Rukou jsem zašátrala po horním okraji sprchy. Snažila jsem se nahmatat ručník. Nikde nic. Roztáhla jsem dvířka, jen tak, abych viděla ven. Ticho. Jednou nohou jsem si stoupla na studenou podlahu.
V tom se otevřely dveře. Stál v nich Bieber. Vypískla jsem. Nejdřív byl trochu zmatený, když zaregistroval, kam vešel, ale potom se mu na tváři objevil šibalský úsměv.
"Vypadni!" zařvala jsem. On akorát udělal krok blíž.
"Dej mi jeden důvod."
"Řekla jsem ti ať vysmahneš!" zakřičela jsem znovu. On udělal to samé jako předtím.
"Pokaždé když to řekneš mě bude ještě víc lákat jít blíž." zasmál se. Oh, jak já do nesnášim.
"Bieber běž pryč." zkusila jsem to mile. Ani tím jsem si moc nepomohla. Pak jsem si všimla ručníku na zemi.
"Podej mi ten ručník." štěkla jsem na něj.
"Co za to?"
Tentokrát to rozesmálo mě. "Řekni si Jacobovi, ten ti řekně co zato, když mu očumuješ holku."
"Jacob, toho jsem viděl naposled v baru s nějakou štětkou."
Tohle už mě naštvalo. Vylezla jsem ven. Bieber na mě jenom nevěřícně čuměl. Rychlím pohybem jsem sebrala ručník, pak se postavila k němu, "Díky." pronesla jsem chladně a natáhla mu jednu do nosu. Nejdřív se prohnul dozadu a pak si chytil krvácející nos a předklonil se.
"Můžeš jít." řekla jsem pyšně.
Vyšla jsem ven, obalená v ručníku. Prošla jsem chodbou až do Jeremyho pokoje, kde jsem zamkla a lehla si. Usnula jsem během chvíle a už mě nezajímalo co je s Biebrem. Spala jsem.
"Emily! Emily vstávej!" vzbudil mě Jeremyho hlas. "Emily, musíš vstávat, je půl osmé."
Vystřelila jsem z postele a málem při tom schodila Jeremyho na zem. Seběhla jsem schody a skočila do bot. Na stole ležela Jeremyho snídaně. Bez jediného slova jsem popadla toast s Nutellou a vyběhla ven.
Hnala jsem si to cestičkou přes park. Nemohla jsem si dovolit přijít pozdě.
Už 200 metrů před školou jsem vytahovala klíče. Našla jsem mezi nimi čip, přejela jím po zámku a dveře se otevřely. Na chodbě stál můj třídní, ředitelka a školník. "Nenápadně" jsem kolem nich proběhla. Zdá se že si mě nevšimli.
________________________________________________
Nervózně jsem zabrzdila před třídou, kde jsem měla hodinu. Zaklepala jsem na dveře. Pak jsem pomalu zabrala za kliku a zatáhla. První co jsem viděla byl nespokojení výraz matikářky a všechny moje spolužáky píšící test...
Very short-.- já vím, prostě nestíhám... ale do konce týdne určitě přidám část:) Snad se vám líbí:) Když tak mi pošlete svoje story, já si je ráda přečtu;) bye guys-
-Puppy:*
ČTEŠ
ALL THE MATTERS [CZ;JBFF]
أدب المراهقينŽila jako každá jiná, ale už od samého začátku byl její život propletený tajemstvími a cizími osudy. Když už bude konec všem překážkám, aby mohla být šťastná? Dožene ji minulost jejího otce a bude se muset postavit dávnému nepříteli?