Long journey (CZ; Hobbit) √

• 3 •

Někdo s ní třásl. A tím někdo byl Bofur. Ani si včera nevšimla, že usnula. Jediné, čeho si byla vědoma bylo to, že se převlékla do košile, kalhot a bundy kterou měla přehozenou přes křeslo ve kterém usnula a vedle jejích nohou ležel plný vak. Jediný co nestihla byl dopis. Dopis pro Bilba že odchází.

,,Kolik je hodin?" zamumlala když si všimla, že za okny sotva svítá. ,,Za čtvrt šest, za patnáct minut vyrazíme, chceš se tu snad rozloučit, ne?" usmál se a ona si všimla, že ostatní ještě spí. Tedy ti, co se nevzbudili. Od Bofura to bylo milé, schválně jí vzbudil dřív aby se mohla rozloučit se svým domovem. ,,Děkuji Bofure, je to od tebe milé." usmála se a s jeho pomocí ze sebe sundala deku kterou jí večer přikryl a dostala se na nohy. ,,Musím napsat Bilbovi dopis, strachoval by se." posadila se ke stolu a začala psát. ,,Podle mě se bude strachovat tak jako tak." poznamenal Bofur. ,,Ale bude vědět, že jsem neutekla!" řekla rázně a na chvíli vzhlédla od dopisu. Poté začala znovu psát a konečné dílo položila na krbovou římsu.

,,Iris, je čas jít." oznámil jí Gandalf. ,,Bude mi to tu chybět." utřela si zbloudilou slzu a oblékla se. ,,Však se vrátíš." usmál se na ní povzbudivě a ona mu úsměv opětovala. ,,V to doufám." přikývla a před norou ji čekalo překvapení v podobě poníků a jednoho koně - jejich dopravy.

,,Iris, pojedete buď sama nebo s někým z nás." oznámil jí Gandalf. ,,Radši bych jela sama." zamumlala. ,,Mně vadit nebudeš, a Bungovi jistě také ne!" zvolal Kili a ona je napomenula. ,,Všichni spí!" zavrčela na ně a nakonec se vyhoupla k Filimu, jehož poník neměl žádný náklad a bylo to pro něj tak lehčí než kdyby jela třeba s Kilim.

,,Až se zbavíme pár věcí, budeš mít vlastního." sliboval jí Fili. Seděla za ním, s rukami obtočenými kolem jeho boků aby nespadla. ,,Vadí ti že jedu s tebou?" zajímala se a on rychle zakroutil hlavou. ,,Mně ne. Myslel jsem, že tobě ano." odvětil. ,,Naopak v tom vidím pár výhod. Budu moct spát a mám jistotu že nic nezkazím." Fili se zasmál a dál nic neříkal.

Putovali dlouho a až dlouho potom se usadili na jednou kopci. Byli přímo na kraji, v malé jeskyni byl oheň u kterého seděli Kili s Filim, poníci byli u stromu u kterého seděl Gandalf s Balinem. Thorin seděl nedaleko svých synovců, jak se brzy dozvěděla, jeho sestra byla matkou těchto dvou trpaslíků s nimiž se rychle spřátelila. Víc si rozuměla s Filim, ale často ji přirovnávali ke Kilimu. Už se stmívalo, oheň jasně svítil a několik trpaslíků ulehalo ke spánku. Někteří již dokonce spali a k nim se chtěla Iris přidat. Ale nemohla... Možná by už i spala, ale Bombur chrápal tak hlasitě, že to bránilo jí, i několika dalším trpaslíkům. S povzdechnutím se protáhla a došla až k bratrům kteří seděli u ohně. Sedla si mezi ně a dívala se na měsíc.

Byla již naprostá tma a ona pomalu usínala na Filiho rameni, když v tom ji najednou probral podivný zvuk který se jí v žádném případě nezamlouval.

,,Co to bylo?" zeptala se a pomalu se postavila. ,,Skřeti." řekl Kili jako by o nic nešlo a ona se zděsila. ,,Skřeti?" ani si nevšimla, že nepatrně zvýšila hlas a probrala tím Thorina z bdění. ,,Hrdlořezi. Bude jich tu po okolí stovky." řekl Fili a ona se znovu podívala z něj na Kiliho. ,,Útočí pár minut po půlnoci. Žádný křik, jen spousta krve." řekl Kili a ona se ohlédla. Nevšimla si proto, jak se bratři uchechtly a Thorin vstal.

,,Myslíte si, že útok skřetů je legrace?" ozval se za ní jeho hlas, když jí míjel. ,,My jsme to tak nemysleli." omlouval se Kili i za svého bratra. ,,No jistě. Co vy víte o světě." utrousil a ona si pomyslela, zda tím naráží na jejich nízký věk.

,,Nic si z toho nedělej, chlapče. Thorin má dobrý důvod, skřety nenávidět." přešel k třem nejmladším členům výpravy Balin a opřel se o jeskyni. Začal jim vyprávět ponurý příběh o válce mezi trpaslíky a skřety. Iris mezitím sledovala Thorinovo záda. V půlce příběhu dokonce přestala vnímat. Ke konci ale znovu probrala a podívala se na Balina.

,,A co Bledý skřet? Co se s ním stalo?" zeptala se s dětskou zvědavostí v hlase. ,,Zalezl do díry odkud vylezl, neřád, nepřežil, už je to dávno." řekl Thorin a prošel kolem nich zpátky na místo, odkud se před tím zvedl. Neunikly jí významné pohledy mezi Gandalfem a Balinem. Ty pohledy vypovídali o tom, že oni si to rozhodně nemyslí. Myslí si snad, že přežil?

V noci měla neklidné spaní. Budila se a nebylo jí dobře. Byla to sotva pátá noc mimo domov, ty předešlé probíhali stejně, ale dnešní jí i tak přišla jiná.

Rychle se probudila z noční můry, kterou by jen stěží dokázala popsat a rozhlédla se. Cítila na sobě něčí pohled, a brzy poznala čí. Thorinův... Seděl nedaleko ní, u kmene stromu a upřeně jí pozoroval.

,,Každou noc máte špatné spaní, něco vás trápí?" zeptal se se zájmem a ona se k němu otočila čelem. ,,Nevím, tahle byla jiná." zamyslela se a on si jí mezitím prohlédl. Připadalo mu špatné, když s nimi měl jít Bilbo Pytlík a teď s nimi šla Iris. Jeho schovanka která byla mladší než Kili. A to hned o hezkých pár let. Jenom doufal, že Gandalfova slova jsou pravdivá a mínění ostatních též. Oni si o této hobitce mysleli, že má obrovský potenciál a srdce ze zlata. Pozoroval jí každou noc a až tuto byl prozrazen. Nechtěl aby to věděla, ale když už to zjistila, chtěl vědět co s ní je.

,,Možná je to tím, že jste z domova." poznamenal klidně. ,,Ano, možná ano. Jako malá jsem od Bilba v nocích i utíkala, abych se podívala za hranice, ale nikdy jsem nedoběhla dál, jak pár metrů za hranicemi. Asi to bude tím." pokrčila rameny a znovu ulehla, připravena ke spánku.

,,To, co vás potkalo mě moc mrzí." řekl a on pocítil nutkání překvapeně zamrkat. ,,Už je to dávno." řekl místo toho. ,,A stále vás to bolí. Všechny." na tato slova nedokázal odpovědět. ,,Pomůžu vám, jak jen budu moci." zaslechl ještě před tím, než se jí zavřela víčka a ona, otočena jeho směrem, usnula.

Inu, možná se ostatní skutečně nemýlili, ale pokud tomu tak bylo, bude to pro ní obtížné. Jsme teprve na začátku a ona už teď na sobě cítila změny. Možná ji bude muset více kontrolovat, nenápadně.