Mé minulé já, arcivévodkyně ✔

#17

„Já, nejsem ta Kristýna, za kterou mě považujete,"

„Co to říkáš?"

„Ano, jsem jiná. Jsem, jsem," koktám při naříkání.

„Z budoucnosti."

„Prosím?"

„Nevím kde je pravá Kristýna, ale já před tedy za 237 lety. Nevím, kde jsem se tady vzala. Ale to ta, co mě sledovala celou noc, jak říkáte, mě sem dostala."

„Ale? Nerozumím tomu?"

„Ta žena pod okny mě pomohla sem do historie. Řekla mi, že až bude čas se vrátit do budoucnosti, přijde si pro mě, ale já nechci," a znovu se rozbrečím.

„Jak se tedy jmenujete?"

„Také Kristýna,"

„Ale proč nechcete zpátky? A z jakého jste roku?" vydechne.

„Z 2016," a mlčím.

„Co nechcete, Kristýno?" popostrčí mě, a poprvé mě nazve Kristýnou nýbrž Mimi.

„Ubližují mi. Nechci vám říkat, jak moc. Rodiče včetně všech mých sourozenců mě nenávidí. Udělali by mi všechno, aby se mě zbavili a ještě přitom pobavili," snažím se mluvit při vzlykání.

„Lidi jsem nemilovala, nedůvěřila, nepřátelila, ale zde jsem ke všemu přišla. Jsem za to té ženě nesmírně vděčná, protože vy jste ta nejlepší matka na světě!" a znovu jsem jí objala se slzami všude.

„Tak proto jste se chovala už od předevčírem tak zvláštně, ta věž,"

„Ano, pár chvilek, co jsem tu byla první minuty,"

„Ale nikomu jsem nic nechtěla říct! Chtěla jsem stejně tak zmizet, tak jak jsem se objevila a oplakat ten to výlet do historie, který mi na chvíli změnil život. Nejradši bych ho nevyměnila."

„Mimi?" zeptá se, ale já na její přezdívku zareaguju.

„Co budete dělat? Čekat na tu ženu, až sem přijde? Nemůžu se o vás zmínit, třeba pomoct, abyste v budoucnu měla lepší rodinu?"

„Nevím, ale mám to tu ráda, ale původní Kristýna mě zas nahradí a já budu muset pryč," říkám smutně.

Ale Marie Terezie jde k oknu, podívá se ven.

„Sněz si ten oběd," a na to odchází pryč.

Když pomalu dojídám, pod okny přestávám slyšet hluk. I jdu se podívat, a tam nikdo. Kam zmizeli? Musím se pak císařovny zeptat.

Je už něco kolem odpoledne a já mám za sebou hodinu zpěvu. Sama jsem šla za Bonnem, abychom nacvičili ty árie. Byl velmi překvapen, že jsem se rozhodla sama i bez vyučovacích hodin během volna, ale byl rád. Teď se procházím po chodbách, ráda bych našla Kristýniny matku. Už se nepovažuju za Mimi, abych jí nazývala mou matkou, i kdybych za to byla velmi ráda.

„Co se tady procházíš?" slyším císařův Františkův hlas.

„Jsi už v pořádku?"

„Hledám mamku," říkám nepodezřele, jsem ráda, že si to Marie Terezie nechala pro sebe.

„Má práci, bude moct za hodinu."

„I když to je naléhavé? Prosím, musím se jí na něco zeptat," nenechám se.

„Zavedu tě k ní," a procházíme chodbami.

„Neruším," říká jí, když strčí hlavu do její komnaty „ty nikdy," odpoví jí, ale otevře dokořán dveře, tak že uvidí, že na něm stojím i já.

„Můžu?" zeptám se a pokývne hlavou, ale František jde taky dál.

„Chci se tě na něco zeptat," začnu a podívám se na císaře, ale císařovna mi naznačí, abych mluvila.

„Proč už tam nejsou pod okny ty stráže?" začnu.

„Prosím, Františku, mohl bys odejít?" on poslechne a odchází ze dveří.

„Nařídila jsem jim, aby odešli, sama na večer chci jít do věže. Chci tu ženu vidět na vlastní oči, tak aby tam zas přišla, jestliže chce, aby ses vrátila zpět do roku 2016."

„Jste ráda, že jsem vám to řekla nebo ne?" ptám se opatrně.

„To je zajisté, ano. Aspoň si nemusím dělat velké starosti,"

„Ale vám nevadí, že tu nemáte pravou Kristýnu?"

„Objeví se,"

„A co před ostatními? Pro Mariannu a Josefa, to by bylo něco velkého pro ně!"

„Vím, moje Mimi," řekne, ale já se zamračím.

„Ať jsi od jsi, pořád tě považuju za své dítě."

„Já bych vlastně málem zapomněla, ta žena mi řekla, že já pocházím z Habsburského rodu!"

„Tím lépe pro nás," a usměje se.

„Snaž se i přes to chovat, co nejlépe a ne, jak jsi se předvedla při hodině etikety, tak to ať se neopakuje. Stejně tak toto neřeknu ani tvého otci, nikomu, neboj!"

„Počkej," zarazí mě u dveří ještě.

„Ty slova, to byly z budoucnosti?" optává se.

„Ano, chceš je vysvětlit?"

„Ne!!! Vůbec! Nikomu ať už je to cokoliv nesmíš říkat! Pozměnila bys historii, a kdo ví, k čemu by to pak vedlo!!!" zděsí se.