Skullcrusher- Connor Fisher

12.

Colton se mnou celou cestu nemluvil, což mi v tu chvíli vůbec nevadilo, přemýšlel jsem nad celým tím drogovým problémem. Můj šestý smysl na problémy mi nenápadně naznačoval, že to nebude jen particka děcek co vynesla undergroundový drogy ven, ale že v tom bude něco většího. Možná pokus o odstavení Hadese z křesla, možná je to plán federálů jak zmapovat překopaný podsvětí. Nebo tu mezi náma řádí škůdci z deepwebu.

Jako škůdce jsme označovali poměrně hodně aktivní skupiny na deepwebu, co se pokoušeli kontroverzně rozpoutat boje mezi frakcema podsvětí. Snažili se dostat mezi naší hierarchii, ale nikdo je tu nechtěl. Mezi nejznámější škůdce patřili Red Warriors, o který jsme slýchávali často, to byla skupina amatérských crackerů, co se snažili vyrovnat Infinitymu a jeho Hexu, často nám posílali trapný viry co nám měly zašifrovat naše počítače, místo toho nám počítače zamrzly a po restartu o virech nebyly ani zmínky, ale otravné to bylo dost. Další byli pak SteamCore, Dust of Fallen, SA13 a NineSlaves. Tyhle skupiny mě mapadly jako první, pokud šlo o narušení podsvětí.

"Connore, vážně to má být tady? Vždyť je to v nule, co tu vůbec máme dělat?"

Disctrict 0, slangově taky Nulka, byla čtvrť Omegy nedaleko Black Gate Bridge, což byl most spojujíci srdce Omega City s věznicí. Kvůli tomu se také stala jakýmsi úkrytem pro společností opovrhované lidi- feťtáky, dealery, gangy, clubbery a další. Policie sem nejezdila často, protože se sami báli všeho, co tu žilo. Spoustu gangů a mafiánů sem přesouvalo sklady drog nebo takzvaná "jatka"- popravčí místa.

Vrátil jsme se zpátky do reality s koukl do telefonu na fotku místa, kde jsme se měli setkat s poslem od Pinguana. Byla ta polorozpadlá budova s velkým červený kontejnerem před vchodem. Ten kontejner už jsem viděl z dálky a ukazoval jsem Coltonovi, kde tam má zaparkovat.

"To jdem kupovat plynový masky nebo co?" z jeho hlasu šla slyšet nervozita, čemuž jsem se nedivil, to místo působilo nepříjemně i na mě.

"Předáme tu holku a jdem zpátky."

Vytáhli jsme jí z auta a násilím postavili na nohy, k mému překvapení dokázala stát sama a tupě koukala do místa, kam jí směřovala hlava. Colton šlapku podepřel pod ramenem a druhou rukou jí držel za pas, aby s ní mohl lépe manipulovat.

Proti nám se po polorozpadlých schodech rozeběhl mladík ve výrazném červeném saku a mával na nás. Colton se v tu chvíli zastavil na místě a jeho obličej v sekundě úplně zbělal. Stál tam jako zombák, nedokázal se pohnout a z jeho úst nevypadlo jediný slovo.

Postavil jsem šlapku dál od něj a trochu s Coltonem zatřásl, aby se dostal zpátky do reality.

"Coltone? Jsi v pohodě?" lehce jsem ho proplesk po tvářích, dokud se mu do tváře zase nevracela barva.

"Já-uh-tohle musíš udělat beze mě, já- já tohle nezvládnu, promiň," zamumlal, ani se na mě nepodíval, bleskovou rychlostí nastoupil do auta a odjel.

"Connor?"

"Jop, to jsem já. Bohužel měli jsme tu být dva, ale jak sis asi stihl všimnout, tak můj parťák dneska nemá asi úplně nejlepší den."

"Jo, to Colton nemá od doby co... No, osobní věci později. Jsem Erik, dělám pro Penguina manažera," natáhl ke mně ruku, kterou jsem ochotně přijal a po dlouhé době jsem si s někým upřímně potřásl rukou. Z Erika šla cítit taková specifická pozitivní energie a už v tu chvíli jsem věděl, že si s ním budu rozumnět.

"No hele, tady mám složku od Dominiky, je napíchaná koňskou dávkou Saphirusu, takže její mozek je prakticky mrtvej, nevím jestli s ní má smysl něco ještě dělat, protože tohle už nespraví ani protilátky. Může z ní být dobrá živá šukací panna, ale to je asi tak všechno." Podal jsem Erikovi modrou složku, za které si vytáhl akorát výsledky testů, chvíli si je prohlížel, pak je vrátil zpátky do složky.

"S tím Penguin počítal, proto máme setkání tady. Říkáme tomu jatka, Penguin sem posílá zdrogovaný šlapky na likvidaci. Zatím ju nechej tady, pošlu pro ní kluky aby ji odstranili, nemá smysl ji trápit, stejně je mrtvá."

"Taky si myslím," souhlasně jsem zakýval hlavou. "Hele a nechceš mě tu tím provést a ukázat mi okolí? V týhle části Nulky jsem ještě nebyl."

"Jo, jasný, není problém, ale moc k vidění tu toho není. Stojí tu jenom tenhle rozpadající se barák a v okolí nic jiného nenajdeš. A vevnitř si asi dokážeš představit, jak to vypadá."

"No upřímně jsem se s tebou chtěl jít jenom tak projít a pokecat, jsou tu určité osobní věci, co by mne zajímaly."

Eric se pousmál a dlouze zakýval hlavou. Pochopil, co chci vědět a rozešel se směrem k nedalekému poli.

"Zajímá tě Colton, co?"

"Zajímá mě, proč se choval jako hysterka, když tě viděl."

"Colton původně pracoval pro Penguina, když přijel do Omegy, neměl nic. Chtěl studovat, ale neměl peníze, neměl kde bydlet, byl úplně ztracenej. Hledal si práci, ale nikdo ho nechtěl vzít. Byl sice chytrej, měl talent na biologii, mohl z něho být zdravotní bratr, možná I lékař, ale neměl na to školu a do SciTěchu se nikam nedostal. A tak se jednoho dne objevil u nás. Přesněji řečeno, všimli jsme si ho v jednom klubu, kde dělal obsluhu a Penguinovi přišel až moc roztomilý na to, aby dělal takovou práci, tak mu nabídl místo u něj za mnohonásobně víc peněz. Colton to vzal s vidinou, že si tím vydělá na školu, v tý době nevěděl, jak podsvětí funguje a že když se jednou dostaneš sem, už není cesty zpátky. Penguin chtěl, aby pro něj šlapal, ale když zjistil, jak je chytrej, tak ho poslal dělat eskort pro vysokou společnost, kde k sexu většinou nedošlo. Nebo spíš nikdy nedošlo. A v tý době jsem ho poznal a začali jsme randit," na chvíli se zastavil a několikrát se zhluboka nadechl, jako kdyby měl na srdci něco hodně špatnýho a potřeboval si dodat kuráž to ze sebe dostat.

"Ale kvůli tomu není hysterickej, co?"

"Ne, kvůli tomu ne," podrbal se nervózně na hlavě. "Vlastně jsme spolu začali randit a on mě hodně miloval, fakt hodně hluboko a já jeho taky. Jenže jsem v tý době lítal v drogách a čím víc jsem toho bral a experimentoval, tím agresivnější jsem byl. Začínalo to jenom nepříjmeným chováním, hádkama, pak jsem ho jednou uhodil a to byl klíčový moment, kdy jsem se neznal. Pak jsem ho mlátil, fakt hodně a když jsem na něho mířil zbraní a prostřelil mu rameno, tak to už byl konec. Od tý doby má ze mě hroznej strach a tak ho Penguin dohodil Hádesovi. Ale já už takovej nejsem, jsem čistej, nepiju ani chlast, ale vysvětluj mu to," pokrčil nedbale rameny.

Zaskočilo mě to, několik minut jsem tam jenom stál, tupě zíral na zeschlou starou jabloň, potom jsem se zpátky podíval na Erica. Nějak mě nenapadaly slova, což se mi stalo naposledy na střední škole.

"No, to je silný kafe," vypadlo ze mě nakonec.

"Já vím a hrozně toho lituju. Nechtěl jsem mu ublížit, ale sám přece víš, jak fungují na lidský organismus drogy. Díky tomu se držím od těch sraček dál. A to nám sem nějaká holka dovezla takový modrý sajrajt na vyzkoušení-"

"Jakej modrej sajrajt?" neslušně jsem ho přerušil, můj mozek přepnul zpátky na ultrasoustředení.

"No, takovej neonovej, nevím jak to popsat. Prostě neonová srajda, co se dá ubalit do jointa a-"

"Počkej," znovu jsme ho musel přerušit. "Ona vám donesla Dex?"

"No je to možný, že se to tak jmenuje, nejsem si jistej, moc jsem to nezkoumal. Ale ta holka říkala, že to teď rozváží po celý Omeze a testujou to na mladých lidech."

"Víš, jak se ta holka jmenovala?"

"To nevím, ani jsem jí neviděl do obličeje, přes nos měla černý šátek a přeshlavu kapuci," na chvíli se zamyslel, udělal pár kroků na místě a podrbal se na braně. "Už vím! Měla hrozně zvláštní oči, úplně žlutý, ale nemyslím jako od žloutenky, její duhovky byly jasně zářivě žluté, jako výstražné symboly."

Všechno jsem si zapsal rychle do poznámek v telefonu. Nebylo to pro mě nic povědomého, ale byly to pro mě dost důležité informace. Měl jsem aspoň nějaké další vodítko, které mě mohlo přivést k cíli.