Dopis tobě, lásko...// Drarry

" Teď slepicí jsem já..."

Harry:

Ráno jsem se vzbudil dřív, měl jsem další noční můru. Jestli to takhle bude pokračovat tak se asi nikdy nevyspím pořádně. Nasadil jsem si brýle a chtěl jsem si vzít hůlku, ale vedle ní ležel další dopis. Usmál jsem se a přečetl si ho.

Docela mne překvapilo co mi v tom dopise napsal. A odpověděl jsem mu.

'Milý blbečku,

    Opravdu je mi už blbý ti říkat blbečku. :D Děkuji, a nejsem na to zvyklý. Ale klidně bych si zvyk. Kdo Tě nutil myslet si něco jiné? Není to na tobě co si myslíš? Jsou různí. Kouzelník ne. Jenomže... Já byl vychován v mudlovském světě. Skoro celé moje dětství jsem žil ve lži. Znáš někoho z čistokrevné rodiny? Mě totiž napadá jenom Malfoy a ostatní zmijozelští. :D Ty Vánoce bychom mohli strávit spolu. Kdyby si mi řekl kdo si. No a pro tentokrát moje tajemství je... že jsem poprvé nakupoval oblečení s Hagridem. Bylo to docela zvláštní. Předtím jsem nosil oblečení po Dudleym. Jenomže Dudleym byl aspoň 3krát větší. Vypadal jsem jako strašák do zelí. A mám otázku. Do kterého ročníku chodíš? Nebo aspoň kolik ti je?

Se zájmem Tvůj Harry.'

Tak to by bylo. Teď už mám akorát čas se obléknout a jít na snídani. Doufám že se dnes zase nic nestane. A s touto myšlenkou jsem vyšel z mého pokoje.

Draco:

Přečetl jsem si dopis a těžce jsem dosedl na postel. Nevěděl jsem co si mám myslet. Bylo mi ho strašně líto. Chtěl bych s ním strávit vánoce, ale ví že je to nemožné. Až nebo jestli se vůbec dozví kdo jsem, bude mít asi jiný názor. 

'Nejdražší Harry,

nemusíš mi říkat blbeček. Můžeš mi říkat třeba miláčku nebo zlatíško. :D Je mi líto jaký máš život u svých příbuzných. Nevím jestli si to pamatuješ, ale poprvé jsme se potkali v Příčné ulici. Vůbec mne už nenapadá jaká tajemství bych ti mohl napsat. Možná jen to, že pohrdám svojí rodinou. A že nejsem tak úplně takový, za jakého mě všichni ostatní mají. Vánoce bych s tebou strávil moc rád. Ale nemůžeme no. A v kolikátém ročníku jsem? Jsem v ročníku tak plus mínus  3 roky od tebe.

Tvůj sexy milášek.'

Dopis jsem odeslal a s ďábelským úsměvem, který nemohl nikdo vidět, jsem odešel na oběd. MUhhahah. 

Harry:

Celé dopoledne proběhlo v poklidu. Že by si tajemný nevtipný vtipálek co škodí Ginny dal dneska pokoj? 

Vešel jsem do Velké síně a čekal na Ginny. Dnes nemá letvary, a vodu si nosí svoji. Tak by to mohlo být v pohodě.  Už jsem  jí chtěl zamávat, když se rozběhla směr jídlo. Začala mlátit hlavou do talíře a řvát na celou síň. 

" Teď slepicí jsem já. A hold mi vzdávají Bradavice. Ta síla zkrocená, drtivá i výbušná. Teď slepicí jsem já."

A znovu začala mlátit hlavou o stůl. Najednou vyskočila ten stůl a dala ruce dozadu. Už už se chtěla rozběhnout, když uviděla pečené kuře. Zhroutila se, a začala oplakávat jeho ztrátu. O pár talířů dál bohužel byli vajíčka. Jakmile je uviděla, skočila na ně. Bohužel to ani jedno nepřežilo. 

Když v tom, do místnosti vkročil Snape. Málem jsem si myslel, že je to halucinace. Ale opravdu byl oblečen do kovbojského, a v ruce držel laso.

,, Ta slepice má po hrátkách. Nastal den odplaty. Astala vista slepicee." rozkřiknul se  a začal ji nahánět. Rozběhla se směr McGonagalová. Ta se ji tak lekla, že před ní začala utíkat. 

O pár rozbitých talířů, a mnohačetných klovanců, byla Ginny na cestě do ošetřovny.

Tak to vypadá že i formule jsou nebezpečné.

// Tak jsme zpět. Muhahah. Těšte se na nový nával retardace. Toto bylo jen rozehřívací kolo. T a A  //