America in trouble /ff Avengers/

**13.**

Zbavil jsem se několika dalších protivníků a podíval se na to, jak jsou na tom ostatní. Začíná jich tu být čím dál tím víc. Ucítím, jak za mnou někdo stojí a otočím se zrovna, když dotyčného zasáhne šíp přímo do srdce. Podívám se směrem odkud šíp přišel.
"Clinte? Co ty tady děláš?" ptám se ho mezitím, co smetu štítem další dva.
"Čekal jsem teda větší přivítání."
"To nebyla" sehnu se a tak se vyhnu ráně. Udělám kotrmelec a když vstanu střelím útočníka zbraní do srdce. "odpověď." dořeknu větu. Zrovna chci sejmout dalšího, ale nevšimnu si jednoho za mnou. Těsně před tím než mě zasáhne  ho Clint zastřelí.
"Vlastně jsem se jen tak náhodou potuloval kolem New Yorku a zaslechl, že to tak trošku nezvládáte." usměje se na mě a sestřelí další tři. Nakonec se na něj vděčně usměju.
"Chyběl jsi nám."
"Podívejme, kdopak se tu ukázal." přiletí sem Tony mezitím, co střílí paprsky na útočníky.
"To víš. Už mě nebavilo se dívat, jak pořád jen prohrávate." odpoví mu Clint.
Boj je na úplném začátku, ale útočníků pořád jen přibývá. Několik z nich mě natlačí k okraji mrakodrapu. Rychle se podívám dolů a všimnu si, že to není o moc lepší. Všude jich je mraky, a aby to nebylo málo, dole se začíná shlukovat policie. Otočím se zpět právě v čas. Vykryji útok a svou osvojenou taktikou srazím 3 z nich k zemi. Zbývají už jen 4. Hodím štít a ten sejme dva z nich. Nohou zaútočím na levého a nakonec pěstí sejmu toho z prava. Štít se mi opět vrátí do ruky.
Podívám se dolů, jaká je situace. Vision se snaží zneškodnit co nejvíce z nich, aby neublížili lidem. Wanda mu kryje záda a ostatní se snaží dostat lidi pryč. Jenže spoustu lidí nehce. To je špatný..
Z druhé strany mrakodrapu se objeví dvě helikoptéry z televizních štábů.
**televize**
"V New Yorku panuje veliký neklid. Lidé neví co si myslet. Je ten záhadný muž zachránce nebo lhář?" odpoví reportérka a obraz se přepne na bojiště.
"Nikdo neví proti čemu vlastně bojují! Avengers a několik dalších agentů z S.H.I.E.L.D.u bojují proti něčemu, co očividně nevidíme. Počkat. Kdo to tam je?!? To je Iron Man, Vision a dokonce i War Machine! Ten záhadný muž měl pravdu!! Opravdu spolupracují se zbytkem týmu."
objeví se záběr, jak Mace a Natasha odhánějí lidi pryč od bojiště. Najednou Natasha vytasí zbraň a střelí do davu.
"Black Widow právě zaútočila na nevinné lidi! Ten muž měl pravdu. Avengers nejsou ti za které jsme je celou dobu měli! Právě se zahájila evakuace města. Všichni jděte pryč z města! Nevíme, kdy znovu někdo z nich zaůtočí."
**Steve**
"Našel jsem způsob, jak zničit jejich schopnosti!" ozve se Fitzův hlas ve sluchátku.
"Vážně? Tak sem s tím, protože mě vážně ti, kteří umí ze sebe udělat nehmotnou věc, děsně iritují." ozve se Rhody.
"Tak to nejsi sám" řekne Daisy a udělá menší zemětřesení, které shodí ty, kteří jsou na kraji.
"Jo, ale budu potřebovat trochu času na sestavení." ozve se opět Fitz.
"Kolik?" zeptám se a kopnu jednoho z nich do břicha, jenže noha mi jen projde. Zaútočí na mě rukou, ale já se vyhnu a chytnu ho za ní. Trochu to nečekal a tak ho přehodím přes sebe a on se tak zřítí z mrakodrapu.
"Asi tak půl hodinu a je tu ještě jeden malý háček."
"Jaký?" zeptá se Sam.
"Ta věc. V okolí 40 metrů vydává velmi silný výboj elektřiny, takový, že vás v pohodě zabije. Proto se musí zapnout ve vysoké výšce, aby neskratoval celé město a nezabil lidi."
"Tak to prostě zapneme dálkově ne?" řekne Tony.
"A to je ten problém. To nejde, protože  to vydává rozsáhlé rušení, takže to nejde dálkově zapnout.. Musí se to ručně zapnout. Dám tam časovač 5 minut na únik." řekne Fitz.
"Já to udělám." ozve se Tony.
"Obávám se, že to není možné, pane." řekne F.R.I.D.A.Y.
"A proč jako?"
"To zařízení vám zkratuje celý oblek a udělá četné poruchy pokud se k němu jen přiblížíte." odpoví mu F.R.I.D.A.Y.
"Tak to udělám be-"
"Ne. Neměl by ses, jak bránit. Půjdu tam já. Jsem jediný, kdo to může přežít." skočím mu do řeči rozhodným hlasem.
"Ne tak docela. Taky něco vydržím." ozve se Bucky a já se otočím.
"No co, už mě nebavilo jen sedět na zadku." usměje se na mě, když ho spatřím.
"Budu ti krýt záda." řekne a já jen vděčně přikývnu.
"A zbytku týmu se nikdo nezeptá? Co když nesouhlasíme!" ozve se naštvaný hlas Natashy.
"Dobře.. Tak to bude, jako plán B. Použijeme to jen, když budeme v háji, ok?" odpovím. Ostatní přikývnou a dál se zabývají bojem.
Zrovna bojuju s jedním docela silným protivníkem, když v tom za sebou uslyším výkřik.
"STEVE!!" zařve za mnou mě dobře známý hlas. Otočím se zrovna v tom momentu, kdy kulka, která měla zasáhnout mě, projde Buckyho hrudníkem a on se skácí k zemi. Dostanu zvláštní pocit. Ten, který jsem kdysi dávno zažil, když jsem viděl padat Buckyho do té propasti. Nohy se mi podlomí a já padnu na kolena k Buckymu.
"Bucky!!" zakřičím a slzy mi začnou smáčet tvář.
"Neopouštěj mě, jako kdysi.. prosím!" křičím mu do ucha. Najednou dostanu šílený vztek. Zvednu hlavu a uslyším, jak se ten, kdo zastřelil Buckyho směje. Whisper..
Najednou mou mysl pohltí neuvěřitelný vztek a touha po pomstě. Zvednu se ze země. Ignoruju helikoptéry okolo a horlivě komentující moderátory. Ignoruju boj okolo mě. Ignoruju Tonyho a zbytek celého týmu, který na mě něco řve. Jako by mi vztek zatemnil mozek a ze mě se stal někdo úplně jiný. Whisper se ke mě pomalu přiblíží. Stojí za mými zády. Je 2 kroky za mnou. Ucítím, jak se napřáhne a v tom momentě neuvěřitelně rychle se vyhnu a chytnu ho za jeho ruku. Odhodlaně se mu podívám do jeho očí, když mi pohlédne do očí, jakoby něco spatřil a na pár sekund spatřím úzkost a strach v jeho očích. To mi dodá ještě větší odvahu a můj vztek se znásobí. Využiji tu chvilku a kopnu ho do břicha. Jeho tělo se zkroutí a ruku mi vyškubne ze sevření. Když se ho nedotýkám znehmotní se (Je to vůbec slovo? XD) a skočí z mrakodrapu na jednu z helikoptér a z ní přeskočí na druhou budovu. Udělám si rozestup na rozeběhnutí. Najednou se přede mě postaví Tony, za mě Sam, na pravo Rhody a na levo Clint.
"Kam si myslíš, že jdeš. Na něj sám nemáš!" křikne na mě Tony.
"Steve, Tony má pravdu!" přemlouvá mě Sam. Můj vztek pomalu začne ustupovat.
"Asi máte.." začnu větu, ale jakmile znovu spatřím Buckyho tělo vztek mi zatemní mysl znovu a já nečekaně vyhodím štít tak, že sejmu Tonyho a mám tak volnou cestu. Rozběhnu se. Právě hodlám přeskočit 12 metrů širokou a zhruba 300 metrů vysokou mezeru.. Znovu se mi vybaví ten moment, kdy Buckyho tělem proletí kulka a on padá k zemi. To mi přidá na rychlosti a na okraji mrakodrapu se odrazím a skočím..

Dneska je tu po kratší době zase kapitolka xDD. Už to začíná být čím dál tím blíže konci!! :DD Takže bych potřebovala opravdu názory jestli skončit u zlomového bodu a ukončit knihu a pokračovat v nové nebo skonšit úplně a nebo pokračovat v této knize dále jen s menší pauzou.. :D

ROZHODNUTÍ JE JEN NA VÁS ;) :DD 

Tak zatím ČUS! váš Kaktus :"D