Better for her |girlxgirl - czech story|

Wanna go out?

Emily stála u tabule a měla vypočítat nějakou rovnici. Byla úplně mimo. Ne, že bych na tom byla o něco lépe, ale ona byla ještě navrch k tomu drzá. Učitelce už došly nervy. Nastavila příčku dost vysoko, jelikož u nových žáků většinou ztrácí trpělivost až za pár týdnů. ''Emily, naučila jsi se vůbec něco na té předchozí škole?'' - ''Jo. Kouřit.'' Třída se začala smát.. Já se za ní spíš styděla a postupně u mě čím dál více klesala. Učitelka jí raději poslala si sednout. 
Usadila se vedle mě a začala si kreslit. Dost mě překvapilo, že kreslí krásně. Všimla si, že jí pozoruju, tak jsem hlavu rychle otočila a předstírala jsem zírání z okna. 

Zazvonilo na hodinovou přestávku, po který měla následovat odpoledka. Většina lidí šla na oběd nebo na chodbu, ale já jsem zůstala ve třídě a vytáhla si knížku. Ve třídě jsem byla jen já a Emily, která zdokonalovala její kresbu. Prolomila ticho.''Co čteš?'' Hrozně hezky se usmála, ale nechtěla jsem na sobě dát cokoli znát, tak jsem na ní jen natočila obal knihy a zvedla obočí.
''Dám ti slunce.'' - ''O tom jsem slyšela.'' - ''Je to skvělá knížka.'' Pokračovala jsem ve čtení, ale chtěla jsem se o ní dozvědět víc. Podívala jsem se na její kresbu. ''Hrozně hezky kreslíš, kd...'' Do třídy přišla její parta. ''Emily, jdeš?'' Podívala se na mě. ''Promiň.'' Sbalila si všechny věci a odešla ze třídy.  Neřešila jsem to...

Všichni už byli ve třídě, kromě Emily. Nepřišla ani po zvonění. Do třídy přišla učitelka a hned si všimla prázdného místa. ''Kde je Emily?'' Zeptala se. Všichni mlčeli. Podívala se na mě. ''Brittany, nevíš, kam šla? Neviděla jsi ji s někým odejít?'' Vlastně ani nevím, proč jsem ji v tu chvíli bránila. ''Ne..'' - ''Dobře.''
Dál se to neřešilo.

Cestou domů jsem opět sledovala krajinu. Kousek za městem máma zastavila na křižovatce. Všimla jsem si skupiny lidí. Mezi nimi byla i Emily, opět s cigárem v ruce. Zahlédla mě a usmála se. Dělala jsem, jakože ji nevidím, sklopila hlavu a jely jsme dál. Když jsem se otočila, viděla jsem, jak se na mě dívá. Kluk, co stál vedle ní, jí podal lahev s pivem. Poslední, co jsem v dálce viděla, bylo to, jak se napila z poloprázdné skleněné flašky.

Když jsme přijeli domů, opakovala se každodenní rutina. Najedla jsem se, vzala si knihu a šla do lesa. Když jsem šla po silnici, která již navazovala přímo na les, potkala jsem Emily. Bylo to zvláštní - začala jsem být nervózní, což při rozhovoru s lidmi nebývám. Přes rameno měla koženou tašku a kolem krku šedou šálu. Vypadala jinak, než jak jsem ji znala. Jakoby se za pár hodin z puberťácké rebelky stala slušná dívka s výborným prospěchem. ''Ahoj.'' řekla. Odpověděla jsem. ''Čau..'' - ''Kam jdeš?'' zeptala se. ''Jdu se projít.'' - ''Můžu se přidat?'' Zpanikařila jsem. Obvykle bych holku, jako byla ona, obešla a nebavila se s ní, ale něco v hlavě mi našeptávalo, že je jiná. Lepší, než ostatní. Než ti, s kterýma se stýká. Možná jsem byla jen naivní, možná jsem jen doufala, že se změní. Ale potřebovala jsem to zjistit. Nechtěla jsem do toho ale jít po hlavě. ''Uhm.. raději bych teď byla sama, promiň.'' Sklopila jsem hlavu. ''Chápu. A nešla bys ven někdy jindy?'' - ''Ráda'.'  řekla jsem a usmála se.