Wanted [CZ] (hotovo)

My Všichni Padnem

  Pythor přišel ke skříňce, kde ukrýval nejmocnější tretky tohoto světa. Chvilku se prohraboval drahokamy a mapami a nakonec... ano. Tady to je. Král se ušklíbl a pověsil si kolem krku těžký zlatý řetěz na jehož konci bylo něco, co mu zaručí vítězství. Něco, proti čemu ninjové neměli žádnou šanci bojovat.

  Bylo to oko Hypnobraie.

  Jeho plán byl bezchybný. Rozbití Lloydova týmu bude sladce příjemné. Nejdřív bude muset znovu zajmout Kaiovu protivnou sestru. Bude jí muset zranit, aby si vlkodlak uvědomil, že už krále omrzelo si hrát. Hra skončila. Donutí Kaie vzdát se meče ohně. Znovu mu zlomí ducha. Možná, že kdyby ho přinutil smrtelně Nyu zranit...

  Jednoho má.

  Pak přijde na řadu Cole. Jeho bývalý strážný byl inteligentí, ale nejvíce ze všeho byl silný. Nebude jednoduché ho zastrašit, ne poté, co přemohl stíny Temného, ale takovou silou by bylo škoda plýtvat. Pythor si nemohl dovolit Colea zlomit. Byl příliš velkým přínosem. Tady přijde na řadu oko Hypnobraie.

  To jsou dva.

  S tím zlodějíčkem to bude jednoduché. Jay byl slabý. Už jednou ho Pythor zlomil. Bude snadné udělat to znovu. Bude stačit jen ohrozit životy jeho rodičů a  ten idiotský zloděj se mu sám vydá. A až ho bude mít Pythor v rukou... no, už dlouho se nekonala žádná poprava.

  O třetího je postaráno.

  Zane bude teprve výzva. Ten zabiják byl chladný, jeho robotická mysl mu umožňovala oddělit jeho povinnosti od emocí, ale jakmile se Pythorovi podaří získat Kaiův meč, mohl by ty dva postavit proti sobě. A zatímco bude Zane zaměstnaný bojem, Pythor doručí smrtící úder.

  Čtyři má.

  Zbýval Lloyd. Ale Pythor se o něj nemusí obávat. Bude sám. Pokud bylo něco, co ten malý škůdce nenáviděl, byla to právě samota. Oba jeho rodiče ho opustili když byl ještě malý a v té jeho skupině přátel byl vždycky tak trochu odpadlík. Samota ho vždycky ničila ať už o tom věděl nebo ne. Pokud Pythor strhne tu podporu, kterou teď měl, Lloyd sám upadne do propasti své mysli.

  Všechny jeho stěny se sesypou k zemi.

...

  Cole s sebou trhl a prudce se posadil. Unaveně si protřel oči a přemýšlel, co ho probudilo. Dům byl tichý, jeho zlatá zbraň byla pořád bezpečně přivázaná k jeho zádům. Jeho šedé oči instinktivně zaletěly k Lloydovi, pravému dědici trůnu, aby se ujistil, že je ten kluk pořád v pořádku. A byl. Byl stočený na senseiově gauči, jednou rukou pevně svíral zlatý jílec svého meče. Cole pokračoval se skenováním celého pokoje. Všechno bylo jak má být. Zloděj měl své nunchucky. Vlkodlak měl svůj meč. Zabiják měl své shurikeny. Helma Kamenné armády ležela na středu stolu, kde ji nechali včera v noci.

  Možná byl Cole prostě jen paranoidní.

  Jedním si ale mohl být jistý: usnout už se mu znovu nepodaří. Zítřejší bitva rozhodne o osudu všech. Myslí mu probíhalo spousta možností a osud si mohl vybrat kteroukoli z nich. Takže, i když odpočinek by měl být prioritní, Cole se nebude schopný uvolnit, dokud nebude po všem.

  Vydal se ven, opatrně se vyhýbajíc krámům rozházeným všude kolem, aby nikoho nevzbudil. Rytíř potřeboval být chvíli sám. Čím více přemýšlel o nadcházející bitvě, tím více se utápěl v úzkosti. Opravdu byli všichni připraveni? Bylo snadné zůstat pozitivní za světla ohně, obklopený úsměvy a jásoty, ale teď, uprostřed noci, vypadaly věci jinak.

  Cole věděl, že Pythor js chytrý. Pracoval pro toho falešného krále léta. Věděl jak se lidem dostat do hlavy; zničil tak mnohé nepřátele. Cole prostě nemohl uvěřit, že by to bylo takhle jednoduché. Jeho otec byl v bezpečí, získal nová přátelství a vypadalo to, že životy jeho lidu se konečně změní k lepšímu.