Netradiční škola

9.kapitola- Štafety

Tuto část bych chtěla věnovat mé kamarádce ElikaLtalov2 , která podstivě čte můj příběh, dává mu hlasy... a tím mi zvedá náladu. Kdyžtak se můžete ne její příběh podívat😀
Užijte si kapitolu.
Herobrine se ukázal sám, o půlnoci přišel opravdu hodně promoklý, protože stále nepřestávalo pršet a navíc začala bouřka. Endrue který se před chvílí probudil slyšel Herobrina přicházet, vzbudil i Netopa a pošeptal mu. „ Nevýš kam mohl Herobrine odejít a proč se vrátil až teď?" „ No tak to opravdu nevím a teď mě to zrovna moc nezajímá, prosím nech ještě spát. Dobrou." Tak Netop usnul ale Endruovi to stále vrtalo hlavou, po chvíli ale také usnul, jelikož neměl co dělat.
Ráno se Endrue a Netop vzbudili předčasně a napadlo je, že se zkusí Herobrina zeptat, sice věděli že to asi není úplně na místě, ale byli zvědaví, což je donutilo po snídani za ním přijít. Zaklepali na jeho dveře, ale nikdo jim neodpověděl, zaklepali ještě jednou, ale znovu se nic nestalo, Endrue se ale nechtěl vzdát a opatrně pootevřel dveře, uviděl Herobrina, který si jich vůbec nevšímal, zaklepali ještě jednou a Herobrine sebou trhl a řekl. „ Kdo je tam?" „ My, Endrue a Netop." „ Co chcete?" Zeptal se Herobrine trochu zmateně „ Přišli jsme se na něco zeptat." „ A na co?" Řekl Herobrine již trochu otráveně.
„Nechceme vás rušit, ale... zajímalo by nás... kam jste se včera poděl že jste se vrátil až o půlnoci?" Herobrine ale odpověděl jako by je neslyšel. „ Moc se omlouvám, ale mám pár věcí na vyřešení, nemohli byste přijít někdy jindy, prosím." „ No dobrá." Podivil se Netop učitelově chování, opatrně zavřel dveře a s Endruem odešli. „ Herobrine se chová opravdu divně." Podotkl Netop cestou.
„ No tak to ano." Řekl naštvaně Endrue, kterého tato nepatrná záležitost zajímala.
Potom se ale všichni měli dostavit na louku, kde se budou běhat štafety poslední 4 disciplíny. Endrue a Netop to tedy museli nechat být a soustředit se na běh.
Nejprve štafeta roznášená. Je to velice jednoduché, na své dráze máte 3 vyznačená místa. obvykle dolíky (lze použít i hrnce.) Po startu první z družstva vyběhne a roznese míče na vyznačená místa. ( do ruky smí vzít vždy jen jeden míč) míč se nesmí z místa odkutálet jinak ho hráč musí znovu dostat na místo z kterého vypal. Na míč nikdo jiný nesahá. Po roznesení všech tří míčů se první soutěžící vrací ke svému družstvu. Druhý soutěžící míče pojednom zase sbírá a donáší na jejich původní místo na startu. Hra končí v moment, kdy poslední z družstva donese poslední míč a vrátí se k družstvu. Vyhrává ten tým, který stihne tuto štafetu v nejrychlejším čase. V tomto případě se to povedlo Herobrinově týmu. Herobrine z toho byl více než nadšený, jelikož věděl že teď potřebují body, hodně bodů.
Druhá štafeta byla kolíková. Družstvo se rozdělí do dvou stejně početných skupin které si stoupnou naproti sobě první má kolík (obvykle dřevěnou, dobře uchopitelnou tyčku) s ním potom běží k spoluhráči na druhé straně, předá kolík spoluhráči a zapojuje se na konec řady. Hráč kolík vezme a znovu ho nese na druhou stranu kde ho předá třetímu. Hra končí v momentě kdy se každý dostane na své původní, tedy startovní místo. To se podařilo holčičímu týmu, což Herobrinovi nedělalo dvakrát dobře na mysl, vlastně začal skoro šílet. Úplně mu stačilo že včera prohráli hru za nejvíce bodů.
A předposlední štafeta, házená. Týmy se znovu rozdělí do dvou skupin stojících naproti sobě, první z družstva má míč který hodí na druhou stranu, pokud míč nedoletí za vyznačenou startovní čáru druhé části tímu, musí pro míč doběhnout ten kdo se ho naposledy dotkl tedy ten kdo míč hodil, pokud se míč dostane za startovní čáru druhé poloviny tímu, musí ho chytit právě ten kdo je k ní nejblíže. První přebíhá na druhou stranu, kde se zařadí na konec. Hra končí ve chvíli kdy se míč hozený posledním hráčem dostane za startovní čáru druhé poloviny tímu. Vyhrává ten tím, který to celé stihne v nejrychlejším čase. To zvládly znovu holky jen o něco málo rychleji. Asi se ptáte co na to chudák Herobrine. Ten začal po konci této štafety hlasitě křičet, co křičet on začal vyšilovat a řvát.
„ NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!!!" Opravdu, byla to předposlední disciplína a Herobrine byl velice vystresovaný.
A potom přišla na řadu zcela poslední disciplína, byla to velká štafeta kolem celé louky, na které se právě nacházeli. Z každé školy byly vytvořeny 2 skupiny označené písmeny A a B. Nejdříve poběží týmy s označením A. „Tedy připravte se na svá startovní místa. Pozor!" Pro vysvětlenou tato štafeta byla jen obyčejná prodloužená kolíková štafeta, každý ale běží jen jednou. „START" Křikla učitelka. Hned poté se ozvalo mnoho hlasů a výkřiků, které podporovaly své právě běžící spoluhráče. Hra byla dlouho velice nerozhodná a holky se s kluky dlouho střídali ve vedení. „ honééééém, do toho, pojď, pojď, pojď." Ozývalo se ze všech stran a koutů louky. Po dvou minutách ale již dobíhali poslední běžci z obou škol. Hlasitý výkřik označil doběh prvního běžce, tedy vítěze. Již po malé chvilce se vyhlašovali výsledky.
Kdo vyhrál? „ Vítězem pro tuto velkou štafetu A, je: HEROBRINOVA KLUČIČÍ ŠKOLA." Kluci se začali hlasitě radovat. A Herobrine začal skákat radostí, div neskočil salto, tak byl nadšený.
„ A teď štafeta B, tu dokážeme taky tak, jasné?!" Řekl nadšeně Herobrine. „Tak běžci na místa, připravte se!" A další výkřik označující začátek štafety B. A znovu se ozvaly výkřiky a pokřiky, podporující běžce, jako vlna zaplavující louku. Vše bylo ještě vyrovnanější a dokonalejší než při první štafetě. Ale přeci jen musel někdo vyhrát. Ale kdo? Kdo byl tím šťastlivcem? Tentokrát to byly...HOLKY. Po tomto oznámení všichni ztichli a očekávali Herobrinovu reakci. Ten chvíli mlčel, poté zbledl, hned v zápětí zrudl a začal šílet.
On začal běhat kolem celé louky nesmírnou rychlostí, která nejde ani popsat. Po chvíli tichého sledování se Endergirl naklonila k Endruovi a pošeptala mu. „ Vy jste měli nasadit do toho běhu Herobrina...jenom jeho, on by to vyhrál na plné čáře za vás, beze sporu!"
„ Hmmmmm. Vy ale neznáte ten důvod, vy to nechápete." Řekl smutně Endrue, v jeho hlase byl ale znát údiv z Herobrinovi rychlosti a běsnění. Po několika minutách se Herobrine konečně uklidnil a všichni mohli jít do svých škol. Přeci jen ho tam kluci nemohli nechat samotného běhat okolo louky.
„Zítra večer v 9:00 buďte nastoupeni tady na té louce, budou se vyhlašovat konečné výsledky." Zavolala na odcházející kluly učitelka sousední školy.

Budu ráda za každé přečtení👁, hlas⭐️ nebo komentář 💬 ty potěší asi nejvíc, jelikož se dozvím zda se vám příběh líbí, nebo jestli to chce nějakou úpravu😃😁