Wanted [CZ] (hotovo)

Zelenooký Princ

  Lloyd se šoural vpřed a snažil udržet krok se Zaneovou neúnavnou chůzí. Neměl nejmenší ponětí jak daleko jsou od království, nebo jak daleko ještě budou muset jít. Jediné čím si byl Lloyd opravdu jistý bylo, že jeho nohy ho nesly vpřed tak dlouho, že mu to připadalo, jako celá léta. Jeho lýtka a stehna ho pálila a posílala třas celou délkou jeho nohou při každém kroku. Jeho plášť a jeho oblečení bylo nasáklé potem a začínalo to být nepříjemně očividné jeho nosu.

,,Jak daleko... jak daleko je ještě ten chrám světla?" Lloydova slova byla tichá a chabá, když se snažil donutit vzduch spolupracovat s jeho hlasem. Pokud se někdy dostane zpět do Ninjago, uposlechne Senseiovu radu a bude pokračovat v tréninku. Bylo k smíchu, že měl nejvyšší mistr spinjitzu problém s tak jednoduchým úkolem, jako dát jednu nohu před tu druhou.

,,Měli bychom tam být ještě před západem slunce." Zane se ohlédl na Lloyda a konečně si všiml v jak vyčerpaném stavu mladík byl. ,,Pokud jsi příliš vyčerpaný, mohu tě zbytek cesty nést na zádech, můj princi."

  Lloyd zrudl a pokoušel se ignorovat výsměšný chichot, který opoustil Kaiovy rty. ,,Jsem v pohodě, Zane, díky."

  Zane přikývl a otočil se zpět k hlinité stezce. Všichni tři pokračovali v chůzi, následujíce slunce, které vedle nich pomalu zacházelo. Poté, co se poslední paprsky slunečního světla sklonily ku suché zemi, náhlý záblesk upoutal Lloydovu pozornost. Jeho zelené oči vystřelily vzhůru a spatřil, jak se tam, proti horizontu, rýsoval chrám. Jak se přibližovali stále víc a víc, Lloyd si uvědomil, že to nevypadá moc jako chrám, kde poprvé získal své schopnosti. Pokud mu to něco připomínalo, pak podle struktury spíš chrám ohně.

  Lloyd se otřásl. Na to místo neměl právě hezké vzpomínky.

,,To je ono, jo?" zeptal se Kai a hravě si zamával s mečem. Zadíval na takzvaného 'prince' jehož pleť byla najednou bledší než obvykle.

,,Ano. A doporučuji ti chovat se s tím mečem opatrněji, Kaii. Nechovej se k němu, jako k hračce." modré oči zabijáka byly přísné a perfektně se hodily k jeho poněkud tvrdému pohledu.

,,Ale nebezpečné hračky jsou ty nejlepší, ne?" zazubil se Kai, ale uposlechl Zaneovu radu. Připnul si meč k opasku a pocítil uspokojující klid. Ten meč byl teď jeho. Už nemusel poslouchat Pythorovy rozkazy. Svoboda byla sladká a návyková. Nemít ten jemný vemlouvavý hlas ve svém podvědomí bylo extrémně naplňující.

,,Chrám je vestavený do sopky, Kaii. Žár tvého meče by mohl vytvořit zbytečné potíže." poučil ho Zane. Pak najednou nasadil vražedný výraz a zpříma se zadíval na vlkodlaka. ,,Pokud se nás pokusíš jakkoli ohrozit, budu nucen tě eliminovat."

,,To určitě. Ten tvůj zadek bych mohl nakopat, kdykoli by se mi zachtělo." zavrčel na to Kai. ,,Pořád ale moc nechápu, co tady dělám. Pythora bych klidně vyřídil na vlastní pěst."

,,Tak do toho." Zane se zastavil před červenými dveřmi chrámu. Otočil se a svou bledou rukou ukázal na království za nimi. ,,Běž a zkus Pythora zničit. I když musím podotknout, že pokoušet se o něco takového sám, by byla sebevražda. Pořád by to ale mohla být zábava sledovat."

,,Víš, co by byla ještě větší sranda?" Kaiův hlas byl plný hněvu. Nechápal proč jeho sestra projevovala takovou úctu tomuto takzvanému 'Nočnímu Andělu'. Byl extrémně otravný. ,,Sledovat mě, jak ti ukousnu hlavu."

,,To má být výhružka?" Zane lehce naklonil svou hlavu, jeho neutrální výraz se ani trochu nezměnil. ,,Pokud je to boj, který chceš, rád tvoji hloupou výzvu přijmu."

  Lloyd vyskočil vpřed a postavil se mezi Nočního Anděla a Kaie. Oba je přejel pohledem a přemýšlel, co to bude stát, aby se ti dva dokázali snést. Když se Lloyd v jeho světě přidal k ninjům, byli už dávno propojeni, chovali se k sobě jako opravdoví bratři. Ale tohle místo... všechno tu bylo špatně...