Pokračování smyšleného příběhu I can't forget.
Luna uzavřela dohodu s Clarke, která byla nucena odejít z Polis. Pro Lexu i Clarke tím nastaly potíže v ráji.
Vyprávěno z pohledu Clarke, Lexy a dalších. Pro všechny Clexa a Bellarke shippers.
Ráno jsem se šla podívat po tržnici. Najednou jsem potkala Calea.
„Clarke."
„Cale."
Jenom jsme se na sebe beze slova dívali. V tom přišla Lexa a řekla: „Takže... už vás můžu oficiálně představit. Cale tohle je moje budoucí žena Clarke. Clarke tohle je můj bratr Cale."
„Bratr?" podívala jsem se na ní udiveně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Lexa kývla hlavou pro souhlas. Podívala jsem se na Calea, který se usmíval.
„Těší mě a chtěl bych se ti omluvit za to přiškrcení."
Otevřela jsem pusu a řekla: „Mě taky těší."
Lexa se usmála a řekla: „Pojďte za mnou."
Hned jak se Lexa otočila se ke mě Cale přiblížil a řekl: „Tu omluvu jsem nemyslel vážně! Jsi pro Lexu slabost."
Otevřela jsem pusu a řekla: „Budeš si na mě muset zvyknout... CALE!"
Rozešla jsem se za Lexou a Cale tam zůstal stát.
„Lexo?" zavolala jsem na ni.
Lexa se na mě otočila.
„Něco se mi na něm nezdá. Nevěřím mu."
Lexa mě chytla za ramena a řekla: „Neboj... budeš mu věřit jen to chce nějaký čas."
„Lexo." řekla jsem nechápavě.
„Clarke, nech toho prosím." podívala se na mě smutně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rozešla jsem se do davu a Lexu tam nechala stát.
. . .
Lexa přišla do pokoje a zeptala se mě: „Půjdeš se s námi naobědvat?
„S námi?"
„Já a Cale..."
Nenechala jsem to Lexu ani doříct a vyhrkla jsem ze sebe: „Jo půjdu.". Nechtěla jsem ji nechávat samotnou s Calem. Zvedla jsem se a rozešla se do jídelny. Vevnitř už byl stůl plný jídla a Cale seděl vedle Lexy. Já jsem měla nachystanou židli naproti nim. Bylo mi zle z toho pomyšlení, že upřednostnila ho přede mnou. Naobědvali jsme se a Lexa s Calem se zvedli a odešli. Nechápavě jsem tam seděla a čekala jestli se vrátí. Uběhlo pět minut a Lexa se nevrátila. Rozhodla jsem se jít za ní. Vešla jsem do pokoje a řekla nechápavým tonem: „Lexo?
