11

19 1 0
                                    

Byla příjemná změna tentokrát vidět Hádesův klub hezky od hlavních dveří, naposled jsem moc možností prohlídnout si to tady neměl. Připomínalo to luxusní rave kluby, které přestaly být in před několika lety, ale s některými prvky navíc. Treba klece zavěšené ze stropu, ve kterých tančily polonahé holky a strip zóny. Všude zářily neony, dominovala tady růžová a tmavě modrá barva, ale například velký půlku kruhový bar zářil zeleně a rámy dveří nebo průchodů do jiných částí klubu byly pro změnu jasně žluté kvůli kontrastu.

V jednom z červených křesel seděla blondýnka v obtáhlých bílých šatech s otevřenou černou složkou položenou na kolenou a něco zapisovala do úhledně srovaných papírů. Za barem stála holčina v černém roláku, kterou jsem od pohledu znal a borec potetovaný od hlavy až k patě.

"Hej, Dominiko!" křikl Colton po blondýně, ta jen pozvedla hlavu,zakřenila se, rychle prolistovala stoh papírů, než jeden vytáhla, se kterým se elegantně zvedla a samotnou složku hodila na křeslo.

"Ta holka je od Penguina, jmenuje se Claudia a byla napíchaná nějakou pro mě absolutně neznámou drogou. Jmenuje se to nějak Safír nebo co." papír podala mně, i když se k němu hrnul jako první Colton.

"Myslíš Saphirus?"

"Jo, jo to je ono. Nikdy jsem o tom neslyšela, ale bude to pořádný svinctvo, protože je na tom stejně špatně, jako když jsi ji přivezl, je úplně vygumovaná."

"Kurva," zamumlal jsem si sám pro sebe. Saphirus je další undergroundová droga ze stejné série jako Flesh, hrozné svinstvo, když se to přežene, z člověka to udělá brokolici klidně ještě další týden, než se postupně bude vracet k sobě.

Saphirus je mezi undergroundovými drogy hodně oblíbená, v rozumném množství dokázala vyvolat nezkrotitelné sexuální pudy, sloužilo to vždycky jako párty droga, kluci to sypali do pití holkám, se kterýma se chtěli vyspat. Šlo o takovou dobrovolnou formu znásilnění, jenom bez násilí, se souhlasem obou stran. Lidi to dělají pořád, ale co se stane na párty, zůstane na párty.

S papírem s výsledky jsem se v tichosti vytratil ze zorného pole Coltona a sedl si na bar. Nevyznal jsem se v těch číslech ani lékařských zraktách, znal jsme jenom zkratky drog a tak nějak se naučil poznávat, jestli byl někdo předávkován a jak velký následky to bude mít.

"A co tam hledáš, čumáčku?" zašeptala mi do ucha Dominika, položila mi hlavu na rameno a ruce obtočila kolem břicha.

"Koukám na výsledky, když se na to pořádně podíváš, není tam jenom Saphirus, jsou tam i další drogy, meth a tráva, sice jenom stopové množství, ale to stačí k tomu, aby vypadala jako kdyby měla místo mozku květák. Navíc to množství Saphirusu je brutální, musel do ní napíchat tak 3 koňské dávky, ta holka by podle toho papíru měla být mrtvá."

"A přece žije."

"No, to je otázka. Možná to tak vypadá, ale její mozek může být tak trochu mrtvej, ale do toho bych se nepouštěl, nejsem dokto. Mám kamaráda, kterej by to mohl prozkoumat, přes mozek je to fakt kapacita."

"Tak fajn, ale teď mám pro tebe trochu jinej úkol a potřebuju od tebe takovou malou přátelskou službičku," posadila se vedle mě na barovou židli a nasadila vážnou tvář. "Tu holku musíte odvést k Pinguinovi, ale Colton o tom nesmí vědět, prostě mu to za žádnou cenu nemůžeš říct."

"A proč to nesmí vědět?" přišlo mi to směšný, navíc stejně mě nepustí k volantu.

"Myslím, že se to dozvíš sám, časem. Prostě, udělej to pro mě, prosím. Nebude vědět, ke komu ji vezete, bude jenom znát souřadnice, budeš dělat jakoby nic, předáte tu holku a pojedete zpátky sem, dobře?"

"Jasně, udělám to tak, jak si přeješ." Ale stejně jsem se nad tím musel pousmát, že by se zrovna Colton, který si otevírá pusu i na mě, bál nějakýho chlapa, ale čert ví, co se mezi nimi stalo. Každopádně mě to začalo zajímat mnohem více.

"Tu jseš! Tě hledám jako debil po celým klubu!" přiřítil se k nám jako neřízená střela Colton a už mě pohledem tahal od baru.

"Tak když to neumíš jinak..." uculil jsem se a Dominika se začala smát i přes pevně semknuté rty.

"Haha, vtipné. Kdybys místo těch vtípků radši zvedl svůj líný zadek, abychom mohli jet. Nemáme čas, debílku."

"Však už letím, tak se zbytečně nerozčiluj princezno, nesluší ti to," 

Skullcrusher- Connor FisherKde žijí příběhy. Začni objevovat