13.Že by?

115 7 2
                                    

,,Tak co?"vyhrkli na mě Scorpius a Albus ve chvíli,kdy jsem vešla do společenské místnosti.
Musela ksem se usmát.
,,Mám brášku.Jmenuje se Edward a je hrozně roztomilý!"řekla jsem.
,,Počkejte,mám fotku,"řekla jsem a začala prohledávat kapsy svého hábitu.
,,Kde jen může být,"zamumlala jsem a konečně ji našla.

,,Kde jen může být,"zamumlala jsem a konečně ji našla

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Podala jsem ji klukům.
Oba se usmáli a jakmile jsi ji pořádně prohlédli,vrátili mi ji.
,,Všichni ve škole už to vědí.Víc jak půlka se divila už jen tomu,že profesor Snape má manželku."
,,Proč"byla jsem trochu zmatená.
,,Podle všech je profesor starý mrzout.I když,jak my víme,to není pravda.Mimo školu se chová úplně jinak.

Zbytek dopoled ne jsme si povídali a hráli Řachavého Petra.
Po obědě jsme šli ven a procházeli se kolem jezera.Venku bylo jezky a teplo.Těsně před večeří se oba někam vytratili.Měla jsem hlad a proto jsem se navečeřela bez nich.
Přiběhla ke mě Elena a předlala mi lísteček.
,,Co to je?"zeptalal jsem se zmateně.
,,Uvidíš,"pak už se otočila a odešla.
Podívala jsem se na lísteček.
Stálo tam:

19:00,Vstupní síň.
S.

Vůbec jsem to nechápala,ale I přesto jsem se v 19:00 vykradla ze společenky a šla do Vstupní síně.
Byla tam cesta vyznačená ze svíček.U první svíčky byl další vzkaz.

Jdi po svíčkách a neohlížej se.

Poslechla jsem a šla po svíčkách až na školní pozemky.Ty vypadaly úplně jinak.Všude byly růžové keře a lavičky.Všemu dominovala obří fontána.
Šla jsem dál až dozadu.Byla tam lavička u které stál Scorpous ve společenském hábitu a zářivě se usmíval.Přistoupil ke mě,chytil mě za ruku a dovedl až k lavičce.Posadilu jsme se a já se zmateně rozhlédla.
,,Co to má znamenat?"zeptala jsem se.
,,Uvidíš,"řekl s úsměvem.
Chvilku jsme seděli a pak řekl:,,Zavři oči a věř mi."
Poslechla jsem ho a čekala,co udělá.
Cítila jsem,jak se přibližuje.Pak se ke mě sklonil a lehce se otřel svými rty o ty mé.Neodtáhla jsem se,a proto mě políbil.Polibek jsem mu vrátila.A najednou...

Odešla jsem do pokoje.
K mému překvapení byla uvnitř sova.Musela dovnitř vletět otevřeným oknem.
Donesl mi balíček se vzkazem.
Od koho může být?
Převzala jsem si od ní vzkaz a začetla se.

Ahoj Annie,
Přeji ti vše nejlepší k narozeninám.
Tvůj Otec

P.S. Tu sovu si nech.Kdyby jsi něco potřebovala,tak mě najde.

Překvapeně jsem si to přečetla ještě jednou.Vážně mi poslal dopis můj táta?
Podívala jsem se na balíček a nakonec ho rozbalila.
Byl v něm stříbrný řetízek se sovou.
Nasadila jsem si ho.
Pak mě máma zavolala na oběd.
,,Kde jsi vzala ten náhrdelník?"
,,To mi poslal táta,"řekla jsem.
Mamka sebou trochu škubla.
,,Vážně?"zeptala se nevěřícně.
,,Ano,"ukázala jsem jí dopis,který jsem měla v kapse.
,,Ano,to je jeho písmo.Odepsala jsi mu?"
,,Ano."
Máma mi podala dopis zpět.
,,Ptoč se najednou začal I mě zajímat?"zeptala jsem se.,,Nevadí mi.Jsem ráda,že se ozval,ale proč teď?"
,,Víš,ono je to složité."
,,Tak mi to vysvětli,"požádala jsem.
,,Je to těžké.Víš,kdysi jsem s tvým tátou nepohodla a rozešli jsme se.Tehdy jsem zjistila,že čekám tebe.Byla to složitá doba.Všichni se báli a já mu to neřekla.On o tobě celou tu dobu nevěl.Řekla jsem mu o tobě teprve nedávno."
Byla jsem naštvaná.
,,To myslíš vážně mami?"Vstala jsem od stolu a odešla k sobě do pokoje.Nezapoměla jsem prásknout dveřmi.
,,Annie,"zavolala mamka a běžela za mnou.Já se ale v pokoji zamkla.
Máma vzala za kliku.,,Annie otevři prosím!"já s ní ale odmítala mluvit.
Jak mi to mohla udělat?Proč mě tak dlouho trápila?
Nepochopím to..
---
Přede mnou stála červená lokomotiva s nápisem Bradavický expres.
,,Tak ahoj,"řekla mamka a objala mě.
Já jí neodpověděla.
,,Prosím mluv se mnou,"řekla mamka zoufale.
Neodpověděla jsem jí.
,,Annie,prosím,"řekla a slzy se jí zaleskly v očích.
Nic jsem neříkala.Jsem na ni pořád naštvaná,ale bylo mi jí celkem líto.Proto jsem se rozhodla.Jedno slovo,nic víc.
,,Ahoj,"řekla jsem bez emocí,otočila se a šla jsem k nejbližším dveřím.Uslyšela jsem za sebou vzlyk,ale ignorovala jsem ho.
---
,,Promiňte,že ruším.Je tady volno?"zeptala jsem se slušně.
,,Jasně,"odpověděl ten blonďatý.
,,Já jsem Scorpius Malfoy a tohle je Albus Severus Potter."
,,Já jsem Annie Winslet,"předtavila jsem se,zavřela dveře a posadila se.
,,Také jedete do Bradavic poprvé?"
Oba přikývli.
---
,,Co tu děláte slečno?" Ozval se za mnou hlas a já leknutím nadskočila.
Byl to profesor Snape.
Postavila jsem se a odpověděla.
,,Ráno jsem se šla projít a ztratila jsem se pane."
Měřil si mě zvláštním pohledem.
Chvilku se zarazil u mého náhrdelníku se sovou od táty.
Nosila jsem ho od té doby co mi ho Ariana donesla.
( Ariana je má sova)
,,Odvedu vás na kolej," řekl a nakonec vyšel rychlým krokem pryč.
---
,,Jak vidím,tak jste přidala mátu.ta zamezí vedlejším účinkům.Velmi dobře.
Barva i hustota je správná.Vařila jste lektvary i před nástupem do Bradavic?"
,,Ne pane,"odpověděla jsem popravdě.
---
,,Tvůj otec je,"nervózně si prohrábla vlasy.
,,Je to profesor Snape,"řekla a čekala na mou reakci.
To mě zaskočilo.
Profesor Snape je můj otec.
---
,,Proč jste mi to neřekl?"
,,V soukromí mi můžeš tykat."
,,Proč jsi mi to neřekl?"zaleskly se mi v očích slzy.
Posadil se na židli,kde předtím seděla mamka.
,,Annie,to by jsi nepochopila."
,,Pochopila,tak mi to řekni."
Povzdechl si.
,,Zasloužíš si lepšího otce než jsem já."
---
,,Nevíš,co všechno jsem za války udělal.Já si nezasloužím štěstí,ale ty jo a proto by bylo nejlepší,kdybych se od tebe držel dál."
Pak vstal a chystal se odejít.Já ho ale zastavila.Otočil se zpět ke mě a já ho objala.
---
V pondělí nám rozdali výsledky.Měla jsem ze všeho vynikající,což tátu potěšilo.Většina Nebelvírských se na mě ošklivě dívala.
Albus se mi podíval přes rameno na výsledky.
,,Ty jsi ale šprt,"řekl se smíchem.
,,Co jste dostali vy?"
,,Nadočekávání z Dějin,"řekl Scorpius.
,,Já mám nadočekávání z Lektvarů.Nikdy asi nepochopím,jak to děláš,"otočil se na mě Albus.
,,To mám po tátovi,"řekla jsem s úsměvem.
Všichni jsme se zároveň podívali na tátu,který právě opouštěl Velkou síň.
---
.Tma co byla kolem mě zmizela a já zase viděla.
,,Překvapení!!!"řekli kluci a nesli mi dort ve tvaru knihy.
,,Kluci,já mám narozeniny?"zeptala jsem se zmateně.
,,Neříkej,že jsi zapoměla na svoje narozeniny,"řekl šokovaně Albus.
,,Noo....jo,"přiznala jsem bez protestů.
,,Tak to musíme napravit,"řekl Scorpius a vytáhl z kapsy balíček.
---
,,Annie,musíme ti něco říct,"řekla mamka a posadila se vedle táty.
,,Annie...víš...budeš mít sourozence,"řekla nejistě mamka.
,,To je skvělé,"řekla jsem a oba je objala.
---
Venku už celkem foukalo.Sice teprve začal podzim,ale bylo chladno.
Přitáhla jsem si hábit blíž k tělu.
,,Je ti zima?"zeptal se Scorpius.
,,Jenom trochu,"řekla jsem.
Scorpius si sundal šálu,co měl uvázanou kolem krku a podal mi ji.
,,Děkuji,to jsi nemusel,"řekla jsem a trochu se začervenala.
Vzala jsem si jeho šálu a pevně si ji uvázala kolem krku.
,,A nebude ti zima?"zeptala jsem se starostlivě.
Teď zase zrudnul on.
,,Ne,"řekl.
,,Hele,vy hrdličky,"přiběhl k nám Albus.
,,Pojďte za mnou.Něco jsem objevil,"řekl tajemě a vedl nás pryč.
---
.Ze sklepení právě vycházel Scorpius.
,,Jdeme?"zeptal se.
,,Jo,"odpověděla jsem.
Chytil mě za ruku a společně jsme se vydali k bráně.
---
Přiblížil se a lehce mě políbil.
V břiše mi začal poletovat snad milion motýlků.
Obmotala jsem mu ruce kolem krku a polibek začala oplácet.On mi dal ruce kolem pasu a přitáhl si mě blíž.
Pak se ode mě odtáhl,ale jen kousek.
,,Víš,Annie,už to trvá celkem dlouho,ale já- 
Já se do tebe zamiloval,"řekl tiše.
,,Scorpiusi,já do tebe taky,"řekla jsem a znovu ho políbila.
---
,,Není dobré,aby jsi s ním byla.Rozejdete se,"řekl táta.Nebyla to otázka,byl to příkaz a to mě naštvalo.
,,Proč?"zeptala jsem se a snažila se potlačit naštvaný tón.
,,Není pro tebe dost dobrý.Malfoyovi nejsou dobrá volba.Luciuse,řekněma má zastaralé a špatné názory.Prostě se rozejdete a nehodlám se o tom dál bavit!"
---
Proběhla jsem celým hradem.Byla jsem hrozně natěšená.
Možná proto jsem si nevšimla Protivy,který čekal se svou pastí na nějakého studenta.
Převrhl vázu a já si jí všimla příliš pozdě.Nestihla jsem uhnou a ta váza mě strefila přímo do hlavy.
Spadla jsem na zem a cítila,jak mi po tváři něco stéká a pak už byla jen tma.
---

,,Tak co?"zeptla se Scorpius.Ani jsem nepostřehla,kdy jsme se přestali líbat.
Skočila jsem mu kolem krku a vášnivě ho políbila.
,,Všechno se mi vrátilo!"zavýskla jsem ve chvíli,kdy jsme se odtáhli kvůli nedostatku dechu.
Pevně mě k sobě přivinul a nádherně se usmál.
,,A-"začal nejistě.
,,Vzpomněla jsi si I na tu nehodu?"
,,Jo.Byl to protiva.Převrhl na mě vázu."
Zatvářil se vyděšeně.
,,Klid.Teď už je to vpořádku,"řekla jsem a pohladila ho po tváři.
Chytil mě za ruku a společně jsme se vydali zpět do hradu.

...

Ahoj.
Snad se kapitola líbila...máme za sebou první velkou zápletku.
Kapitola vyjde snad brzy.

Mějte se hezky😃

marrta20

RodinaKde žijí příběhy. Začni objevovat