Nina pohled:
,,Nejsem Justin." Zasmál se.
Odtáhla jsem se od něj a ruce jse složila zpět k tělu.
,,Jsem Jason." Pronesl a natáhl svou ruku.
Vzala jsem ji a mírně jsem s ní potřásla.Pořád jsem byla zmatená,ztracená ? Možná.
,,Já vidím že jsi stále asi v šoku,ale já vážně nejsem Justin Bieber.Jsem Jason McCan obyčejný kluk z předměstí Texasu.Možná se teď ptáš co tady dělám.Já jsem přijel za prací."
,,Ale ty..O-n-n." Stále jsem koktala a rozhazovala jsem rukami kolem sebe.
,,Další posedlá fanynka ? Todle se mi stává snad na keždém kroku."
Nadechla jsem se a prudce jsem ze sebe vysypala všechno co jsem mu chěla říct.
,,Ne jsem jeho kamarádka, a on teď leží v nemocnici a umírá tak se nediv že..." Umlčej mě jeho prst na mých rtech.
,,Chápu,ale už musím jít." Usmál se a pomalu odkráčel.
Naštěstí už nepršelo tak jsem se i já mohla vydat domů.
Po týdnu: Dneska mně čeká první schůzka s Jasonem.
Po dvouch týdnech : Další schůzka.
Po měsíci: Justin se stále neprobírá a já jdu na další schůzku.
Po Měsící a půl : Dnes mě čeká další rande.
SOUČASTNOST :
Svoje nohy snažím donutit k rycvhlůejšímu běhu.Dnes je den kdy se pokusí Justina zbudit.Nemocniční dveře se otevírají a já bez jakéhokoliv pozdravu vběhnu do prázdného výtahu.
Nahoru přibíhám přesně včas abych viděla...
Všichni co jsou kolem Justina se balí a jsou pryč.
,,Co se děje?" Mluvím ke všem co vycházejí ven
,,Co se tady kurv* děje?!" Křičím
,,Nic." Pronese Alfredův hluboký hlas.
,,Nepovedlo se to.Neprobral se.Musíme počkat."
,,A ty to říkáš s klidem?"
,,Mohl taky umřít."
Omlouvám se za tak kratkou část,ale neměla jsem čas.
Co říkáte na Jasona ? Justin přežije ? A co Nina ? Nina a Jason nebo Nina a Justin ?
