Liamko

317 9 0
                                    

Seděla jsem doma a jako vždy jsem koukala na romantické filmy. Můj nejlepší kamarád Liam byl zase někde na tour. Nemohla jse, se ho tak dočkat. Už jen pár dní a zase bude doma. Miluju ho, ale on to neví. Kamarádíme se už od dětství. Co šel do X Factoru a dali ho dohromady s klukama, stýkáme se málo kdy, ale on se snaží, aby se svou nejlepší kamarádkou stýkal co nejvíce. Jak mi jednou řekl: „I kdybych byl  pryč na půl roku, rok a nebo dýl, a tak dlouho tě neviděl, nikdy nezapomenu na tu nejlepší kamarádku pod sluncem, kterou mi snad sám bůh nadělil..“ Nezapomněl. Liam se nedávno rozešel se svou přítelkyní Danielle. Když mi oznámil, že s ní je, byla jsem tak zdrcená. Zžíralo mě to zevnitř. Moje srdce bylo zlomené. Já jsem se mu i vyhýbala. Když mi volal, vždy jsem se vymluvila, že nemam čas. Bála jsem se, že kdyby si se mnou povídal, pořád by mluvil jen o ní a já bych na to neměl trpělivost. Zranil mě, ale nemohl za to. Když se s ní ale rozešel, zas tak zdrcený se mi nezdál. Jakoby to snášel v klidu. Byla jsem zažraná do romantického filmu, když mi začal vyzvánět telefon. Podívala jsem se, kdo to je a tam byla jeho fotka. Rozzářil se mi úsměv na tváři a hovor jsem přijmula. „Dobrý den. Prosím vás máte u nás nevyřízený poukaz na večer strávený s Liamem Paynem. Chcete ho využít?“ Ach ty jeho srandičky. „Dobrý den. S Liamem Paynem???“ Ze srandy jsem zapištěla a udělala strašně nadšenou. „Fajn to stačí, právě jsem asi ohluchl..“ zasmál se. „Promiň. Ale tu poukázku bych si ráda vyzvedla..“ Byla jsem zvědavá na to, co zase vymyslel. „Dobře. Dnes v osm večer pro vás přijede auto. Zatím nashle..“ Liam zavěsil. Osm hodin mělo být za chvilku. Začala jsem panikařit a běhat z koupelny do ložnice sem a tam. Už bylo skoro hotovo. Dooblíkla jsem se a učesala si culík. Akorát někdo zazvonil. „Už běžím.“ Tak jsem se na něho těšila. Přiběhla jsem ke dveřím. Koukla jsem se ještě do zrcadla v předsíňce, poupravila se a otevřela dveře. „Vaše poukázka je tady a..“ Nenechala jsem ho dopovědět a skočila mu kolem krku. „Chyběl si mi..“ Liam mě držel po zadkem a já si ho k sobě tiskla jako plyšovou hračku. „Ty mě taky prcku.“ Jako vždy mě něžně políbil na tvář a položil mě na zem. „Vážně jsem tě neviděl tři měsíce?“ Vážně to byly tři měsíce.. „Jo už je to tak. Co máš v plánu.“ Vystrčila jsem ho z baráku a zamkla jsem. „Uvidíš..Tak pojď.“ Chytl mě kolem pasu a dovedl mě k autu. Otevřel mi dveře a počkal až nasednu, poté je zavřel. „Awww. Gentleman..“ Zasmála jsem se mu. Nastartoval. „Ještě taková maličkost.“ Natáhl se do zadu a vytáhl šátek. „Proč šátek? Chceš mi ucpat pusu?“ Trošku mě děsil. „Ne. Jen ti zavázat oči.. Chci tě zavést na jedno místo a chci aby to bylo překvapení. Tak neodmlouvej..“ jemu se odmlouvat ani nedalo. Šátek mi zavázal kolem očí a vyjel. Celou cestu nic neříkal. Jeli jsme tak 20 minut, když zastavil. Vystoupil z auta. Otevřel mi dveře a podal mi ruku. Pomohl mi vylézt. Ještě něco sebral z kufru auta a pak jsem slyšela zapípání a poznala jsem, že auto zamknul. „Tak pojď.“ Chytl mě jemně za paži a já šla tam, kam mě vedl. „Jsme tady..“ Stáhl mi šátek z očí a já nemohla přestat žasnout. Byli jsme na místě, kde jsem nebyla tak 5 let. Na to místo jsme s Liamem jako malý pořád chodili. Veliká louka a uprostřed ní obrovská smutná vrba. Všude ticho a tma. To místo bych poznala vždycky.. Bylo to jako v pohádce.. „Poznáváš to tu?“ Liam držel v ruce deku, rozhlížel se a pak se kouknul na mě. „Liame. Jak dlouho jsme tu nebyli? 5 let?“ Namířila jsem si to k té velké vrbě.  „Asi ano.“ Šel pomalu za mnou. U vrby jsem se zastavila a z kapsy vytáhla mobil. Rozsvítila jsem baterku a vrbu začala obcházet dokola. Něco jsem hledala a našla. „Mam to. Pojď sem.“ Zavolala jsem na něho a on hned přiběhl. „(Y/N)&Liam=Best friends forever..Panebože. Pořád to tu je..“ Něžně po tom nápisu přejel rukou. Vyryli jsme to tam společně, když nám bylo tak dvanáct. „Jak sis na to místo vzpomněl?“ Podívala jsme se mu do očí. „Jak bych mohl na tohle místo zapomenout. V  hlavě ho mam pořád.. Trávili jsme tady každou minutu. Pamatuju si, že když se tvý rodiče jednou pohádali, ty si mi zavolala, že mě chceš vidět a já kvůli tobě utekl z domu. Měl jse, zaracha. Když jsem se vrátil, rodiče mě tak seřvali. Ale já byl rád, že jsem ti mohl pomoct..“ Na to jsem si pamatovala moc dobře. „A já si pamatuju, že jsem tu dostala od (naznačila jsem  prsty uvozovky) „někoho“ první pusu..“ Samozřejmě od Liama. „Ano. Byl jsem z toho mimo celý den..“ zasmál se. Chtěla jsem ho políbit zas a tak jsem to udělala. Hned jak jsem si uvědomila, že dělam blbost odtáhla jsem se od něho. „Promiň. Já.. teď jsem to zkazila! Jsem blbá, blbá, blbá..“ začala jsem se dlaní mlátit do čela. Liam mě ale za ruku chytil. „Ty si to právě vylepšila..“ Políbil mě a ruku mi pustil. „Asi bych ti měl něco říct..“ Liam deku porostáhnul a položil jí na zem. Posadil se a rukou po ní poplácal, čímž naznačil, abych si sedla taky. Poslechla jsem a sedla si. „Víš. Já se s Danielle rozešel, protože jsem nemohl snýst ten pocit, že jsem s tou nepravou.. Bylo mi blbé tahat jí za nos, protože miluju někoho jiného.. tebe..“ Já měla asi zástavu srdce. „Liame já tebe taky..“ Odpověděla jsem, když jsem se konečně rozmluvila. „Já.. vyhýbala jsem se ti, když si s ní začal chodit. Snažila jsem se ti to přát, ale nešlo to..Zžíralo mě to. Nejdřív pomalu, ale pak úplně.. nemohl si za to, ale zlomil si mi srdce..“ Sklopila jsem hlavu k zemi. „Byl jsem v háji z toho, když ses mi ani neozvala. Já nevěděl co s tebou je a vyčítal si to..“ Opět jsem se na něj podívala. „Ale co na to ona?“ To byla taky jedna z věcí, která mě zajímala. „Řekl jsem jí pravdu a ona to pochopila.. Byl jsem udivený, ale taky rád.“ Když jsem koukala do jeho andělské tváře, bylo mi tak dobře. Liam natáhl ruku a zapletl mi jí do vlasů. Něžně si mě k sobě přitáhl. Opřel si čelo o to mé. Něžně jsme o sebe třeli nosy a pak se začali líbat. A bylo to čím dál vášnivější. Přesedla jsem si na Liama. Obkročmo kolem něho. Pořád jsme se líbali. Ruce jsem mu zapletla do vlasů. Hladil mě po bocích a pomalu mi zvedal tričko. Chytla jsme ho za ruce a tričko zase stáhla dolů. „Promiň.. já.. ještě ne.“ Odtáhla jsem se od něho a sedla si vedle. „Zkazil jsem to. Promiň..“ Vůbec to nezkazil. „Nic se neděje.“ Vtiskla jsme mu polibek na čelo. „Vylezeš ještě nahoru?“ Vyskočila jsem na nohy a už sahala po jedné z větví. „Prcku ten strom tady stojí už dlouho. Nemusí to vydržet..“ Mávla jsem na něho rukou a vyhoupla se na větev. Chytla jsme se za větev nad ní a postavila se. „Ha.  A pak, že nebude dr..“ Větev najednou křupla a já padala dolů. Naštěstí jsem spadla do náruče Liamovi. „Říkal jsem to truhlíku.“ Políbil mě rty a postavil mě na zem. Deku rozložil celou. Oba jsme si na ní lehli vedle sebe a koukali na hvězdy. „Jsou krásné, jako ty..“ Hlavu jsem natočila na něho. „Ty romantiku.“ Pohladila jsem ho po tváři. „Chceš něco říct? Všechno co potřebuju k životu mam tady..“ Usmál se na mě a mě došlo, že potřebuje jen mě. „Payne asi z tebe omdlím..“ Políbila jsme ho na rty. Leželi jsme tam ještě hodinu. Poté jsme jeli ke mně domů. Zapli jsme si filmy a koukali jsme na ně v bjetí. O týden později klukům oznámil, že jsme spolu. Teď jsme spolu tři roky. Já převzala příjmení Paynová a máme spolu malého chlapečka Tristana..

ImaginyKde žijí příběhy. Začni objevovat