Skullcrusher- Connor Fisher

1.

"Connore, před barákem je policie."

Zvedl jsem se z gauče, odhodil tablet na stůl a šel se podívat k oknu. Před domem parkovaly 3 dodávky SWAT a ozbrojené jednotky vtrhly do paneláku.

Ze skříně v ložnici jsem vytáhl černý batoh a dvě zbraně, Glock 22 a CZ Shadow 2.

"Mizíme." hodil jsem po něm Glocka. Ze skřínky v obýváku jsem vzal bombu propojenou signálem s telefonem, aktivoval jsem ji a pohodil na zem.

"Hlavně, že jsem ti říkal, ať neděláš píčoviny." rozčiloval se . Jemně pokrčil nos, což ho místo nasraného dělalo roztomilým.

"Však nedělám," pokrčil jsem rameny. "Ale teď už pojď, musíme rychle zmizet." popadl jsem ho za zápěstí a táhl ho k únikovému východu. Sprintovali jsme po schodech, co nejrychleji to šlo, abychom se ven dostali dřív, než SWAT ke mně do bytu. Zastavili jsme na cestě, přímo před panelákem, když to vypadalo, že celá jednotka už bude v bytě.

"A teď se koukej." zakřenil jsem se a dálkově přes telefon odpálil bombu. Z okna se vymrštil oranžový atomový hřib a celé patro hořelo a doutnalo. Spadla mu brada, ztuhl a nemohl dýchat, ale ne z toho, že by se mu to tak líbilo, ale protože jsem před jeho očima zabil tolik lidí; bez pocitu viny.

"Tak pojď." znovu jsem ho musel táhnout pryč. Utíkali jsme o pár bloků dál, kde jsem měl zaparkované auto pro případ rychlého úniku, ale klíče jsem vložil do dlaně jemu.

"Jeď někam daleko odtud, nejlépe do Memphisu. Najdi chlapa jménem Sebastian Anderson, pomůže ti."

"Ani omylem! Bez tebe nikam nejedu."

"Gabrieli, já jsem ztracený případ, ale ty pořád můžeš mít život takový, jaký sis přál. Beze strachu z toho, jestli přežiješ další noc. Se mnou jsi v ohrožení života. Musíš vypadnout hned teď."

Oči se mu leskly a po tváři se mu spustily slzy. Bolelo mě to více, než jeho, ale nesměl jsem to na sobě nechat zdát, jinak by neodešel.

"Nesnáším tě." zavzlykal. Musel jsem ho obejmout.

"Zapomeň na mě." šeptl jsem mu do ucha a naposled ho políbil na rty.

S těžkým srdcem nastoupil do auta, podíval se na mě přes sklo se bolestí v očích a odjel do temných uliček. Sledoval jsem, jak mizí a když jsem přestal slyšet motor, ulevilo se mi.

Z kapsy jsem vytáhl telefon a rozflákal ho o zeď, rozdupal, rozmlátil první věcí, co jsem našel, abych zničil všechny data. Pravděpodobně by nějaký hodně dobrý ajťák data dokázal vytáhnout i z tohohle křápu, ale muselo to stačit. Kusy toho, co kdysi sloužilo jako hudební přehrávač, úschovna porna a komunikační prostředek, letělo do popelnice na konci ulice, kde jsem to pořádně zamaskoval, aby nebyl žádný kus vidět.

Přehodil jsem přes hlavu kapuci, ruce založil do kapes a odkráčel do tmy směrem k baru Alpha. Potřebuju panáka... možná celou flašku.