ALL THE MATTERS [CZ;JBFF]

7. "Not worry about it!"

Vyprostili jsem svou ruku ze sevření a udiveně odkráčela.

Tohle bylo něco co jsem si nemohla dovolit. Marnit čas litováním a přemýšlením o věcech... co se jenoduše nikdy nezmění. Bieber je Bieber. Podivín, nekonečně překvapující odrůda člověka. 

A já? Jsem zlomená holka, každý den tvrdě dřu, starám se o chod domácnosti, k tomu studuju. I když bych moc chtěla, už nikdy nebudu mít normální život. 

Vyšla jsem po schodech na horu. Při cestě mě ještě zarazilo volání Sarah, ale na to jsem nereagovala. Zavřela jsem dveře do pokoje a lehla si na postel. Ještě než jsem zavřela oči, jsem chňápla po mobilu a nářídila budík na 6 ráno.

Pak jsem pocítila jak má víčka ztěškla. Přetočila jsem se a jednou rukou zajel pod polštář. Během několika vteřin jsem usnula. 

___________________________________________

Probudilo mě jemné vibrování mýho mobilu a líbezná melodie Castel walls. Tu písničku začínám pomalu, ale jistě nenávidět. Rukou jsem se snažila nahmatat mobil. Jenomže dřív než jsem stihla cokoliv udělat, vyzvánění ustalo samo. 

Přemístila jsem se do "polosedu", podepřená lokty a začala se rozhlížet kolem. Za okny bala ještě tma, což je dobré znamení. 

Jako zombie jsem se zvedla z postele a dokulhala do koupelny. Pustila jsem plný proud studené vody a ruce strčila pod kouhoutek. Vytvořila jsem mističku a její obsah si vyplácla na obličej.

Se zavřenýma očima (tak aby jí tam ta voda nenatekla ne:D) jsem chňapla po ručníku. Jenomže, to bych to nebyla já. Vypadl mi z ruky. Sedla jsem si do podřepu a snažila se ho nahmatat. 

Stále ještě v polospánku jsem pocítila něčí ruku na mém rameni. Dotyčná osoba mě pomalu zvedla ze země tak, abych se nepraštila o umyvadlo a podala mi ručník.

Přiložila jsme si ho na obličej a ten jsem usušila. Otevřela jsem oči. Vůbec jsem si nebyla jistá jestli nespím. Předemnou stál Bieber a culil se na mě. Měl rozšířené zorničky a já bych lhala, kdybych tvrdila, že jsem se nebála. 

Zároveň mi ale přišel roztomilejší než jindy.

'Jsi doma s Biebrem, který...má na sobě jenom boxérky! Dočista si se pomátla Emily!!' zašeptalo moje racionálnější já. 

Bieber se začal smát. Až po tom jsem si uvědomila, že tu na něj jakou dobu zírám. Zatřásla jsem hlavou a hodila na něj ručník. Naštvaně jsem odkráčela.

"Emily." ozvalo se za mnou. Bez jakéhokoliv zaváhání jsem pokračovala dál. Vešla jsem do pokoje a zamkla. Tak snad mi dopřeje alespoň trochu soukromí.

Vytáhla jsem ze skříně světle modré jeans a černé Jack Daniels tílko. Přes něj jsem ještě hodila tmavě modrý svetr.

"Emily." zaslechla jsem znovu. Dopla jsem poklopec u kalhot a odemkla dveře. Doslova mi vpadl do pokoje.

Zamlaskala jsem a zakroutila hlavou do stran. "Víš, že šmírovat se nemá?" Zšklebil se na mě. Pořád měl na sobě jenom boxérky. 

"Chtěl jsem si promluvit o tom včerejšku." podíval se do země.

"A co ze slov 'Neřeš to' ti přesně nebylo jasný?" řekla jsem mrzutě. 

Ve vzduchu naznačil kroužek. "Všechno." A opět se zašklebil. Tyhle jeho grimasy mi začínají lest krkem.

"Až mi řekneš jak jste se seznámili se Sarah a proč vlastně nějakej plešoun napadl těhotnou holku, tak si o tom můžeme popovídat." Tentokrát jsem po něm hodila úšklebek já.