Skullcrusher- Connor Fisher

2.

Alpha byl noční podnik v opuštěný části města pro odpadlíky jako já. Vlastnil ho Alfonz, takový podivín, který uměl plynule řecky a svahilsky, ale pro normální život byl absolutně nepoužitelný. Osobně jsem se s ním setkal možná tak dvakrát a bohatě mi to stačilo. Vypadal jako zdrogovaná troska, což pravděpodobně i byl.

Prorazil jsem dveře baru, nikdo si mě nevšímal, všichni byli zaneprázdněni svou sklenicí silného alkoholu. Sedl jsem si doprostřed barového stolu mezi Franka a Seana.

"Skotskou!" mávl jsem na Larryho.

"Ty furt žiješ?" zakřenil se a přihodil ke mně skleničku.

"Taky tě rád vidím." ironicky jsem se usmál, kopl do sebe panáka a mávnutím ruky si objednal další.

"Slyšel jsem, že po tobě jdou snad všechny státní orgány, je fakt škoda, že tě ještě nedostali" Dělal si ze mě prdel, ale v koutku duše mě stejně měl rád a kdyby mě zabásli, chyběl bych mu.

"Neboj se, stáhnu tě s sebou."

"Nebezpečný muž, huh?" ozvalo se za mými zády. Pomalu jsem se otáčel na staré dřevěné barové stoličce. Přede mnou stál kluk s hnědými vlasy a pronikavými, světle modrými oči a tetováním na ruce.

"To záleží na situaci." pokrčil jsem rameny.

"Mám rád nebezpečí." usmál se, strčil mi do ruky papírek a jen tak bezdůvodně odešel pryč. Sledoval jsem jeho zadek, dokud za sebou nezavřel dveře, a tvářil jsem se jako gepard, který právě spatřil svou novou antilopu.

"Bože můj, tebe to pořád nepřešlo?" protočil očima Frank.

"Šukat random kluky, který potkám? Ne, pořád mě to nepřešlo."

"Měl by ses usadit. Třeba ten tvůj poslední, Gabriel..." vystartoval jsem, chytil ho pod krkem a pevně stiskl, dokud se nezačala dusit.

"O Gabrielovi nechci slyšet ani slovo, jasný?!" zavrčel jsem a propaloval ho pohledem.

"Ano." zasýpal a snažil se nadechnout. Pustil jsem ho, svalil se ze židle a vykašlával ze sebe všechno, co šlo. Zvedl jsem se ze židle, na barový stůl Larrymu hodil dvacet dolarů a beze slova odešel.