Asi všichni víte co je to Minecraft, ano ta hra z kostek, tak o tom je tento příběh. Doufám že se vám bude líbit.
Dvě školy... jejich ředitelé mezi sebou mají dávný spor. Co ho znovu probudí? A co se stane, když se dozvíme jejich temnou minulost? Kd...
U nich ale panovalo mrtvé mlčení, ne jako ve vedlejší škole, tam se totiž oslavovalo vítězství. Zde nebylo nikomu do řeči. Po svém příchodu kluci svolali všechny do jídelny a řekli všem o tom co se dozvěděli. V jídelně nastal veliký rozruch, než všichni pochopily jak to vlastně dopadne. Nikdo ale nesouhlasil s tím, že Herobrinovi zamlčí, co se na něj chystá, jelikož by to Herobrinovy mohlo dost ublížit. Kluci je samozřejmě pochopili, jelikož s tímto bodem také moc nesouhlasili, nakonec se dohodli, že na to nebudou tlačit, ale pokud se naskytne příležitost, tak se pokusí mu to vysvětlit, což samo o sobě není zcela jednoduché. „No ano ale... Herobrine je zřejmě pořád v bezvědomí, nebo alespoň zamčený ve svém pokoji a nikdo z nás netuší, kdy se hodlá prodrat, nebo v lepším případě přijít za námi." Řekl blaze. „ To tedy celkem mění situaci, musíme počkat než se probere." Prohlásil Netop. „Ale ten dopis mu do pokoje musíme dát hned." „To je pravda Blayzi. Bude to asi práce Endrua, jelikož on jediný se tam může dostat zcela tiše a bude to pro něj nejjednodušší." Řekl pohotově Netop. Endrue se tedy teleportoval i s dopisem. Na posteli uviděl Herobrina, jako nehybné a skoro mrtvé tělo bez duše. „Probere on se vůbec?!" Zeptal se bázlivě Endrue sám sebe. Trvalo ještě celkem řádku dní, než se Herobrine konečně probral a pak ještě pár hodinek než byl vůbec schopný se zvednout. Posadil se na postel, zprvu mu vůbec nedocházelo co se dělo, co se děje a ani co se bude dít. Byl zmatený i tím kde je. Jediné co věděl bylo, že se stalo něco hodně důležitého a že ho hrozně bolí hlava. Pomalinku se rozhlížel po svém vlastním pokoji, jako člověk s otřesem mozku který se právě probral z kómatu a nepoznává ani sám sebe, až jeho zrak dopadl na noční stolek a bílou, sněhobílou obálku na něm v tu chvíli si na vše vzpomněl a udělalo se mu znovu zle, jen při pomyšlení na to co je tam asi napsáno. Po chvilce přemýšlení co má dělat, třesoucí se rukou sáhl po obálce a otevřel ji, vyjmul se zavřenýma očima dopis, nemohl oči otevřít, bál se, ale zároveň byl strašně zvědavý, po chvíli oči znovu otevřel a začal číst.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Herobrine po dočtení znovu zbledl a začal se hrozně bát toho co přijde.
Budu ráda za každé přečtení👁, hlas⭐️ nebo komentář 💬 ty potěší asi nejvíc, jelikož se dozvím zda se vám příběh líbí, nebo jestli to chce nějakou úpravu😃😁
