School football star - cz story

Part.8

Pousměju se a zamyšleně zkoumám nápojový lístek. "Nevíš, co si dát?" vyruší mě najednou Louis a teprve teď si všimnu, jak se na mě dívá. Jen přikývnu. Vlastně jsem celou tu dobu přemýšlela úplně nad něčím jiným. "Dobrý den, co si dáte?" zeptá se nás mladá dívka s malým zápisníkem v ruce. Na rtech má, jakoby kamenný úsměv. "Dvakrát oříškové latté" odpoví Louis a úsměv jí mile oplatí. Kousnu se do rtu, byla jsem ráda, že rozhodl co si dát i za mě. "Mm.. tak proč jsme vlastně tady?" vydám ze sebe a hlavu mám sklopenou. Nemám ani ponětí o co mu jde tentokrát. "Žádný zvláštní důvod není" odpoví a pohodí rameny. Zamračím se a vzhlédnu k němu. Nevím proč, ale nevěřila jsem mu ani slovo. Otevřu pusu, dřív než si vymyslím, co chci vlastně říct. "Nemůžu tě jen tak někam pozvat?"  zeptá se a nechápavě se na mě zadívá.  Připadám si špatně, možná ho zbytečně odcuzuji. Přikývnu a přitáhnu si k sobě hrnek teplé kávy.  "Promiň" vydechnu tiše a usrknu si toho chutného nápoje a ze rtu si slíznu bílou pěnu s oříškovou příchutí. "Za co?" pozvedne obočí a taktéž trochu upije ze svého hrnku. "Za to, jak se občas chovám" odpovím tiše, omluvně se na něj usměju. Louis pokroutí hlavou. "Já se chovám hůř"

dodá a tiše se zasměje. V tom měl asi pravdu. Celou dobu strávenou tady jsme si povídali, změnila jsem na něj názor.  Je milý a nikdy jsem se nenasmála víc, než s ním. "Už budu muset jít" vyhrknu, neměla jsem ponětí o čase a teď zjistím ze je půl osmé? Poodstrčím od sebe prázdný hrnek a natáhnu se do kabelky pro peněženku. "Opovaž se! Platím já". Ucítím jeho rázný, ale zároveň něžný dotek. Ruku stáhnu a dotčeně se na něj zadívám. Mohl vidět, že s tím moc nesouhlasím. "Dobře"  špitnu nakonec a zvednu se od stolu. Na sobě mám jen triko, s chladným počasím jsem nepočítala a tak u sebe nemám mikinu. Louis položí peníze i spropitné na kraj stolu a beze slova mě následuje. Zachvěju se zimou. Všude kolem byli louže dešťové vody a foukal lehký vánek. Na rukou mi vyskočí husí kůže. Ucítím, jak mi přehodí mikinu přes ramena. "Bude ti zima"  kousnu se do rtu a prohlížím si ho. "Nebude a navíc bydlím za rohem"  namítne a na jeho rtech se objeví široký úsměv tak, že poodhalí své bílé zuby. Zapnu si jeho mikinu a spokojeně se do ní zachumlám. Byla z ní chtít jeho vůně, přesně ta která mě pokaždé úplně omámí.  "Co?" vydá ze sebe a uculí se. Uvědomím si, jak na něj civím a trochu přiblbě se usmívám. Lehce sebou trhnu a raději se zadívám stranou. "Nic" vyhrknu a cítím, jak mé tváře nabírají růžový nádech. "Zítra ve škole" šeptnu a s rozloučením odejdu. Cestou na intr jsem přemýšlela, nechtěla jsem, aby to vzal nějak vážně nebo třeba, jako rande. Stále v ruce žmoulám lem mikiny. Mám v tom všem zmatek. Mé myšlenky smíří k Zaynovi. Jeho sladký úsměv a tělo na, kterém by se nenašlo jediné místo bez vypracovaných svalů. Ne! Bolestivě si zkousnu spodní ret a pokusím se už nemyslet jen na ty dva. Bylo tu spoustu důležitějších věcí, jako třeba škola nebo blížící se fotbalový zápas.. což mě znovu přivádí k..

------------------------------

Trvalo to déle, tak se omlouvám :/ Líbilo se? ^^ Děkuju za vote i komenty! I za reads, které se blíží k 500 :3

I hope that you enjoyed! :* •Ange•