Pokračování smyšleného příběhu I can't forget.
Luna uzavřela dohodu s Clarke, která byla nucena odejít z Polis. Pro Lexu i Clarke tím nastaly potíže v ráji.
Vyprávěno z pohledu Clarke, Lexy a dalších. Pro všechny Clexa a Bellarke shippers.
Když jsem se vzbudil u stromu, nikde jsem nenašel Clarke. Zhluboka jsem se nadechl a řekl: „Jasně, šla za Lexou.". Porozhlídl jsem se po okolí a viděl opilé lidi ležící na zemi. Usmál jsem se a pomalu se rozešel hledat Clarke. Procházel jsem tržnicí když můj pohled upoutala Lexa. Dávala jídlo nějaké dívce s otrhanými šaty. Stiskl jsem čelisti a rozešel se za ní. Nemohl jsem snést myšlenku, že by byla Lexa lepší než já.
„Můžu s tebou mluvit?" zeptal jsem se.
Pohladila dívenku po hlavě a řekla: „Potřebuješ něco?".
„Já a C-cla... mám hlad! Já mám hlad." řekl jsem nervozně.
„Tady na tržnici je dost jídla." řekla s opovržením.
„Nemám peníze." odřekl jsem.
„Tak si je sežeň." řekla otráveně.
„Lexo!" vykřikl jsem a chytil ji za paži. Výhružně se na mě podívala. „Nemusíme být nepřátelé." dodal jsem.
„Nejsme nepřátelé. Jen balíš Clarke." řekla s důrazem.
Hlasitě jsem polkl. Naštval jsem se a arogantně řekl: „A hádej koho si vybrala?".
Vzala nůž a přiložila mi ho ke krku. Přitlačila a řekla: „A ty hádej u koho spala přes noc!".
Raněně jsem mrkl. Lexa zvedla jedno obočí a oddělala nůž.
Lexa:
Ráno jsem si přivstala, abych mohla udělat Clarke snídani. Mířila jsem si to na tržnici, když jsem uviděla malou holčičku opírající se o boudu. Celá se třepala zimou. Přišla jsem k ní a vzala ji za ruku. Procházeli jsme kolem stánku s jídlem. Když jsem ji viděla oblizovat se, podala jsem ji kousek teplého masa a řekla: „Tady máš." Usmála se a já ji pohladila po hlavě. Chtěla jsem jít dále, ale přede mnou se zjevil Bellamy. Chtěl si se mnou promluvit zřejmě o Clarke, ale v tu chvíli neměl odvahu. Když jsem ho poslouchala, připadal mi velice otravný. Když řekl, že mám hádat koho si vybrala, nevydržela jsem to a přitiskla mu nůž ke krku. Dokázala jsem mu, že si Clarke vybrala mě a pokračovala v cestě. Chtěla jsem si jít okamžitě promluvit s Clarke, ale udělala bych to co si Bellamy přál. Posbírala jsem jídlo a vydala se za Clarke.
Clarke:
Když jsem se probudila, můj první instinkt byl obejmout Lexu. Otočila jsem se a zjistila jsem, že už není v posteli. Rychle jsem si sedla, protože mě z pohovky pozoroval Bellamy.
„Dobré ránko."
„Co tu děláš?"
„Přišel jsem tě vzbudit, ale zaujala mě tvoje kresba."
Podívala jsem se na stolek před ním a zjistila, že ji roztrhal. „Bellamy! Proč jsi to udělal!" Rozzuřeně jsem na něho pohlédla. Zvedl se z pohovky a řekl: „Myslím, že už můžu odjet zpátky do Arcadie.". Zamračila jsem se, když Bellamy za sebou zabouchl dveře.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
