Blížil se konec školního roku,což pro nás znamenalo opustit Bradavice.Byli jsme tu 7 let a za tu dobu mi neskutečně přirostly k srdci.A proto bych si zde chtěla sehnat místo.Profesot Kratiknot by chtěl odejít na odpočinek a já bych mohla nastoupit na jeho místo.Ale nechci opustit Scorpiuse.Třeba by tu pro něj mohlo být taky nějaké volné místo.Pokud jsem dobře zaslechle,možná jsou to jen drby,ale uvolní se i místo učitele přeměňování.Asi zajdu za paní Ředitelkou.Ale až zítra,za chvíli mám totiž schůzku se Scorpiusem v Komnatě Nejvyšší Potřeby.
Už tam na mě čekal. Stál tam v pološeru u stolu s večeří a usmíval se na mě. V očích se mu odrážely plameny svíček, které byly všude okolo a v rukou držel kytici růží.
Pomaličku ke mně přistoupilba zlehka mě políbil, až se mi rozechvěla kolena.
,,Jsi kouzelná, " pravil a ruku v ruce jsme přešli ke stolu. Kytici růží dal do přichystané vázy a jako pravý gentleman mi odsunul židli. Galantní chování pravděpodobně zdědil po svém otci.
,,Scorpiusi, to je nádhera, " koukla jsem se na něj a usmála. Nalil nám červené víno a přiťukli jsme si.
Večeřeli jsme v poklidu a občas spolu prohodili pár vět. Několikrát se mu povedlo mě rozesmát. Po večeři mě vzal za ruku a přešlu jsme k obrovské postelu s nebesy. Zrychlil se mi tep a posadila jsem se na kraj. Scorpius chvilku váhal, a pak se posadil vedle mě. Zastrčil mi neposedný pramen vlasů za ucho, než mě políbil.
Párkrát jsme už spolu spali, takže jsem neměla strach. Ba naopak mě naplňoval chtíč.
Odtrhl se ode mě a já na něj udělala štěněčí pohled. Zasmál se a chytil mě za ruku.
,,Víš, trochu jsem přemýšlel o nás a chtěl bych ten vztah posunout dál, " promluvilba klekl si předě mě na podlahu, stále mě držíc za ruce.
,,Miluju Tě, Annie, jsem si tím stoprocentně jistý. A pokud jsou tvé pocity stejné, byl bych moc rád, kdyby jsi se stala mou ženou, " vytáhl černou sametovou krabičku a otevřel ji. Uvnitř byl nádherný prsten z bílého zlata s malým diamantem uprostřed. ,,Vezmeš si mě? " dokončil svou řeč a se strachem, že mu řeknu ne, čekal. Ale jak nych mu jen mohla říct ne...
,,Taky Tě miluju, Scorpiusi, " odvětila jsem se slzami v očích.
,,Takže ano? " ujišťoval se.
,,Ano!" vykřikla jsem. Vyskoučil, chytil mě kolem pasu a otočil se se mnou kolem dokola. Pak mi vtiskl vroucí polibek a navlékl mi prsten na ruku. Takže budu paní Malfoyová...
A teď už mi zbyl jen jeden jediný těžký úkol.. musím to říct tátovi. Držte mi palce.***
Ahoj. Takže po opravdu dlpuhé době jsem se konečně dostala k tomu, že jsem tento příběh ukončila. Omlouvám se za tak dlouhé čekání, ale jaksi jsem ztratila nit a nemohla navázat na předchozí kapitolu. Každopádně se nakonec povedlo a já se s vámi loučím. Snad se setkáme u nějakého dalšího příběhu.
Mějte se hezky❤
Marrta20