Čarodějnice

XVI.

Ráno každý z nich vstal a šel na snídani, která probíhala až na pár zdvořilostních otázek, jak se kdo vyspal v tichu.

,,V kolik dnes začíná výcvik, pane, rád bych se přidal. ''

,,Výcvik v sobotu není, Lukáši. Ale generálovi jsem předal tvoje rady, prvně se tvářil dotčeně, že ho poučuje nějaký šestnáctiletý kluk, ale nakonec uznal, že máš pravdu. Prý začne od pondělí používat tvůj program. ''

,,Děkuji, pane. V tom případě asi počkám na Maxmiliána a pak by nám vaše dcera mohla ukázat Salzburg. Max ho sice viděl, ale já ne. A myslím, že Maxovi nebude vadit, když si ho znovu prohlédne. Samozřejmě pokud Klárka bude chtít. ''

,,Dobře, skvělý nápad. '' souhlasil Marek.

,,Ale otče, já mám dnes dopoledne výuku šermu a odpoledne čtyři hodiny jazyků. ''

,,Omluvím tě z toho. Než přijede Max, může tě učit šermovat Lukáš. Stejně je lepší než generál. ''

,,Děkuji, pane. Ale nevíme jistě, jestli je generál lepší, nebo horší. Nikdy jsem s ním nebojoval. A jeden souboj o převaze vítěze také nerozhodne, pokud je souboj docela vyrovnaný. Může zvítězit pouze ten s větším štěstím. ''

,,To máte pravdu, ale jestli moji dceru učit nechcete, klidně to řekněte rovnou. ''

,,Ne pane, tak jsem to rozhodně nemyslel. Chtěl jsem pouze upozornit na to, že opravdu nevím, jestli je generál lepší. Mimo to, učit vaší dceru mi bude potěšením. ''

,,Dobře, už budu muset jít, povinnosti druhého nejvlivnějšího muže salzburské provincie volají. Někdy přemýšlím, jestli není lepší být bezstarostný chudák.''

,,Nezapomeňte, pane, že někteří chudáci mají závažnější problémy, než vy. Nemají, jíst ani, co pít, to je důležitější než rozhodovat, jestli si nějakého vojáka necháte, nebo ne. Tím samozřejmě nechci ponižovat vaše povinnosti, jistě jsou velice důležité, ale nelíbilo se mi, jak o chudých mluvíte. A ti, kteří se nemusí bát o přežití, se mají určitě lépe než vy. Mohou chodit, kam chtějí, chovat se, jak chtějí, mohou si dělat téměř všechno, co chtějí, navíc si mohou i brát, koho chtějí. Zkrátka, mají svobodu. ''

,,Lukáši, líbí se mi na tobě, že umíš říct svůj názor do očí, nemám rád, když někdo podlézá, což u tebe naštěstí nehrozí. Vážím si tvé upřímnosti. A myslel jsem to spíše, jako vtip, nepřemýšlel jsem nad tím, jako ty, jen jsem to tak plácnul. ''

,,Jistě otče, možná má Lukáš pravdu, ale v něčem se mýlí, ti nejchudší sice mají problém sehnat potravu. Ale ty denně rozhoduješ o osudech lidí, jestli je odsoudíš k smrti, dáš jim trest, nebo usoudíš, že nic neudělali. Věřte mi, Lukáši, rozhodovat a osudech ostatních je mnohem horší, než pocit, že záleží pouze na tobě, jestli se najíš. V obou případech závisí na životě často i nevinných lidí. ''

,,Tak teď už opravdu musím jít, takhle mi ty hromady pergamenu ze stolu nezmizí. Zatím, a Klárko, nezapomeň Maxmiliána pozvat na společný oběd. ''

,,Jistě, otče. Zatím. ''

,,Na shledanou, pane. ''

Když se Marek II. vzdálil, Lukáš se usmál na Kláru a ta jeho úsměv zdráhavě opětovala.

,,Tak ti jdu ukázat, kde je jeden konec meče a ten druhý, nejsem si jistý, jestli to váš generál pozná. ''

,,Vtipné, před tím jste říkal, že nevíte, jestli je lepší, nebo horší šermíř. Chcete mi říct, že to bylo falešné? ''