America in trouble /ff Avengers/

**5**

**po nějakém čase**

Srazím další hologram k zemi. Chystám se mu nůž zabodnout do hrudě, když v tom se hologram rozplyne. Místnost se opět zesvětlí. Všude je ticho, tlukot mého srdce a moje hluboké výdechy a nádechy. Utřu si čelo od potu. Zvednu se z dřepu opět na nohy a rozhlédnu se. Sklo se začne opět z mojí strany zprůhledňovat. Když se totiž zapne trénink skla se z vnitřní strany ztmaví, tak aby okolí nerušilo.

Stále jsem ve dřepu, ale za sebou ucítím pohyb. Rychle otočím a v tom vyšlu svůj štít. Dotyčný se nestihne vyhnout a štít ho zasáhne do ramene. Až teď mi dojde, že jsem zaútočil proti Furymu. 

"Příště se radši ohlásím." řekne a při tom si rukou tře rameno. 

"Proč jsi mi vypnul simulaci?" zeptám se ho lehce naštvaným hlasem.

"Protože už máš dost. Byl by jsi schopnej tu být další 2 hodiny." řekne a hodí mi láhev s vodou. Chytnu jí. Vyjdeme ven z místnosti.

"To jsem tu byl jen 2 hodiny?" udělám nevěřícný face. 

"Egoisto" přidá se do konverzace Sam a flákne mě do ramene.

"Ještě nám tu místnost rozbiješ, navíc jsme něco našli." dodá Fury.

"Za 20 minut v jednací místnosti." Kývnu na souhlas a utřu si ručníkem pot. 

"To tě vážně baví, takhle dlouho trénovat?" zeptá se mě Sam.

"No, je to pro mě odreagování. Nemusím při tom přemýšlet o problémech a jinejch věcech." odpovím a při tom jdeme směrem z tělocvičny ven. Po cestě se k nám ještě připojí Natasha. Zamířím si to do mého pokoje. Projdu tou dírou a rovnou jdu do koupelny. Rychle se osprchuji a převléknu do nového oblečení. Černé džíny a tmavě modré triko.

Vyjdu ze svého pokoje. Jakmile vejdu do jednací místnosti, debata je už v plném proudu. Všimnu si, že televize je zapnutá a běží tam zprávy. Zdřejmě se jedná o nás, protože tam ukazují různé příspěvky od lidí, které pojednávají o nás.

"..všichni se ptáme, kde jsou Avengers?" uslyším konec věty ve zprávách. 

"Zjistili jsme, že Tony Stark tzv. Iron man se zdržuje spolu s Visionem a Generálem Rhodsem tzv. War Machine v jednom ze Starkových  sídel. Ale kde jou ostatní? To nikdo neví a proto jsme se rozhodli, že se zkusíme zeptat Tonyho Starka osobně." záběr přeskočí ze studia na nějakou vilu před kterou stojí další reportérka a ještě něco povídá. Je tam víc lidí s mikrofony a všichni se chtějí dozvědět, kde jsme. Najednou se z té vily otevřou dveře a vyjde z nich Tony. Šel přímo ke bráně. Vypadalo to, jakoby ho ti paparazzi ani nezaskočili a všichni se hned k němu přihrnuli.

"Pane Starku máme na vás několik otázek."

"Kde jsou všichmi Avengers?!?"

"Jak to zvládá zbytek týmu?!?" překřikují se jedni přes druhého a strkají mikrofony před něj.

"Proč se Avengers skrývají?!"

Tony tam začne něco mluvit, ale mě se to nějak nezdá, když v tom si všimnu, jak úplně vzadu za barákem se rychle proplíží tři postavy, mě moc dobře známé. Ten Tony, který je před kamerou vlastně není Tony, ale asi nějaký hologram. Něco jako máme hologramy ve výcvikové místnosti, ty které se dokáží zhmotnit. Použil ho na to, aby mohli nepozorovaně zmizet.

"..se snažil nás jen zastrašit." uslyším Wandy hlas a rozhodnu se přidat do debaty. 

"To je blbost, proč by to dělal? Ale je pravda, že kdyby nás chtěl zabít, tak by se o to alespoň pokusil, když nepočítáme napadení tady Steva.." dodá Sam.

"Máš pravdu, kdyby chtěl tak už tu dávno nejsem. Podle mě si sem pro něco přišel, ale pro co?" řeknu.

"A proč taky šel jen po tobě? Pamatuješ si, co se stalo?" začne se mě ptát Natasha.

"No.. Nějak se objevil v mém pokoji a pak na mě prostě zaútočil. Když udělal tu díru do zdi proběhl jsem jí až do zbrojovny, kde jsem si vzal nějakou pistoli. Jakmile se tam objevil začal jsem na něj střílet, ale kulky jím jen prošly. No pak začal střílet on a udělal tuhle díru nad náma." ukážu na díru ve zdi a pokračuju dál "Nic jsem neviděl a tak jsem se chtěl dostat zpět na chodbu, jenže když jsem probíhal kolem díry strčil do mě a pak mě chytil, no a dál to znáte.." řeknu, ale pořád nad tím přemýšlím.

"To nám teda moc nepomohlo.." řekne Scott.

"Počkat... Pamatujete si, jak mě pustil?" podívám se na ostatní a oni kývnou.

"Ještě předtím než mě pustil jsem ucítil ostrou bolest na krku, jako kdyby mi něco píchl. Nejdřív to bylo v pohodě, ale po několika sekundách se dostavila strašná bolest, jako když se mi do hlavy snažila dostat Wanda, ale asi tak 20x větší, až se to nedalo vydržet. A pak ke mě promluvil, že se ještě uvidíme." začnu na ně chrlit jedno po druhém a až teď mi dochází, že asi chtěl něco ode mě.

"Musíme zjistit, co ti píchl a co od tebe chtěl a myslím, že by se nám šikla docela pomoc a tak jsem zavolal pár lidí, kteří určitě rádi pomůžou." řekne Fury a lehce se pousměje.

"Měli by dorazit do hodiny." dodá.

"Známe je?" zeptá se nedočkavě Sam.

"No, myslím, že budete hodně překvapení až je potkáte. Pořád mám svá tajemství. Vlastně jste se s nimi neměli nikdy potkat, ale protože jsme v téhle situaci určitě by se nám od nich šikla pomoc." odpoví mu Fury, ale myslím, že ani jeden z nás to nepochopil. Fury se otočí a odejde z místnosti. Všichni se na sebe podíváme a snažíme se pochopit, co nám řekl.

"Takže je známe nebo ne?" zeptá se Sam.

"No, upřímně? Vůbec nevim, ale myslím, že za hodinu to budeme vědět."

**o hodinu později**

"Lidi! Quinjet je tady!" oznámí nám Nat a jde na střechu. My ostatní se zvedneme a jdeme na střechu za ní, kde právě přistává Quinjet. Postavíme se vedle sebe, všude kolem je vítr od motorů. Quinjet dosedne a za necelou minutu se ozve otevírající se rampa a my spatříme vycházející lidi ven. Všichni otevřeme pusu dokořán a nestačneme se divit, protože tohle vážně nikdo z nás nečekal.