Long journey (CZ; Hobbit) √

• 1 •

V bílých šatech a s bosými chodidly se proplétala mezi keřemi rozkvetlých květin a hledala zdroj zmatku, který byl slyšet i za jejím domovem - Hobití norou. Nebyla to ale ledajaká nora. Byla to Hobití nora, tedy nora plná pohodlí a tepla domova. Bydlel v ní Bilbo Pytlík s Iris, mladou a zvědavou Hobitkou která mu byla dána pod jeho ochranná křídla. Byla to Hobitka s bledou tvářičkou, olivově zelenými oči a kaštanově hnědými vlasy. Byla velmi drobná, jiní by se báli že by jí při stisku zlomili. Ona ale mohla nabídnout víc, než by někdo vůbec čekal. Ani ona sama to toto rán nevěděla...

Vykoukla zpoza keře nádherných květin a s jiskrou v očích se dívala na čaroděje. Gandalf Šedý, takto znělo jeho jméno. Byl to potulný čaroděj znám svými ohňostroji a dobrodružstvími. Bilbo si přál zažít dobrodružství do té doby, než si k sobě vzal Iris. Miloval ji jako svou vlastní dceru a nedovolil, aby se jí něco stalo. Jenže Iris byla stejná jako kdysi Bilbo. Toužila poznat víc, než si Hobití nátura dovolila...

Když se Gandalf ztrácel v dáli, aniž by ho přestala sledovat vylezla ze svého úkrytu a pozorovala ho. Ještěže tak udělala, nevšimla by si toho, jak se otočil a díval se jejím směrem. Chvíli mu pohled oplácela a nakonec se s mírnou úklonou, o které pochybovala že ji uvidí, vydala za Bilbem jenž jí již čekal za dveřmi.

,,Bilbo, byl to opravdu ten, kdo si myslím?" odpověď již znala předem, ale musela se takto zeptat. ,,Ano, Gandalf Šedý." povzdechl si. ,,Proč tak sklesle? Co chtěl?" ptala se zvědavě a pohodlně se opřela o dveře, které Bilbo před pár dny natíral. Ignorovala zákaz opírat se o dveře, ostatně jako několik dalších zákazů. ,,Uvařím nám šípkový čaj, sedneme si ke krbu a promluvíme si než zasedneme k večeři." řekl a aniž by se jí ptal, odešel i s Iris v patách.

,,Gandalf Šedý ti nabídl dobrodružství? Ale to je úžasné! Víš vůbec co to znamená? Můžeš se podívat do světa!" říkala nadšeně, když přijímala druhý šálek čaje. ,,Iris, kdybych byl jako ty tak možná, ale teď? Co kdyby se mi něco stalo? Co potom?" ptal se. ,,Bilbo proč se ohlížíš na mě?" hlesla když si uvědomila, že bral ohled opět na ní. ,,Jsi jako má dcera, nemohu o tebe přijít." řekl a pousmál se. Poté se zadíval do okna a jí nevěnoval pozornost. ,,Mám tě ráda Bilbo, ale jsi tu i ty." odložila s povzdechem šálek čaje a zvedla se. ,,Začnu připravovat na večeři." vzala si s sebou rovnou i svůj šálek.

,,Iris?" oslovil jí když pokračovala v pobíhání u plotny. ,,Přemýšlel jsem o tom, co si mi řekla." řekl zamyšleně když se na něj podívala na znamení, že ho poslouchá. ,,Přemýšlel jsem o tom, co si mi řekla. O tom dobrodružství. Co když já nechci, co když už jsem na to... starý?" chvíli hledal to správné slovo a ona vyprskla smíchy. ,,Starý? Bilbo jsi v těch nejlepších letech!" usmála se nadšeně a měla pravdu. Bilbo nebyl mladý, ale ani starý, byl ve věku, který si Hobiti užívali. ,,Ale pokud je to tak jak říkáš, tak je to v pořádku, proč by ne?" zamyslela se a málem připálila rybu.

,,Je to tak. Ale zajímá mě, co by si udělala ty?" zeptal se jí zamyšleně a pomohl jí s přípravou večeře. ,,Asi bych to přijala Bilbo. Ale nevím, jestli bych to udělala na jisto když jsi tu ty." usmála se a vyndala dva talíře s příbory. ,,Neříkala si náhodou, jsi tu i ty?" zasmál se když si uvědomil tu ironii. ,,To jsem mluvila o tobě, nikoli o mne. Ty se o mne staráš, já ne." řekla s úsměvem mezitím co začala postírat na stůl. Upřímně si teď nebyla moc jistá, zda by to přijela pokud by věděla, že tu nechá Bilba úplně samotného.

,,Dojdu se převléct." řekla a s ní odešel i Bilbo, každý do svého pokoje aby je převlékly do oblečení které běžně nosily na spaní. Bilbo si vzal i kostkovaný župan, ale ona si nechala dlouhou košili volně, aniž by si přes ní vzala župan nebo něco jiného.

,,Dobrou chuť." usmála se na Bilba když usedali ke stolu. Ten jí úsměv laskavě oplatil a nalil jí čaj. ,,Tobě také." přikývl a vzal si půlku citrónu. Chystal se pokapat si rybu citrónem, aby si to dochutil, ale náhle je vyrušilo hlasité zaklepání. Iris se již nadechovala k tomu, že půjde otevřít, ale překvapený Bilbo jí předběhl. Osaměla a doléhaly k ní pouze hlasy. Bilbův poznala, ale ten druhý nikdy neslyšela. Byl hluboký a chvílemi se jí zdálo, že i chraplavý. Její zvědavost jí nenechala a ona se musela jít podívat, kdo to vlastně přišel.