Long journey (CZ; Hobbit) √

• 4 •

Další dny jeli v dešti. Jela s Filim na jednom poníkovi a Kili jel hned vedle nich. Chvílemi se do kapek vody přidali i sněhové vločky a jí i trpaslíkům přisychaly k obličeji. Jeli v blátě a jejich nohy byli zablácené od toho, jak někdy z nějakých poníků vykopl bláto. Brzy na to zjistila, že přežít v divočině nebude pro hobitku z Kraje nic jednoduchého. A ostatní to brzy poznali také. Počasí na ně nepůsobilo tak moc, ale i oni brzy poznali jak umí být hranice mezi jednotlivými kraji zrádné. Thorin jel až za nimi, aby měl jistotu že jedou všichni a Gandalf jel naopak vepředu. K jejímu neštěstí jel Thorin hned za jejími záda a nemohla se zbavit dojmu, že ji pořád pozoruje.

Po několika hodinách cesty kdy déšť přidával na síle si doslova lehla na Filiho záda a pomalu dokonce usínala. Fili to nějak nekomentoval, vůbec mu nevadilo že se o něj Iris opřela a usíná. Musela být unavená, v noci toho přeci jen moc nenaspala.

Náhle se několik poníků vztyčilo na zadních a ten Filiho nebyl výjimkou. Vyděsil je králík pronásledován liškou a Fili nestihl Iris upozornit na to, aby se ho pevně chytila. Sám měl co dělat aby se na vyděšeném koni udržel a Iris, která si ničeho nevšimla stihla jenom vyděšeně vykřiknout, než spadla na zablácenou zem.

Všechny oči se na ní otočili a ona stále ležela v blátě. S povzdechem se zvedla a pohlédla na své oblečení. Jestli tohle někdy vypere, zvládne už cokoli. ,,Já..." hlesla a všechny přehlédla pohledem. ,,Prosím, běžte napřed. Myslím, že jsem tady blízko zahlédla potok." usmála se na ně a utekla po nízkém svahu k potoku. Déšť přestával a ona padla na kolena. Nechala aby jí stekly slzy po tvářích. Vzala si prázdnou misku a polila se tou ledovou vodou. Musela rychle a hlavně musel ignorovat tu zimu.

,,Budete nemocná." poznamenal za jejími zády. Ani jí to nepřekvapilo, slyšela kroky. Trpaslíci nepatřili mezi nejtišší stvoření. ,,Rýma mi nic neudělá." poznamenala. ,,Ale zánět plic ano." i když ho neviděla, dokázala si živě představit jak se ušklíbl. Slyšela, jak došel až k ní a zvedl jí na nohy. ,,Máte něco na převlečení?" zeptal se a ona přikývla. ,,Jak daleko jsou ostatní?" zeptala se. ,,Moc daleko ne." zakroutil hlavou a utrhl kus látky ze svého oblečení. Namočil jí do vody a látku jí podal. ,,Potom se převlečte, budu vás čekat nahoře." řekl a odešel. Nechápala to. Nechápala, proč to zrovna Thorin dělal. Radši si rychle otřela obličej, krk i ruce a převlékla se do čistého oblečení. To špinavé si zabalila do ručníku a položila ho na dno vaku. Vlasy si ještě rychle opláchla, aby jí tam nezůstali zbytky bláta které by poté zaschlo. Hodila si vak na záda a vyběhla nahoru. Thorin tam čekal na svém poníkovi, na kterého rychle vylezla a opatrně se Thorina chytila za kožešinu. ,,Děkuji vám Thorine." řekla když pobídl poníka do klusu. ,,Jsem vůdce společnosti, je mým úkolem se starat o členy výpravy." řekl místo toho a ona zahnala nutkání zakroutit nad tím hlavou.

Brzy se dostali zpět mezi společenstvo a ona zjistila, že brzy vyjedou z lesa a déšť již přestal. Zdálo se, že ne, ale mohli za to kapičky vody které padala dolů z listů. Nemohla se dočkat, že se dostane na pevnou zem a odpočine si. Upřímně se chtěla dostat i dál od Thorina. Nedokázala být v jeho přítomnosti v klidu. Byla nervózní a proto musela prsty prohrabávat hustou kožešinu kterou na sobě měl. Té se sotva držela.

Když vyjeli z lesa, osvítilo je jasné slunce a oni jeli po cestě dál přímo na nevysoký kopec uprostřed ničeho. Na té vyvýšenině byla rozpadlá, dřevěná chata kterou by teď jen málo kdo srovnával s příbytkem. Byla ráda, že mohla konečně sesednout a okamžitě se vydala za Filim s Kilim, se kterými se nejvíce spřátelila.

,,Jsi v pohodě? Ten pád tě musel dostat do pořádného šoku." zeptal se jí okamžitě Fili a ona přikývla. ,,Jsem v pohodě." usmála se na něj a ohlédla se na Thorina s Gandalfem. Byli u toho rozpadlého příbytku a o něčem diskutovali. Každý měl zřejmě jiný názor. ,,Strýc málo kdy ustoupí." poznamenal Fili když si všiml, kam se hobitka dívá. ,,A to je dobře?" zajímala se a otočila se opět na bratry. ,,V jeho postavení ano." přikývl Kili. ,,Ale tady na výpravě se to málo kdy hodí. Gandalf je moudrý a většinou to má vše rozdělené tak, aby to vyšlo." pokračoval Fili. ,,Nesmíme mu ale moc křivdit." dodal Kili.

,,Iris!" zavolal na ní Gandalf a ona si až teď všimla, že v jejich hádce zřejmě zvítězil Thorin a Gandalf odcházel. Prošel kolem ní a ona ho rychle doběhla. ,,Pane Gandalfe, kam to jdete?" zeptala se vyděšeně když se vyhoupl do sedla svého koně. ,,Pryč. Do společnosti toho jediného, kdo tu má rozum. Trpaslíci jedni tvrdohlaví." zamumlal rozčileně. ,,Do vaší společnosti? Nemůžete nás opustit." kroutila hlavou a Gandalf se na ní mile usmál. ,,Dávej pozor, nenechám vás samotný pořád. Vrátím se, ale pomlč o tom." zašeptal a když mu to slíbila, kopl svého koně do slabin a ten pelášil pryč.