America in trouble /ff Avengers/

**17.**

Ležím na zemi. Kolem mě je několik Whisperovýh chlapů, kteří se mi upřímně vysmívají do očí. Myslí si, že mě skolili, že mají navrh, že už je boj u konce, ale konec tady neurčují oni. Tohle není v jejich moci, ale nechám je klidně dál v jejich iluzi. Můj plán vychází.
Moji tvář zdobí úšklebek kvůli jejich neopatrnosti a hlouposti, když však takhle ležím na zemi všimnu si něčeho zvláštního. Jeden z mužů mluví k menšímu hloučku jiných mužů jako kdyby to byli vojáci. Dává jim rozkazy. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se ten muž neotočil k těm, co stojí kolem mě a nebavil se s nimi.. normálně, více lidsky, ne jako s roboty. Chvilkou pozorováním si povšimnu, že ten hlouček mužů, ke kterým předtím mluvil, se mezi sebou vůbec nijak nebaví, stojí pořád strnule rovně, až moc úhledně a všichni stejně. V podstatě mezi nimi není žádný rozdíl. Ten muž se na ně opět otočí a křikne už naštvaným hlasem.
"Co tady ještě děláte?! Hejbněte těma svýma falešnýma zadkama a zmizte mi z očí!!"
V tu ránu mi to došlo. Už to konečně dávalo smysl, proč nebylo možné, abychom je porazili. Nebylo možné je porazit jednoduchým způsobem. Ti vojáci nejsou normalní vojáci, ale androidi. Je dost možné, že někteří z nich jsou kyborgové, jako Deathlok. Prostě si je Whisper vyrobil a díky Hydře měl z čeho.
Můj zběsilý proud myšlenek přerušil příchod toho, kvůli kterému jsem se nechal tady svázat. Kvůli kterému jsem přišel o tolik. Kvůli kterému tady jsem a mé tělo prahne po pomstě. Můj úšklebek se změnil na pohled plný nenávisti, co propaluje osobu, která má na svědomí smrt mého nejlepšího přítele, smrt člověka, který mi zachránil život, smrt tisíce nevinných lidí. Tenhle člověk si nezaslouží žít. Nemá právo mít vzduch ve svých plicích! Krev ve svých žilách! Nemá právo mít život, když jiným ho bere..
Jeho pohled směřuje mým směrem, svůj slizký úsměv se mu rozšíří, jakmile spatří ta poits, co mi brání v tom mu oddělit hlavu od zbytku jeho hříšného těla.
Když se ke mě konečně dostatečně přiblíží, cuknu zápěstím tak, abych se vyprostil z pout. Nohy dám co nejdál od sebe, až se provaz s hlasitým prasknutím přetrhne a mé nohy jsou volné. Okamžitě se zvednu ze země a do ruky chytím svůj přivolaný štít. Zvednu hlavu a podívám se do Whisperových slizkých očí. V jeho očích se zračí lhostejnost a neustojná pýcha. To mě ještě více rozzuří až mých očí doslova srší zlost. 

"Zaplatíš za všechny mrtvé." řeknu silným a neústupným hlasem. Pomalým sebejistým krokem se k němu začnu přibližovat. On se jen prosto ušklíbne. 

"A ty skončíš, jako oni." odpoví pohrdavým hlasem.

"Možná, ale nejdřív dostanu tebe." 

"Na to, že jsi sám si docela troufáš." odpoví mi a mávne rukou na své muže, kteří nabijí své zaměřené zbraně.

"Kdo říká, že jsem sám?"
Na střeše okolních budov se objeví Yo-yo a hned po ní Daisy, Clint, Mace a Phill. Připraveni kdykoliv zaútočit, čekajíc na můj rozkaz. Zastavím se asi 5 metrů před Whisperem, propalujíc nenávistně jeho obličej. Očividně ho dost překvapilo, že tu nejsem sám. Když chvíli nedává pozor a dívá se nahoru zvednu štít a mrštím ho po něm. Whisperovi se bohužel podaří znehmotnit, a tak můj letící štít proletí skrz něj. Whisper se lehce zapotácí, ale to už běžím k němu. Jakmile to spatří otočí se bežící na opačnou stranu. Jeho muži zahájí okamžitou křížovou palbu, a tak se musím schovat za svůj štít. Spatřím, jak Whisper běží k helikoptéře. Jakmile palba na chvílu ustane, kvůli nabíjení, rozběhnu se za ním. Kolem mě se ozvou bolestné výkřiky, když Clint ze shora sestřelí Whisperovy muže, připravené již opět k palbě. Dva se mi postaví do cesty, ale to už Mace běží podél budovy, která má kolem sebe lešení a rukou se dotýká podpůrných trubek. Trubky se postupně začnou pod jeho dotekem rozpadat, a tak se lešení zřítí na ty dva přede mnou.
Whisper už je skoro u helikoptéry, a tak po něm opět vrhnu štít. On je na to však připravený a tak mu to nic neudělá. Na zemi za mnou přistane pomocí svých schopností Daisy a hned za ní doběhne zbytek provizorního týmu. Po stranách se z budov derou další roboti. Clint vystřelí další šíp, který se zabodne jednomu z robotů do hlavy a spolu s ním protne druhého za ním. Najednou se na něm zvětší Scott a vrhne se na další tři za nimi.
Clint se na mě otočí a mávne "Jen běž. My to tady už zvládneme. Jen mi slib, že nic nezvořeš.."