My love, my cat, my assistant, my life ✔

21.

Ahojky, mám tu pro vás kratší kapitolku (jak jsem slíbila). Doufám, že se vám bude líbit a taky, že třeba do komentů napíšete svůj názor na to, jak se příběh dál vyvíjí :))

"Aha, no tak tedy dobře," usměju se a dám mu malinkou pusinku na klíční kost. "Moc děkuji za pizzu," usměju se a šťastně pod vodou zavrtím ocáskem.

"Není zač, a pojď, vylezeme, až ta voda vychladla a zachvilku nám bude zima." Usměju se a zvednu se s ním. Kape z nás voda. "Alexi, musíme se tu vyslíct, abychom nezamokřili celý barák."

"Ehm, no tak tedy dobrá," usměju se a pomalu si vysleču mikinu a následně i kalhoty, nakonec tam před ním zůstanu jenom, jak mě pán bůh stvořil a rukama s ocáskem si zakrývám rozkrok.

Už se vyslíkl, já zatím ne, tak se gentlemansky otočím. "V klidu, běž se obléct a mohl bys mi mé oblečení donést sem?" Zeptám a po slepu ho postrčím ke dveřím.

"Ano, jasný," usměju se a vyběhnu ze dveří. Dám si na sebe dlouhou mikinu a Ericovi donesu tepláky a triko .
"Nevím, co jsem ti měl vybrat, ale tohle si měl na vrchu," kňuknu mile a podám mu oblečení.

"Díky." Řeknu a vezmu si od něj své oblečení. Usuším se a obléknu. Hodím mokré věci do sušičky a vyjdu na chodbu za Alexem. Prohlédnu si ho s pozdviženým obočím. Stojí tam, jen v mikině, která mu je do půl stehen. "Jestli nemáš v plánu mě teď svádět, tak se upaluj pořádně obléct. Nebo ještě nastydneš." Pronesu veselým hlasem. Jo, já vím, nemám co říkat, když jsem ho strčil pod ledovou vodu. Snažím se utišit své svědomí a znovu nabíhající představy.

"Á, jestli chci?" mrknu na něj a zakroutím ocáskem čímž si trochu povytáhnu mikinku. A kdyby to náhodou nestačilo, tak se zatočím do kolečka.
"Líbím se ti?"usměju se sladce a zastříhám oušky.

Tak tuhle reakci jsem nečekal, prvně na něj jen překvapeně koukám. "Ano, a moc, takže neprovokuj." Zoufale kňuknu. Není zdravé, kolikrát mě vzruší a já si potom musím vyhonit. Navíc se musím držet, abych si ho hned nevzal, když se mi tu doslova vybízí.

Potichu se zasměju a pošlu mu vzdušný polibek. Dnes mám nějakou hravou náladu, a tak, když jdu kolem něj, ocáskem ho pohladím po břiše. Zběhnu schody do přízemí. Udělám nám čaj a pustím nějaký film.
"Ericů, kde si !" zakřičím, když je nahoře už nějak dlouho.

Bože, proč mi to dělá? Sesunu se podél stěny dolů. Já mu nechci ublížit, ale s takovou se neudržím a on by toho později mohl litovat, a to nechci. Nevím, co dělat.
Uslyším volání ze spodu, tak se zvednu a dojdu za svým svůdným, ale nezodpovědným kocourkem.

"Jůůůů, konečně si tady," pousměju se a celý zabalený v dece jako kukla, si k němu sednu a hlavičku si opřu o jeho rameno.
"Mám tě moc rád Ericu," usměju se a pohladím ho po ruce.
"A promiň za tamhle to, ale dnes mám nějakou hravou náladu," zasměju se a zakoukám se nazpět na televizi.

"Já tebe taky a nemáš se za co omlouvat, jsem rád, když se usmíváš." Řeknu a opřu se o něj. V televizi jede zrovna nějaký z hraných filmů X - man. Miluju tuhle sérii filmů, nejradši mám Wolverina, fascinují mě ty jeho drápy. Je zrovna jedna z lekacích a smutnějších scén. Kdo by čekal, že se sám propíchne? Alex zalapá po dechu a stiskne mi ruku, za kterou mě celou dobu drží.

"Chudák," zakňučím a skryju si hlavičku do jeho trika, kde nic nevidím.
"Můj Eric, on si to neudělá, protože Eric bude navždy se mnou," usměju se na něj šťastně a dám mu malinkou pusinku na bradu a šťastně zavrtím ocáskem.

"Pro tebe bych to udělal." Mrknu na něj. "A dívej, on neumřel, jen využil svou nesmrtelnost, aby se osvobodil a pomohl svým kamarádům a zachránil život jedné dívce, kterou měl rád jako dceru, kterou neměl." Zasměju se nad zvratem, který znám nazpaměť.

"To je na mě moc moc moc složitý," zakroutím hlavičkou a spokojeně se usalaším na jeho klíně, kde zůstanou až do konce filmu. Když film skončí, trošku se zavrtím a omylem zavadím o Ericův rozkrok.

Vylezl mi na klín, to se dalo snést, dokud se nezačal kroutit. Ten malý zbytek filmu jsem nesledoval. Snažil jsem se myslet na co nejhorší věci, abych se znovu nevzrušil. Celkem to fungovalo, dokud se nepohnul, a to dost výrazně. Unikl mi steh, a abych umlčel ty další, tak začnu Alexe líbat.

Najednou mě začne líbat a já se s úsměvem poddám. Když se oddálím, jenom se na něj podívám  s otázkou v očích.
"A to jsem dostal za to?" zasměju se a dám mu taky malinký polibek na nos.

"Taky, ale hlavně protože tě moc miluju." Zašvitořím. Nepodlejzej, stejně ti nedá. Směje se mi svědomí, ale já ho nevnímám. Dívám se Alexovi do očí, vidím, že to cítí stejně. Znovu ho políbím a snažím se mu dostat jazykem do pusy.

Když se mi pokusí dostat se do úst, povolím, ale jenom na chvilku, pak se dotáhnu, protože někdo začne zvonit na zvonek.
"Jdu tam, ty odpočívej," usměju se a odběhnu ke dveřím. Otevřu je a přede mnou stojí pohledný vysoký kluk.
"Potřebujete něco?" zeptám se trochu nepříjemně.
"Ano, bydlí tady Erik? Jsem jeho přítel."