ALL THE MATTERS [CZ;JBFF]

2. "You don't want to go home?"

4 měsíce předtím...

Bylo 3:48 ráno. Ležela jsem v posteli a přemítala o svém životě. Já, škola, Jeremy, škola, Abby, škola, Jacob, škola...nemohla jsem to dostat z hlavy. Zítra, nebo spíš dneska píšem písemku z matiky a já musim dostat alespoň 2, jinak jsem v háji. Jestli se chci postarat o svou rodinu, musím dodělat tu blbou školu. Po 3 hodině mám vizitu. Pak půjdu na oběd a potom vyzvednu věci u Jacoba doma. Tam se asi zdržím. Jeremy nebude nadšenej. Ani trošku.

Překulila jsem se na bok a začala uvažovat o Jacobovi. "Má to vůbec cenu?" zamrmlama jsem do polštáře. Nemohla jsem spát, protože vedle v baráku byla kalba. Čekala jsem, že to tak ve 3 zabalej a ono pořád nic. Otevřely se dveře. Cukla jsem sebou, když se v nich objevila vysoká, mužská postava. Můj dech se zrychlil.

"Klid, to jsem já." ozval se zvámý hlas.

"Kurva, tohle už mi nikdy nedělej!" Zaslechla jsem smích. Dotyčný přišel ke mě a sedl si na postel. 

"Můžeš spát?" 

"Vypadám na to, že můžu spát?" odsekla jse, trochu moc nevrle.

"Tak fajn, já půjdu. Uvidíme se ráno." Byl smutný.

"Jeremy počkej, zůstaň tu." Jeremy přistoupil k posteli, nejdříve si na ni sednul a pak zasunul nohy pod peřinu. Pevně jsem se k němu natiskla. Rukama si odhrnul moje vlasy z obličeje. Bylo ticho.

Můj bráška byl jediný člověk, který mě dokázal uklidnit. Byl o 3 roky starší. Byl tu pro mě, když se rodiče ztratili, když nám vzali Abby...

Abby je moje malá sestřička. Když nás rodiče opustili bylo jí 6. Jsou tomu 2 roky. Nedokážu snést pomyšlení, že je někde, u cizích lidí. Že jí dává domov někdo jiný, než já a Jeremy. Kdybych dodělala školu, mohla bych co nejrychleji začít pracovat a získat Abby zpátky. Byla to moje jediná naděje. Já jsem byla ta naděje. Protože Jeremy, ač byl úžasný bratr, nedokázal vydržet v práci dýl než měsíc. Proto nám Abby vzali. Dával si to za vinu.

Jakmile okolo mě obtočil ruce a přestal se vrtět usnula jsem.

Probudilo mě bupání a jásot. Otevřela jsem oči. Z chodby vycházelo světlo a hluk. Jeremy u mě nebyl. Zvedla jsem se a šla se podívat co se děje.

Vyšla jsem na chodbu a údivem mi málem spadla brada. Ze zdola se ozývala hlasitá hudba a sem tam nějaký výkřik typu "party hard" nebo "dneska paříme do úsvitu". Jeremy seděl opřený o zeď a okolo něj asi deset holek. V ruce držel flašku a něco jim povídal. Při tom prudce gestikuloval rukama, takkže sem tam něco vyšplouchlo z láhve ven. Dívky u ně, hltaly každé slovo které řekl. Sem tam ho některá z nich pohladila po rameni, nebo chytla jeho ruku se slovy "ty jsi tak silný". Jeremy vypadal, že má na krajíčku.

Přistoupila jsem blíž a odkašlala si. "Emily?" zvedl se ze země a popotáhl. Pak napřáhl ruce a objal mě. Měla jsem pocit, že mě musí za chvíli rozdrtit. Rozrečel se.

"Zrovna jsem tady holkám vyprávěl jak nám vzali Abby." Znovu se na ně podíval. "A tady Sarah má taky malou sestřičku." Dívka, kterou nazval Sarah se postavila udělala krok ke mě. Nevěděla jsem co chce udělat. V tom okamžiku mě chytla a zmáčkla. 3x mě pohladila po zádech a pak se odtáhla.

"Musí to být strašné!" soucitně se na mě dívala.

"Děkuju za soucit, ale my už teď musíme jít." Popadla jsem Jeremyho za ruku a odtáhla ho do pokoje. 

"Lehni si." řekla jsem mu rázně. Jeremy se položil na postel a strčil si palec do pusi. Po chvíli usnul.

Vyběhla jsem ven a prodrala se dolů do přízemí. Všude bylo plno lidí. Přes celý jídelní stůl byl dlouhý pás piv a láhví s vodkou. Odfrkla jsem. V tom do mě někdo prudce vrazil. Udiveně jsem se podívala na voje pyžamo. Protože teď bylo celý od piva. Naštvala jsem se. Podívala jsem se před sebe a uviděla Biebra. Je  to jeden kluk, co je ve stejným ročníku. Bude semnou maturovat.

"Nemůžeš koukat na cestu?" vyjela jsem po něm.

"No, no, jsme hned nějaký ostrý." skousl si ret. Pozn.: NIKDY! si už neber bílí triko od pyžama a už vůbec né černou podprsenku pod to. Sjel mě pohledem a povystrčil jazyk. Protočila jsem očima.

"Ostrý bude až ti jednu natáhnu. Co se to tu k sakru děje?"

Na tváři se mu rozzářil úsměv.

(Ohledně jedo osobnosti, je to idiot. Naprosto nepochopitelná odrůda vola. Ve škole je něco mezi outsiderem a hvězdou. Při hodinách je drzej, lidi se smějou jeho vtipům, balí holky...ale jakmile vyjde ze školy, nikdo o něm nic neví. A když říkám nic, mislím tím, vůbec nic. Jednou se spekujovalo o to, jestli se vůbec jmenuje Justin Bieber...drby u nás ve škole dosahují světelné rychlosti.)

"Vlastně ani nevim, ale přišel jsem sem na párty." Zubil se na mě.

"Jo? tak teď můžeš zase rychle vypadnout." Stoupla jsem si na špičky.

"Vypadněte všichny! Tahle párty končí!" zařvala jsem z plných plic. Když mě nikdo neposlouchal, šla jsem ke stereu a vytrhla ho ze zásuvky.

Po několika nadávkách a pokusech mě přemluvit se dům konečně vyprázdnil. Začala jsem sbírat pohozené kelímky a flašky, protože mi bylo jasný, že už dneska neusnu.

"Chceš pomoct?" ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a spatřila Biebra.

"Ale, ale, copak nechceš jít domů? Vyspat se?"

"Já už neusnu." řekl klidně.

"Vypadni odsud Bieber, nepotřebuju pomoct."

"Jo, to vidím." rozhlédl se kolem a uznale pokýval hlavou.

"Tak už  běž. Netoužím po společnosti."

Posadil se na gauč a vůbec nevnímal moje nadávky. Po chvíli jsem ho přestala vnímat.

"Co tě žere Walkrová?" řekl najednou do ticha.

"Tvoje prdel na mým gauči." promluvila jsem, bez jediného pohledu na něj. Sklonila jsem se pro další láhev.

"To je škoda, protože mě se tvoje prdel náhodou moc zamnouvá."

Zvedla jsem se a založila ruce na hrudi.

"Seš ožralej."

"Nic jsem nepil."

"Jo tak na to určitě skočim." zasmála jsem se a dál se věnovala uklízení. V jedné ruce jsem držela velkej odpadkovej pytel a házela do něj všechno co mi přišlo pod ruku. Nadrovnala jsem se, abych si protáhla záda. Najednou jsem ucítila něco horkého na mém zátilku. Otočila jsem se. Těsně zamnou stál Bieber a pošahaně se usmíval.

Několikrát mě sjel pohledem.

"Co zkoumáš?" Dala jsem si ruce v bok.

"Vůbec nic." A dál se blbě šklebil. 

Srčila jsem do něj a vyběhla nahoru po schodech skontrolovat Jeremyho. Pokojně oddechoval. Usmála jsem se. Koukla jsem na hodiny. 5:17. Nejvyšší čas jít do sprchy. 

Vlezla jsem do koupelny a svlíkla se. S tím kam házím oblečení jsem si nedělala žádnou starost. Pustila jsem na sebe horkou vodu a nechala ji stékat po mém těle. Ozval se hluk. Vypla jsem vodu. Byly to kroky. Blízko u mě. Do prdele! Vždyť on je tu pořád Bieber!