem zase dostala ještě větší křeč.Zasyčela jsem bolestí a svalila se na zem.Najednou se jakoby probral.Zavolal doktora a pomohl mi vstát.Bohužel si všiml červený skrvny na posteli.„Ty jsi to dostala?"řekl to šťastně.Nechápu proč je tak happy.„Jo a pr..."ani to nedořeknu a usínám.

Vidím jenom Honzu,jak otevírá pusu a asi něco mluví.Pak se objeví doktor,ale to už jsem zavírala oči.

Tma.Už zase.Nedokážu přemýšlet.Proč vidím to světlo?Vždyť jsem jenom omdlela...Stojím a světlo se zvětšuje.Najednou záblesk.

Flashback:
Pohled Honzy:
„Ty si to dostala?"řekl jsem nadšeně.Jsem rád víc než to.Asi nevíte proč.Důvod je prostý,když si vzpomenu co se dělo dřív,jak jsem byl nadrženej.Pamatuju si jenom na to jak jsem líbal Kat.Doufám,že to tam nezašlo dál.Nechci mít ještě děti nejsem připravenej.Ještě jsem nedospěl furt se chovám,jak malý děcko.

Ahoooj.Omlouvám se za to,že je tenhle díl kratší a ještě,že jsem dala další kapitolu po dlouhý době.Ale měla jsem talentovky,který vyhověli,teď je otázka jestli vezmou.Jinak vás strašně mám ráda jste úžasný.

Nečekaný Obrat/FF MenTKde žijí příběhy. Začni objevovat