America in trouble /ff Avengers/

**1.**

"Už jsem ho skoro měl" řekl Bucky, když se mi podařilo zneškodnit nepřítele.

"Jasně." Odpovím a pořád se koukám na toho vojáka. Najednou za sebou uslyším pisklavý zvuk nabíjející se zbraně. Rychle se otočím a odstrčím Buckyho.

"K zemi!" stihnu ještě zakřičet, než před sebe dám svůj štít, který odrazí paprsek teseraktu, zasahujíc do stěny vlaku, kterou teď nahradila obrovská díra. Síla paprsku mě odhodí na druhou stěnu. Uslyším hlas doktora z reproduktorů, jak naštvaně řve "Zabijte ho! Hned!". Začnu se pomalu zvedat ze země, ale Bucky sebral ze země můj štít a začal střílet se štítem před sebou na protivníka. Než se stihnu zvednout agent Hydry vystřelí ze své zbraně další paprsek a ten zasáhne Buckyho do štítu. Výbuch ho odhodí a on vyletí dírou ve vlaku ven. Okamžitě se se strachem o Buckyho zvednu ze země a rychle seberu svůj štít. Hbitým pohybem hodím štít po agentovi a ten se skácí k zemi. Sundám si helmu z hlavy a bežím k otvoru ve vlaku. Spatřím, jak se Bucky drží ze všech sil kovové tyče připevněné na konci vlaku.

"Bucky!" zakřičím a okamžite začnu lézt po straně vlaku k němu.

"Drž se!" Bucky se snaží chytnout něčeho pevnějšího. Natáhnu k němu ruku.

"Chyť se mě!" zakřičím na něj zoufalým hlasem. Ovšem tyč se s nebezpečným zaskřípáním trochu uvolní pod jeho vahou.

"Ne!" vyděšeně vykřiknu a pořád se snažím co nejblíže dostat k němu. On ke mě natáhne s poslední nadějí ruku, ale tyč to už ho neudrží. Odtrhne se od vlaku a zřítí se spolu s Buckym dolů do obrovské propasti, která ho spolkla. Dech se mi zatajil a mé srdce jakoby se rozervalo na milion kousků.

"BUCKY!!!!!" zařvu z plných plic. Ta bolest v mém hlase by ochromila každého. Pevně se chytnu vlaku. Moje srdce splašeně bije. Nedokážu to pochopit. To prostě nemůže být pravda! Moje myšlenky jsou jak splašené stádo koní, které dokazují jediné. Bucky je pryč.

Nedokážu se svým myšlenkám bránit. Postupně napadají celé mé tělo, jako ten nejhorší zločinec vesmíru. Z pouhých myšlenek se stává skutečnost. Najednou se už nedržím stěny vlaku, ale sedím na dřevěné židli, spoutaný řetězy z vibránia. Všude okolo je tma. Z levé strany uslyším ženský hlas.

"Steve. Pojď domů." Poznávám ten hlas. Najednou se, ale z milého hlasu Peggy, mění na hysterický brek, který mi trhá uši. "VRAŤ SE DOMŮ!! KDE JSI BYL?! ČEKALA JSEM NA TEBE CELOU TU DOBU!! VRAŤ SE!!"

"Steve! Mohl jsi mě zachránit! Nemusela ze mě být tahle zrůda!" začne na mne naléhat hlas Buckyho z druhé strany. Přidá se ostrý bolestivý řev. Spatřím Buckyho, jak bolestivě křičí, když ho Hydra unesla.

"Proč jsi odešel?!" Nevím, kam se dívat dříve. Hlasy mě trhají zevnitř. Najednou někdo převrátí židli na které stojím a před obličejem se mi objeví Tonyho tvář.

"TEN ŠTÍT TI NEPATŘÍ!! NEMÁŠ PRÁVO HO MÍT!!" začne na mě Tony křičet.

"Je to můj přítel Tony!" vykřiknu v naději, že to pochopí.

"To já byl taky!"

"Vrať se!!"

"Proč jsi to udělal?! Proč jsi mě nezachránil?!" Před očima mi začnou problikávat všelijaké vzpomínky. Přibližující se ledová země, Hysterický tvář Peggy, Bucky prosící o pomoc, Tonyho zraněné srdce. Ze všech stran se na mě hrne děsivý nářek, křik a bolest.

"Za všechno můžeš ty!!"

"Nikdy nebude lepší než já!! My dva, jsme stejní. Stejné zrůdy!!!" ozve se děsivý hluboký smích s Red Skullovou tváří, který přehlušuje všechen nářek. Snažím se dostat pryč, házím svým tělem do všech stran.

"Vždycky jsi byl a vždycky budeš jen zrůda. Tak si to přiznej!!!"

"DOOST!" vykřiknu ze všech sil.

Prudce otevřu oči a posadím se. Zase ten sen. Každý den mě provází, ale nikdy nebyl.. Nikdy nebyl tak..

Tak živý.

Promnu si své oči a vstanu z postele. Došourám se ke své koupelně a smyji ze sebe pot. Podívám se na sebe do zrcadla. Kruhy pod očima dost přidávají na realitě, že jsem se už dost dlouhou dobu pořádně nevyspal.

Podívám se na hodinky. Je 8:13. Dneska jsem výjimečně spal docela dlouho. Svléknu ze sebe oblečení a vlezu si do sprchy. Pustím na sebe studenou vodu. Kapky chladné vody, jakoby schladily můj vnitřní boj a pomalu ze mě smývaly mé problémy.

"Steve?! Jsi tu?" uslyším Scotta za dveřmi.

"Za 15 minut máme poradu ve společenské místnosti."

"Díky, budu tam." zavolám zpátky. Snažím se utříbit své myšlenky, když v tom-

Takže Čús lidi!! Vítám vás v mé nové knížce. Rozhodla jsem se, že napíšu tuhle knížku o kapitánovi :D Njn, jsem do Avengers blázeeen cx.

Tenhle začátek se vám asi bude zdát dost chaotický, tak jen abyste pochopili, tenhle děj se odehárává potom co Bucky a Steve bojovali s Tonym (Iron manem). Doufám, že budete číst dál, abyste příběh pořádně pochopili a slibuju, že už to bude mnohem zábavnější :D c:

Mooooocinky děkuji za votes a všechny komentáře! c:

Jo a taky chci poděkovat Julince za to, že mě povzbudila abych tuhle knížku napsala :D c: