School football star - cz story

Part.18 |13+|

Opatrně seskočím z kuchyňské linky tak, že se mu nechtíc otřu o rozkrok, což mu evidentně nevadilo. Všimnu si, jak si jemně zkousne spodní ret. Jeho ruce zapřené vedle mého těla mi bránily v cestě. Nezbyde mi nic jiného, než ho uplatit dalšími polibky. Z mé strany byly opatrné, nejisté. Snad, jako bych to moc neuměla. Cítím, jak mě hřejou tváře. Usměju se. Využiju momentu, kdy se na plno věnoval mým rtům. Vzepřu se proti jeho hrudi a lehce ho od sebe odstrčím. Zaslechnu Louisovo nespokojené zavrčení, ale to už jen z povzdálí.

Vyběhnu ven z kuchyně, následně po schodech nahoru. Zabloudím hned do prvních dveří, které spatřím. Zády se opřu o dveře a zavřu oči. Hruď se mi splašeně zdvyhá, zadržuji smích. Pomalu otevřu oči a rozhlédnu se po místnosti. Uups.. Polička nad postelí byla přehlcena vystavenými poháry z fotbalových zápasů. Teprve pak mi došlo, že se právě nacházím v jeho pokoji. Zahnala jsem sama sebe do pasti. O krok couvnu, kdybych mohla - udělala bych ještě pár dalších kroků zpět. Zády narazím do čehosi za mnou. Poohlédnu se. Byla to právě Louisova hruď o kterou jsem se zarazila. "Nedočkavá?" zavrní Louis, při čemž svůdně pozdvyhne obočí. 

"No, já.. spíš jsem si spletla dveře" vypísknu a jako by nic se pokusím odejít. Můj plán byl však marný, jak jinak.

"Spěcháš někam?" zeptá se a hrubě mi stiskne zápěstí.

"Au" syknu a zamračím se. "Pusť mě" zamumlám, škubnu rukou s nadějí, že se vykroutím z jeho sevření. Zády tvrdě narazím na zeď. Znovu bolestně syknu. Nejsem si vědoma, jak to udělal, ale zahnal mě do kouta. Nemám kam couvnout, za zády mám jen bílou, chladnou stěnu. Napřímím se, abych mu viděla do tváře. Ze začátku jsem to brala, jako nevinnou ''hru''. 

"To je tvůj plán? Vzít si to, co chceš násilím?" v mém hlase je znát vztek. Promnu si zápěstí, stále čekám na jeho odpověď. "Možná" udiví mě ta tvrdost, ráznost v jeho hlase. Může si všimnout husí kůže na jakékoli části mého těla. Tuhle jeho stránku už jsem jednou měla tu čest poznat. Tenkrát na stadionu. Měla jsem na výběr se s ním vyspat a nebo odejít z týmu. Ale ani jedno jsem neudělala. A ani jsem nemusela, znám pravdu a ta událost byla jen součást Louisova plánu - který už je v tuhle dobu neplatný. Alespoň doufám. Jen na chvíli mě napadlo, co když lže? A tyhle srdceryvné historky jsou jen plán B. Mám mu podlehnout, vyspat se s ním a ráno se možná smířit s pocitem, že mě jen využil? 

Dva prsty zaháknu o jeho opasek a sklopím pohled. Boule tvořící se na jeho rozkroku mě znatelně znervóznila. "Nevěřím ti" klesnu hlasem a hlasitě polknu. 

"Nevěříš mi v čem?" vydá ze sebe nechápavě, zřejmě ho má slova překvapila. Rukama se opře o zeď. Stojí tak blízko, že cítím jeho teplý dech na svém krku. 

"Kde mám tu jistotu, že všechno, co řekneš je pravda? Třeba se pořád chceš pomstít Zaynovi.." ke konci se mi zlomí hlas. 

"Fajn" krátce se zasměje. Jeho smích, ale nebyl vyjádřením pobavení. Spíš, jako kdyby se ho to dotklo. Jednu ruku spustí zpět k tělu. "Klidně běž, pokud chceš.." pohodí volnou rukou ke dveřím a zavrtí hlavou. "A promiň, zase jsem se choval, jako debil" zamumlá a skrz jeho rty projde tichý povzdech. 

Pohledem letmo střelím ke dveřím a pak jen zavrtím hlavou. "Nehci nikam jít, ale nemám ráda, když používáš tu svojí ''drsnou masku'' za kterou schováváš city" šeptnu a kousnu se do rtu.

"Hm" broukne a odtáhne se. "Prostě už jsem takový" odsekne a s povzdechem sebou praští na postel. Ruce si složí pod hlavu a zavře oči.  

Posadím se vedle něj, nohy dám do tureckeho sedu a ruce si položím do klína. Louis instinktivně pootevře oči, když se postel vedle něj prohne. "Buď mi budeš musit věřit a nebo jít" šeptne klidným hlasem a zadívá se do mých očí. 

Měl pravdu, nezbývá mi nic jiného, než mu věřit. Jsem do něj zamilovaná a on to ví. Vlastně je to první kluk, který o mě stojí. První normální kluk. Nejspíš je na čase přestat být tak nedůvěřivá vůči ostatním. 

"Nechci tě využít. Řekl jsem ti, že tě miluju a klidně to budu opakovat tak dlouho dokud budeš chtít" byl upřímný. Stejně, jako předtím. Ikdyž teď jeho chování, myšlení ovládala zejména touha, chtíč. Můj pohled znovu upoutá jeho rozkrok, který se zdá, že každou chvílí exploduje.

"Já tebe taky" usměju se a nakloním se k němu. Neodtahuju se od jeho rtů a opatrně si přelezu k němu. Obkročmo si mu sednu na rozkrok. Tiše mi vzdychne do rtů a já si právě v tu chvíli uvědomím, že to nebyl zrovna dobrý nápad. Přesunu se na jeho břicho a rukama se mu opřu o hruď. Louis zoufale zakňučí a položí hlavu zpět na polštář.

"Přál bych ti, abys veděla, jak hrozně teď trpím" vydá ze sebe trhaně a zazubí se. Zčervenám a bolestivě se kousnu do rtu. "Jsem panna, proto.. s tím dělám takové drahoty" šeptnu a prtem mu přejíždím po hrudi. Povyhrnu mu triko a on si ho automaticky přetáhne přes hlavu - odhodí stranou. Zaujatě si prohlížím jeho svaly a doposud neviděná tetování. Prsty mu sjedu po hrudi přes malé chloupky vedoucí až pod boxerky.

Louisovi rty zkřivý poněkud záludný úsměv. "Postačila by mi jen tvá ruka - tedy zatím" navrhne a rukama se opře za zády. Hned jsem pochopila, co tím myslí. Vlastně mi na tom nepřišlo nic špatného. Udělám mu dobře a sebe tak ušetřím bolesti.

Nepatrně přikývnu a přesunu se o něco níž. Posadím se na jeho stehna a dlaní jemně zavadím o bouli velkých rozměrů. Udělám to znovu, ale tentokrát silněji a intenzivněji. Louis se neubrání tichému stenu. Tváře mi doslova hořely, nikdy jsem to žádnému klukovi nedělala. 

Nejprve si pohraju s jeho páskem a následně zipem u džín. Ostatní už zařídí Louis sám. Stáhne si kalhoty a odhodí je stranou. Polknu, když se naskytne pohled na jeho vztyčené přirození. Wow.. Vzhlédnu při jeho tlumeném smíchu. "Buď ticho nebo si to udělej sám" vyprsknu a strčím do jeho hrudi tak, že si lehne zpět na záda. "Promiň, ale měla jsi vidět svůj výraz" poznamená tiše a přitáhne si mě blíž k sobě. "Čekala jsem trochu.. jiné rozměry" zamumlám a kousnu se do rtu. Uchopím jeho chloubu a pomalu přejedu po celé jeho délce. Lou slastně zavře oči a uvolní se. Pokračuji tedy v těch známých pohybech rukou. "Rychleji!" vzdychne po chvíli, kdy mu už pomalé tempo očividně nestačilo. 

Nakloní se blíž, aby mě políbil na krk, kde vytvoří mokrou cestičku až k mému výstřihu. Zachvěju se, když ucítím, jak mi jazykem přejíždí po kůži. Na chvilku v jeho uspokojování přestanu, abych ho ještě trochu potrápila. "Angie"  zakňučí mi do ucha a zuby mi lehce zkousne uční lalůček. Prstem mu přejedu po žaludu, jen párkrát. Tělem mu projede vlna vzrušení - zachvěje se. "Prosím"  tentokrát už zní jeho hlas naléhavěji. Spokojeně se uculím a skončím s tím vším trápením. 

Svaly v těle se mu semknou, jako by v křeči. Louis se snaží svůj orgasmus rozdýchat. Bílá tekutina skončila na jeho břiše, ale on ji hned setře papírovým kapesníčkem. Sednu si vedle něj, celá červená s pohledem zabořeným do prostřeradla. "Děkuju" šeptne a přisune se ke mě. 

Vzhlédnu a oplatím mu něžný polibek.

Tak? Co na to říkáte? :D Takové lehké 13+. Omlouvám se jestli tenhle díl působí poněkud trapně nebo tak.. na psaní erotických scén nejsem zrovna odborník :) I tak doufám, že se líbí. Druhý den po sobě nový díl - doufám, že vám to nahradí ty dny, možná týdny co jste čekali na nové díly ^^ 

I love you Guys. I hope that you enjoyed :** 

Vaše Ange <3