Mé srdce šeptá Tvé jméno

70.Závěrečná Kapitolka

O rok později

"Sakra Logane," vyjeknu, když zastaví před mou školou a vzápětí si mě přitáhne na klín, jako bychom se sto let nemilovali. Stejně se mi na tváři objeví úšklebek, vlna vzrušení a hlavně mě poleje šťastný pocit, protože bych lhala, kdybych řekla, že se mi nelíbí tohle místečko, kde mu můžu být nejblíže.
"Musím si to teď vynahradit, když tě teď několik hodin neuvidím," zasměje se mi do kůže na krku, přičemž rozhodně na nic nečeká a zkoumá mé tělo, i přestože sedíme v autě. Je fakt, že jsme v nějaké uličce, kde snad neprojde ani krysa, ale i přesto si tohle můžeme dovolit i doma v klidu.
"Máme celý odpoledne pro sebe, tak tu nemusíme bláznit. Hlavně každý musíme jít do školy, jestli si vzpomínáš," poslední slovo vydechnu, protože mi jeho ruka zajíždí tam, kam by v tuto chvíli neměla.
"A proč pro sebe nemůžeme mít i dnešní ráno?" zavrní, přičemž mě políbí na rty tak pomalu, ale přesto je to neuvěřitelně dravý. Nechápu to. Jsme spolu tak dlouho, ale pořád se ho nemůžu nabažit a snad ani nenabažím. Od jeho úst si dělám mokrou cestičku k jeho uchu.
"To by se ti líbilo," potichu mu sdělím, načež si on určitě uvědomil, že si s ním hraju. A doufám, že i budeme chvilku hrát.
"Chceš vědět, co bych udělal?" zeptá se mě a v jeho očích se mu objeví ty úžasné jiskřičky, které tak nepřetržitě miluju.
"Povídej," pobídnu ho, zatímco mu zaměstnávám krk. I přestože mu nevidím do obličeje, tak si dokážu představit ten jeho úšklebek na tváři.
"Pomalu bych ti svlékal oblečení, až tak zatraceně pomalu, že bys mě prosila, abych ho z tebe strhal," jeho ruka vezme tu mou a pomalými pohyby ji přemístí za svůj krk. Jeho prsty se lehce dotýkají mé kůže, na které se nečekaně objeví husina, a pomalu po ní klouže, až zůstane u mého pasu. Celý tento proces pozoruju a obdivuju tu skrytou něžnost, opatrnost, chování, jako bych byla nějaký drahokam, ale i zároveň dravost.
"Obdivoval bych tvou dokonalost, které stále nedokážu porozumět," vzápětí si mě přitáhne ještě blíž a to bych už i odpřísáhla, že by se mezi nás nevešel ani špendlík. Jeho oči jsou potemnělé chtíčem a já tomu určitě nejsem jinak. Jenom ta představa mi dělá zatraceně dobře.
"Potom bych po tom všem škádlení a dělání dobře si tě prostě vzal, protože ty bys to nevydržela stejně tak jako já," usměje se a konečně se jeho rty spojí s těmi mými. Nikdy nepochopím, jak je možné, že naše rty jsou pro sebe tak moc stvořené. Je to jako bychom do sebe zapadli jako dva puzzlíky. Je to magický a já prostě vím, že žádný jiný puzzlík už nebude tak dobře pasovat jako tento.
"Tak možná bychom to ranní trávení spolu mohli přece jen zrealizovat," odtáhnu se od něho a ušklíbnu se s touto nabídkou. Loganovi se na tváři objeví tentýž úšklebek, ale na něm vypadá krásněji a rozhodně je víc sexy. Svou rukou mu přejedu přes hrudník, který je stále pevný díky posilování.
"Nechce se mi věřit tomu, že jsem si někdy myslel, že jsi nevinná," zasměje se, přičemž se i já přidám, protože za tu dobu, co jsme spolu, už určitě nejsem taková malá nevinná holčička.
"Ale jak si říkala, musíme do školy," ušklíbne se a poté se na mě snaží koukat naprosto vážně, což se mu moc nedaří. Protočím nad tím oči, protože mě má přesně tam, kde chtěl. Nakonec jsem to byla stejně já, kdo podlehl. Klasika. Tohle se nezměnilo, vždy nade mnou vyhraje, kdykoliv a kdekoliv.
"Dobře," odtáhnu se od něho rádoby uraženě a velmi nenápadně mu dlaní přejedu přes rozkrok, čímž on sykne, ale mně se objeví na tváři úšklebek. "Těším se na odpoledne," líbnu ho co nejněžněji na tvář a pozoruju ten jeho podezíravý úšklebek, který je ale mimochodem plný humoru.
"Jsem tu ve tři," ještě na mě houkne, přičemž mrkne. Já vezmu kliku do rukou a za nedlouho jsem venku a koukám na svou školu, do které už chodím čtvrtým rokem. Logan chodí na svou vysněnou školu do prvního ročníku na vysoké a i já jsem za něho šťastná, protože se mu tam opravdu líbí.
Zack, Sam a Larry jsou taky šťastní. Zack jako jediný se rozhodl, že bude dále studovat, načež Larry se Samem už pracují. Všem třem to vyhovuje, takže jsem spokojená i já. Docela často s nimi trávím čas a možná bych si troufla říct, že se vidíme častěji, než když chodili ještě na střední. Zrovna tento víkend jsme byli v aquaparku a nechtějte vědět, jakým způsobem mě tam ztrapňovali. Nezměnili se, stále jsou to perverzní puberťáci, ale jsem za to ráda. Je mám moc ráda.