Wanted [CZ] (hotovo)

Poprava

  ,,Stráže!" Pythorův hlas zahřměl halou.

  Za chvilku už Lloyda, jemuž se strachem roztřásla kolena, obklopoval nespočet strážných. Začaly se mu potit dlaně, jak se snažil najít východisko z této nové neutěšené situace. Žádné nebylo, jen oceán stříbrných mečů, čekajících na rozkaz. Hrdlo se mu zadrhlo panikou.

  ,,Sire Cole!" vyštěkl Pythor, jako když práskne bičem. Mráz přeběhl po zádech nejen Lloydovi. ,,Připrav nádvoří na popravu. Náš uprchlík už neuteče. Dnes zemře!"

  ,,Se vší úctou, vaše veličenstvo," S hlavou skloněnou a třesoucím se hlasem, Cole tiše promluvil. ,,Je to ještě dítě. Možná by byl jiný způsob, jak ho. . . potrestat."

  Lloydovy zelené oči se zafixovaly na Colea. Možná jeho přítel neměl pravé vzpomínky, ale pořád to byl stejný člověk. Věrný, silný a momentálně asi jediný s takovou kuráží, aby se postavil krvežíznivému králi.

  ,,Sire Cole?"

  ,,Ano, vaše veličenstvo?" Jeho hlas byl silný, ale přesto tu byl slyšet podtón strachu.

  ,,Miluješ svého otce?"

  ,,A-ano, vaše veličenstvo."

  ,,Pak ti radím, abys vykonal, co po tobě žádám," Pythorův úsměv se nepatrně roztáhl. ,,Nebo se věci trochu. . . zamotají."

  ,,Jak si přejete, veličenstvo."

  Cole ustoupil a proklínal své idiotské hrdinství. Co na tom, jestli ten kluk zemře nebo bude žít? Tuhle práci vzal, aby se mohl postarat o svého otce, ne nechat ho zabít, kvůli pokusům změnit zvrácenosti v království.

  Jednooký strážný, který sem předtím Lloyda přivedl, ho teď popadl za ruce a začal mu je svazovat za zády. S potměšilým uchechtáváním provazy utahoval, dokud Lloydova zápěstí nezačala krvácet. ,,Už příliš dlouho nebylo popraveno dítě," zašeptal zelenému ninjovi do ucha. ,,Doufám, že se pokusíš utéct. Dělá to celou podívanou mnohem zábavnější."

  Lloyd si přál zaskočit zvrhlého strážce trefnou poznámkou. Ale vymýšlení nejde moc dobře, když jdete vstříc smrti. Všechny jeho mozkové závity buďto nesmyslně panikařily, nebo pracovaly na dramatických, neuskutečnitelných únikových plánech.
 
  Procházel stejnými chodbami, jakými přišel a až příliš brzy se octl na hradním nádvoří. Jeho výhled se změnil. Z pohádkového zámku, se dostal na dohled cesty smrti, která se zkracovala s každým krokem.

  Čeho nejvíc lituji? Ztráty dětsví, povzdechl si. Jaký má smysl obětovat tolik pro to, aby se z vás stal dobrý člověk, když nakonec stačí jediný had, aby se vás zbavil?

  Slunce teď svítilo silněji, jemný vítr si pohrával s jeho vlasy, když si ho jednooký strážný surově přitáhl k sobě, až se mu lano zařízlo hlouběji do zápěstí. ,,Musíš počkat tady, nicko. Nebudeme tě stínat bez řádného publika."

  Slunce mu intenzivně svítilo do očí. Se svraštělým obočím se po nádvoří rozhlížel a snažil se spočítat těžce ozbrojené vojáky. Pět. Pohlédl vzůhuru na vojáky v lehké zbroji, stojících na šedých zdech, s kušemi, připraveni vystřelit. Patnáct. Tyto odchylky se nejevily Lloydovi zrovna ku prospěchu.

  Se svázanýma rukama, nemůžu zkusit spinjitzu, pomyslel si a začínal panikařit stále víc a víc. A i kdyby jo, nemůžu vědět jestli mám pořád své schopnosti.

  Mohl bych omráčit toho šíleného strážného zadním výkopem. Po tomhle bych pak mohl. . . být zastřelen patnácti šípy.

  Lloyd zasténal. Copak z toho není východisko?

  I jeho štěstí prostě muselo dříve, či později vyprchat.

  Kolem se začali schromažďovat různí lidé. Byly tam ženy s extravagantními šaty a vzácným smyslem pro módu. Muži, jejichž oblečení jim dělalo dvakrát větší ramena, než skutečně měli. Tváře žen byly tak přeplácané make-upem, že Lloyda napadlo, jestli vůbec mají nějaká zrcadla, aby viděly, jak směšně vypadají. Dlouhé vlasy mužů, byly buď stažené do ohonu, nebo jim splývaly po širokých ramenech.

  No, alespoň můžu šťastně umřít s tím, že jsem se nemusel oblékat takhle.

  Ze zámku vynesli blyštivý trůn dva muži, kteří byli spíše jen svaly než lidi. Na něm se spokojeným úšklebkem na svém pohledném lidském zevnějšku, seděl Pythor. Odkašlal si, aby si pročistil hrdlo a vyzáblou rukou si projel tmavými vlasy. ,,Začněme!"

  Se souhlasným přikývnutím lidského hada, mladý muž, jehož oblečení skoro donutilo Lloyda k uchechtnutí i tváří tvář smrti, rozvinul svitek. Odkašlal si a jeho hlas se rozezněl po otevřeném prostoru nádvoří. ,,Dnes, 22. Listopadu, jsme se schromáždili, abychom ukončili život Lloyda Montgomery Garmadona, zloděje, vraha a zrádce království Ouroboros."

  Království Ouroboros, Lloyd protočil očima. Jak dlouho mu to asi trvalo vymyslet?

  ,,Poslední slova?" Pythorův hlas vklouzl do Lloydovy mysli.
 
  Zelený ninja mlčel a více se soustředil na podivný stín spouštějící se po stěně zámecké věže.

  ,,Jak je libo," Pythor se skoro neovládal. Vítěztví byl nejsladší pocit ze všech. ,,Pokračujte."

  Jednooký strážný nakopl Lloyda ze zadu do kolena. S rukama neschopnýma zastavit svůj pád, dopadl ninja tvrdě na zem. Strážný ho popadl za hrst vlasů a zvedl ho. Lloydovi unikl sten, když mu strážný přirazil hlavu na dřevěný podstavec.

  Musí existovat jiná cesta. Už slyšel kata s těžkou kosou, skřípějící, jako kdyby byla tažena po chladném kameni. Vždycky je jiná cesta.

  Pevně zavřel své oči a čekal na výbuch bolesti ve svém těle. Uslyšel hlasité bouchnutí, jak něco dopadlo na zem. Naskočila mu husí kůže. Jsem mrtvý? JSEM MRTVÝ?

  ,,Zastavte ho!" vykřikl Pythor se zlostí rezonující v každé slabice. Lloyd prudce otevřel oči, když ho silná ruka vytáhla na nohy. Z těla kata, ležícího před ním se mu stahovalo hrdlo a zvedal žaludek. Všude bylo plno stráží, rychle se pohybujících k němu a jeho zachránci. Ale na toho, který ho vlekl přes nádvoří byli příliš pomalí.

  Jeden po druhém začali padat k zemi s podříznutými hrdly. Jediné, co Lloydovy oči stačily zaznamenat, byl pár zlatých záblesků míhajících se po otevřeném prostoru, zabíjejíc každého, kdo se dostal moc blízko.

  Stále zmatený Lloyd se ocitl v zadní části dřevěného vozu. Jeho zachránce stál vedle něj. Pusu měl zakrytou šátkem se zaschlou krví. ,,Jeď! Musíme pohnout!"

  Hlas jeho spasitele byl povědomý. Hodně povědomý. Když na vteřinku oslepující svit slunce zastavil stín rozložitého dubu, spatřil Lloyd pár ledově modrých očí.

_/_/_/_/_/_/_/_/_/