Komplikace

549 23 3
                                    

Lexa:

Potom co Clarke odjela, jsem byla pár dní úplně nepoužitelná. Pořád jsem jen spala. Naštěstí mi Luna zadávala úkoly, které mě dokázali odpoutat od myšlenek na Clarke. Byla jsem něco jako její společník. Byl to týden od pusy s Clarke. Rozhodla jsem se trošku uvolnit u úklidu. Našla jsem můj portrét, který kreslila Clarke. V místech to bylo rozmazané, jako kdyby ji ukáply slzy. „Musela to kreslit, když jsem byla v žaláři." řekla jsem si v hlavě. „Je to nádherné." usmála jsem se. „Zajedu do Arcadie! Musím vidět Clarke.". Chystala jsem si koně, když v tom mě Luna zastavila.

„Kam jedeš?". Usmála se.

„Do Arcadie." řekla jsem.

„To teď nemůžeš." zadívala se na mě.

Zvedla jsem obočí.

„Ukázali se tady Reapers." ušklíbla se.

(Nevím správný název, ale dohledala jsem Reapers. Mount Weather jim dávalo ty injekce.)

„Cože kdy? Vždyť Mount Weather padlo." zvědavě jsem vyhrkla.

„Musí je vytvářet někdo jiný." Dala ruce v bok.

„Ale kdo?" přivřela jsem oči.

„Napadá mě jenom jeden klan, který by toho byl schopný." řekla vážně.

„Azgeda!" vyhrkla jsem ze sebe a dala jednu ruku na čelo a druhou v bok.

„Ne.. Skaikru to byl!" řekla s důrazem.

„Cože? Jak to víš?" Otevřela jsem pusu a párkrát zamrkala.

„Kde by Azgeda vzala potřebné věci? Lidé ze Skairku tam nějakou dobu byli. Mohli krást." řekla Luna.

„Musím za Clarke." řekla jsem s naléhavostí a naskočila na koně.

„Je to nebezpečné! Jedu s tebou!" dodala.

Kývla jsem pro souhlas. Nemohla jsem odmítnout Hedu.

Luna:

„Je to nebezpečné! Jedu s tebou!" dodala jsem. Lexa kývla pro souhlas. Vzala jsem si nejrychlejšího koně. „Musím být opatrnější. Lexa by mohla něco tušit." řekla jsem si v hlavě a nasedla. Cestou do Arcadie se Lexa vůbec nesoustředila na plán, který jsem ji říkala.

„Na co myslíš?" Hodila jsem zvědavý pohled po Lexe.

„Clarke. Jestli do toho byla zapojená..." ani jsem větu nedokončila.

„To zjistíme." odmlčela se.

Clarke:

Je to týden, co jsem odjela z Polis. Všude po pokoji byli srdcervoucí kresby. Kreslila jsem možné pokračování, kdybych zůstala v Polis. Byla jsem jak šílená. Nikoho jsem na Arcadii neměla, všichni důležití Bellamy, Octavie, Lincoln byli na průzkumné  misi. Hrozně jsem se nudila. Pořád jsem přemýšlela jen o Lexe. „Už ji nikdy neuvidím že?" řekla jsem pro sebe a začala plakat. 

 „Moje rty se už nikdy nedotknou jejich

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

 „Moje rty se už nikdy nedotknou jejich." dořekla jsem a sáhla si na rty. Po chvilce přišla do pokoje Abby. Zvedla jednu z těch kreseb a nechápavě se ušklíbla. Začala zvedat i ostatní. Rychle jsem se zvedla a vytrhla ji kresby z rukou. Podívala se ublíženě a beze slov mě objala. Objetí jsem ji vrátila. Posadila se na postel a řekla: „Chceš mi to povyprávět?". „Ani ne." řekla jsem potichu. Myslela jsem že to Abby nepochopí, ale naopak úplně mě dojala. „Dobře. Jsem tu pro tebe Clarke." zvedla koutky do úsměvu. „Proč jsem vlastně přišla? Průzkumná skupina se vrátila." usmála se a odešla. Rychle jsem se oblékla do něčeho jiného a vystřelila z pokoje jako raketa. 

„Bellamy?" Rozběhla jsem se za ním a skočila mu do náruče.

„Bellamy?" Rozběhla jsem se za ním a skočila mu do náruče

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
TROUBLE IN PARADISE /CLEXA-BELLARKE/Kde žijí příběhy. Začni objevovat