School football star - cz story

Tmavé dlouhé vlasy mi padají do tváře, upřeně se dívám na zem pod sebou a přemýšlím. Má nová škola se mi ani při nejmenším nezamlouvá. Snažím se ignorovat pohledy všech, radši bych neslyšela co si o mě povídají a neviděla jak se mi vysmívají přímo do tváře. "konečně" prohodím velmi tiše, když se mi konečně podaří najít svou skříňku. Naházím do ní jen pár věcí, učebnice, které zrovna nepotřebuji a o krok couvnu. "Uhm.. promiň" špitnu a nesměle vzhlédnu, abych věděla do koho jsem právě nechtíc vrazila. "Příště dávej pozor, je ti to jasné?!" okřikne mě nějaký kluk. Jeho slovům jsem nevěnovala tolik, jako jeho krásným modrým očím a hnědým vlasům, které se neposedně tyčily do všech stran. "Slyšela jsi mě?" zavrčí, když nijak nezareaguju na jeho první slova. Jen poníženě přikývnu hlavou a uhnu pohledem kamsi do strany.

Připadalo mi, že z toho dělal až moc velké drama, nevrazila jsem do něj úmyslně. "Jdeme kluci, za chvilku nám začíná trénink" řekne směrem k dalším dvoum klukům, kteří si mě měřili pohledem a něco si špitali mezi sebou. Raději si přes rameno přehodím batoh a vydám se hledat třídu, kde bych za.. 2 minuty měla mít Biologii! Rozeběhnu se chodbou, abych na hodinu přišla včas. Se zvoněním vejdu do třídy. Téměř všechna místa byla obsazená až na jedno. Nezbývalo mi nic jiného, než tedy sedět v první lavici. "Ahoj" prohodím a sesunu se na volnou židli vedle roztomilého blonďáka, který se na mě jen mile usměje. Když nad tím tak přemýšlím, třeba tohle místo nebude až tak hrozné. Připravím si sešit a propisku na lavici, letmo se podívám na mého spolusedícího. Rychle se podívám stranou, když se střetnu s jeho pohledem. "Jsem Niall a ty?" představí se tiše a znovu se usměje. "Angie" odpovím a úsměv mu ochotně oplatím. Téměř celou hodinu jsme si povídali, zdál se, jako fajn kluk. Ne, jako ten namyšlenej trouba, kterého jsem potkala na chodbě. "Škoda, že nemáme víc společných hodin" poznamená Niall, ještě předtím, než skončí hodina. Jen posmutněle přikývnu a začnu si uklízet věci do batohu. "Tak.. zase zítra"  rozloučím se s ním a vydám se jiným směrem než on. "domů" to nemám daleko. Bydlím totiž na intru, do Londýna jsem přijela jen kvůli škole. Nemám tu žádné přátele ani nikoho z rodiny. O to víc jsem se tu cítila nesvá. Když mi skončí poslední hodina, projdu několika chodbami a ocitnu se před pokojem. Ani jsem si nestihla vybalit. Bydlím tam společně ještě s jednou holkou. Nezdála se zrovna moc milá a přátelská. Ani ji pořádně neznám, nebudu ji soudit podle prvního dojmu. Není tu a já si tak mohu v klidu vybalit své věci a trochu se tu zabydlet..

------------------------------------

Vím, že to nezačíná moc, jako nějaký zajímavý příběh s originálním tématem, ale.. zkrátka doufám, že se vám bude líbit a aspoň někdo ho bude číst ^^

Zkusíme 5 vote + nějaký ten koment a přidám další díl?:)

btw.Píšu to na mobilu tak se předem omlouvám za nějaké překlepy apod. 

I hope that you enjoyed! :33 •Ange•