Dopis tobě, lásko...// Drarry

,,Tak schválně čí se prodá líp."

Draco:

Poté, co Filch utekl jsme si rozdělili kabinky. Začal jsem je malovat bíle, ale bylo to na mě až moc deprimující, tak jsem tam začal kreslit koťátka a štěňátka. Při pohledu na jedno obzvlášť povedené koťátko se mi chtělo brečet. Ta očička a čumáček....Awww.

Harry:

Své kabinky jsem už vymaloval, proto jsem se šel podívat za Dracem. Pootevřel jsem kabinku, ve které právě byl a spatřil jedno opravdu roztomilé koťátko. Do očí se mi nahrnuly slzy. Vypadalo tak roztomile. Bylo jako živé. Akorát mělo tak smutný výraz. 
,,Draco?" zašeptal jsem. Ten se na mne podíval a zašeptal tiché "Jo?"
,,To si maloval ty?" zeptal jsem se s úžasem. Jenom přikývl.
,,Je to úžasné!" jakmile jsem to řekl se usmál a vypadal tak krásně. Měl jsem chuť ho políbit, ale přece já mám svého pisálka. A když se předvedl Draco, tak musím taky.

,,Koukej!" vykřikl jsem po dokončení mého velkolepého díla. Draco přiběhl a podíval se na to a... 
,,A to je jako co? Co to znamená?" zeptal se. Já se na něj podíval zmateně. CO?
,,Harry, vždyť je to pár skvrn na stěně." začal se smát. Má hezkej smích.
,,Tak schválně čí se prodá líp." 

Ginny:

Harry už odešel na trest, tak jsem se potichu vkradla do jeho ložnice. Hrad se otřásl jako při výbuchu jen dvakrát, takže se to stále ještě dá považovat za tichý příchod.

Nejdřív prohledám jeho skříň. Takže.. Trička, mikina, kalhoty, tepláky, hábity, šaty, kraťasy... počkat šaty??? Růžový šaty s volánky. No to si ze mne dělá srandu. Tak fajn. Nebudu na to brát ohledy. Takže jdeme dál. Jenom co jsme rozhrnula pyramidu z ponožek se mi ukázala korunka. Ale ne leda jaká, byla růžová s peříčky. No ty kráso. To už je divný! Rozhrnula jsem jeho bundy a našla jsem co mne opravdu vyděsilo. Ne, nebyl to loňský vítěz hry na schovávanou. Ale Boty na vysokém podpatku. Skoro tak vysokém, že když z něho skočím riskuji zlomeninu všech končetin.

Najednou se otevřeli dveře a já se schovala do té skříně. Byl to Ron. Lehl si na postel a začal si povídat sám pro sebe.

,,Nevilovi se ta šou líbila, ale co na to řekne Dean? Přeci jenom na něj chci zapůsobit. A to asi v tom princeznovském kostýmu nezvládnu. To bude chtít trochu něco ostřejšího." dořekl to vstal a zašátral pod postel. Vyndal kufřík. Otevřel ho mne málem vypadly oči, když jsme to viděla. Byl tam kostýmek. Kostýmek kočky. Teda poznala jsem to pode čeleny s ouškama. To nic co bylo vydáváno za obleční nešlo identifikovat. 
,,To je ono." zasmál se Ron, vzal kufřík a odešel. Počkat, takže tohle je Ronova skříň? Fůůůj. 

Tak tedy už jsem přešla k Harryho skříni a otevřela ji. Bohužel jsem nenašla nic zajímavého, jako u Rona. Tak jsem se podívala pod jeho postel. Našla jsem tam jenom krém na ruce a hodně kapesníčků. Docela jich bylo hodně i posmrkaných. Že  si to aspoň neuklidí. A pak jsem se podívala do jeho nočního stolku. A byl tam nějakej dopis? Co to je?

Pročítala jsem si ty dopisy. Chvíli jsem na ně jen zaraženě čuměla a pak se smála, pak brečela a nakonec zvracela. Ale utřela jsem to Harryho kapesníčkama.¨

Bylo už dost pozdě a tak jsem odešla z Harryho komnaty s dopisy v podpaždí.

Harry:

Přišel jsem do komnaty. Byl to úžasnej den. Ale no fuj, co to tu tak smrdí. Podíval jsem se pod postel a moje kapesníčky nikde. No to si dělá srandu.
,,RONALDE WEASLY!"