Wanted [CZ] (hotovo)

Bojový Výkřik

  Zane dosáhl nádvoří právě včas, aby zarazil Pythorovu krutou ruku v letu. Očima prohlédl scénu a spatřil detaily, kterých by si jiní nevšimli. Coleovi bude trvat přibližně pět sekund, aby zdvihl svou kosu, což znamenalo, že Zane měl alespoň patnáct sekund na to, aby zabránil setnutí Jayovy hlavy. Nya se přestala vzpírat, což znamenalo, že i ona už si myslela, že je všemu konec. Zane málem svěsil hlavu, ale každá vteřina byla drahá. Jayovy ruce byly klidné a Zane věděl, že ten muž byl statečný. To bylo něco, co si asasín bude navždy pamatovat. Nakonec, tu byl detail po kterém Zaneovy oči pátraly.

  Na Pythorově krku visel zvláštní přívěsek, který zářil stejným odstínem červeně, jako Coleovy oči.

  Zbývalo deset vteřin. Zane se sklonil a prsty zapátral po šurikenech na jeho opasku. Byl to risk, prohledávat hrad pro jeho a Jayovu zlatou zbraň, ale nakonec, bez nich by neměli šanci na vítězství. Soustředil svou mysl do ledového kovu a se švihem svého zápěstí, vyslal ledem zostřenou hvězdici směrem k Pythorově přívěsku.

  Na moment, jak Zane sledoval svůj šuriken proseknout se vzduchem, se všechno zastavilo.

  A pak, jak očekával, se zlatý kov srazil s amuletem a křehký krystal se roztříštil. Hned na to, se Cole zarazil, polo napřažený, držíc naostřenou kosu jen několik palců nad Jayovým odhaleným krkem. Strážný ustoupil. Srdce mu bilo jako o život a ztežovalo mu dýchání. Cole se rozhlédl kolem sebe a snažil si na něco vzpomenout, na cokoli.

  Upustil kosu Jayovi k nohám a matně si vzpomněl na jeho setkání s Pythorem před domem Wua. Pak. . . nic. Vzali mu jeho mysl a málem donutili potřísnit si ruce v krvi jeho spojence. ,,C-co. . ."

,,Na otázky není čas, bratře. Teď musíme bojovat za naši svobodu." Zane vystoupil ze stínů a vznešení muži a ženy, kteří se shromáždili kolem, aby byli svědky Jayovy smrti, polekaně vydechli.

  Asasín rozbil Jayova pouta a pomohl mu na roztřesené nohy. Otočil se pak ke králi, jehož tvář viditelně zbledla. Na vteřinu se ve fialových očích Pythora zaleskl strach, ale zmizel tak rychle, jako se objevil.

,,Ou, velmi dobře, moc dobře. Odvážná záchrana odvážným rebelem. Jak poetické." zasmál se Pythor a zatleskal a pomalu si sáhl za záda, kde měl meč ohně. Nya sledovala očima králův pohyb. Se staženým hrdlem se dívka natáhla vpřed, strčila do Pythora a meče se chopila sama. Jeho moc jí pálila do dlaní, ale ona nezaváhala.

,,Bratře!" vykřikla a vložila do meče tolik ze své vůle, kolik jen mohla. ,,Bitva začíná! Nařizuji ti osvoboď svůj lid!"

. . .

  Lloyd stál před hradem a hleděl na gigantické kovové dveře, které byly staženy dolů, aby zabránily nezvaným poddaným zúčastnit se Pythorovy popravy. Ne, že by tam vůbec chtěli být. Mladík se otočil zpět čelem k Darethovi a snažil se nepochechtávat nad tím, jak hloupě vypadal s helmou kamenné armády na hlavě. ,,Takže, přivolal jsi tu armádu?"

,,Ano," přikývl Dareth. ,,Nechápu, co jim tak trvá. Neví snad, že jsem teď jejich pán? Neposlušnost jim nestrpím."

,,Oni přijdou. Musí." Lloyd si povzdechl a nervozně si prsty klepal o boky.

,,Já vím, že se teď můžu jenom mýlit, ale, co když je to všechno jenom legenda? Však víš, set magický vojáků. . . zní trochu neuvěřitelně. Tedy, já si vždycky myslel, že budu ten, kdo legendy změní v realitu, ale trvá už to dost dlouho."

,,Prostě. . ." Lloyd potřásl hlavou a snažil se vymyslet, jak se muže zbavit, protože jeho neustálé žvanění mu zrovna nepomáhalo s jeho nervozitou, která se v něm pomalu zažehala. A pak, něco zapadlo na místo. Něco, co nejprve znělo směšně, ale čím víc o tom přemýšlel, tím to znělo lépe. ,,Přiveď sem vesničany. Každého koho můžeš sehnat. Řekni jim. . . řekni jim, že král Pythor dnes padne. A že by tu měli být. Mají stejné právo bojovat za svobodu, jako my. Nemůžeme si připsat všechny zásluhy."