ALL THE MATTERS [CZ;JBFF]

8. "Read the newspaper!"

"Zase ty?"

Pravou rulkou jsem si chytla bolavé místo na břiše a podívala se před sebe. Stál tam Bieber. Na sobě měl tyrkysovou kombinézu, jakou nosí školník a v ruce držel mop.

Zasmála jsem se. "Takže ses dal na kariéru uklízečky?" Zašklebil se na mě a vyplázl jazyk. Vypadal dost naštvaný.

Nevím proč, asi jsem byl zlomyslná, ale bavilo mě ho pozorovat. Snažil se vytřít podlahu. Máchal s mopem ve vzduchu, sem tam ho připlácl na podlahu.

Vzpoměla jsem si na včerejšek. "Kdo by řekl, že takovej tvrďák bude uklízet školu." zamlaskala jsem a podívala se na malůvky vodou na podlaze.

"Hahaha." pronesl suše. Popošla jsem k němu a vzala mu mop.

"Držíš to špatně." Podržela jsem to správně a kývla na něj hlavou, aby dával pozor. Zavrčel a pak se konečně podíval. Několikrát jsem přejela tam a spátky. Nějak jsem přestala vnímat, že zamnou stojí. Tyhle věco jsem dělala doma už tisíckrát, ale nikdy jsem je neměla vysvětlovat někomu jinému.

Najednou jsem pocítila jeho ruce na svých bocích. Mírně jsem se zachvěla. Přejel s nimi k mopu a chytil ho těsně pod mýma rukama.

Malinko se mi ulevilo. To by ale nesměl obklopit celý můj osobní prostor.

'Jacob! Jacob! Jacob!'

Rozeznělo se mi hlavou. Ustoupila jsem, takže on musel taky a bez jediného slova odešla pryč.

"Tohle bylo divný." zamrmlala jsem si pro sebe.

*O 8 hodin později*

Ležela jsem rozvalená na posteli černých legínech a flanelový košili. Jenom tak jsem pozorovala nehybný strop.

Jeremy byl v práci tak jsem měla klid. Je štěstí, že si ji ještě udržel. Nikdy v tom nebyl dobrý. 

Jeremy je hodnej kluk, ale jak dojde na práci je to lempl. Tuhle "vlastnost zdědil po dědovi. Prostě nedokáže dělat stejnou věc delší dobu. Nedokáže zapustit kořeny. 

Proto tolik nesnášel Jacoba. Ten byl jeho praví opak. Otec mu dal příležitost a on se jí chytil. Sotva dokončil školu, už podním dělá několik stovek lidí. Nabízel Jeremymu práci, ale ten odmítl.

Dodnes to nechápu.

Zašátrala jsem vedle sebe. Pod rukou jsem ucítila studený hrnek od kafe a usoudila, že už ho nebudu. Posadila jsem se a ruce si hodila do klína. Vedle na stole už po milióntý vibroval mobil. Byla jsem příliš líná se zvednout a vzít to.

Ale nakonec jsem se přece jenom donutila vstát. Upravila jsem si nohavice legín a přistoupila ke stolu. 15 zmeškaných hovorů o Jacabo!?

"To je trdlo." pomyslela jsem si a uculila se. Vytočila jsem jeho číslo.

Na druhé straně telefon chvilku vyzváněl.

"Haló?" ozvalo se z druhé strany.

"Jaku to jsem já, co si chtěl."

"Em? Nechceš mi třeba něco vysvětlit?"

Zamrazilo mě. Moje ruce úplně stuhly. O čem to sakra mluví. Snad mu někdo zas něco nenalhal.

"Co třeba?" nasadila jsem nevinný tón hlasu.

"Nešteš noviny?" opětoval mi to.

"Počkej chvilku." Típla jsem hovor. Seběhla jsem schody a v předsíni sáhla po deních novinách. Rozevřela jsem je. První věc co na mě vykoukla byl velká fotografie mě, jak držím v ruce baseballovou pálku a napřahuju se nad plešatým chlápkem. Byl to ten incident včera. A pod obrázkem  bylo tučným, černým písmem vytitštěno:

"Mladý policista surově zmlácen dívkou, při zásahu v zájmu veřejné bezpečnosti!"

-------------------------------------------------------------------

Já vím, že je to  megaultrasupermoc krátký a po X době, ale fakt jsem na to neměla čas ani chuť. Doufám, že chápete moji situaci....škola, škola a zase jenom škola! Fakt nestíhám:/ Tak se omlouvám:(

Jinak bych chtěla poděkovat za 7 votes u předešlé části. Dali jste to fakt rychle:3 Taky komentáře, ty vždycky potěší:)) Pokusím se co nejdřív přidat další. Snad ještě tenhle týden, protože pak jedu na hory:)) :3

♥ya- Puppy:*