Vezmeš si mě Evansová??

30.kapitola

Bradavická krajina byla osvětlená měsíčním svitem z velkého světelného kotouče na obloze. Blížil se večer.
V Bradavicích se každý student připravoval na večerní Vánoční hostinu.
Tato veliká slavnost se odehrává ve Velké síni, všichni studenti, kteří v hradu zůstali na Vánoční prázdniny se zde sešli na hostinu.
Na samotnou Velkou síň, byl krásný pohled, dlouhé stoly s lavicemi, ale každý prvák vždy nejvíce obdivoval začarovaný strop, odrážející venkovní oblohu.
Ale o Vánocích, se to všechno znásobilo. Ve Velké síni bylo nejméně pět malých, ozdobených smrčků, každý chrlič měl kolem krku obvázaný zlatý řetěz a strop byl mimořádně kouzelný.
Celá místnost byla osvětlená svitem z hvězd a vždy když pod stropem někdo prošel, začalo se sypat tisíce sněhových vloček, které se ale těsně před dopadem na zem vypařily.
Tři Poberti už byli společně s dívkami zpět na svých pokojích.
Dívčí ložnice v mžiku vypadala jakoby v ní poletovalo nejméně třicet Cornwallšských rarachů, celý šatník byl vyházený, v malé koupelničce byla obrovská potopa a dívky poletovaly sem a tam.
Každý rok to vypadalo nějak takhle, protože všechny to vždy odkládali na později a poté těsně před hostinou nevěděli co na sebe. Dnes to ale všechno sváděli na pobyt na ošetřovně.
Narozdíl od nich byli ale chlapci naprosto v klidu, Sirius dospával pernou noc jen v kraťasech, Remus měl rozepsaný dopis svým rodičům Lyallovi a Hope Lupinovým a James si četl denního věštce.
,,Dnes má být měsíc nejblíže zemi za celých tisíc let" oznámil svým kamarádům, Remus jen přikývl a Sirius vypadal že ho to vůbec nezajímalo.
,,Doufejme, že to neznamená, že uprostřed hostiny Náměsíčník odhalí svůj malý chlupatý problém" zasmál se chlapec s havraními vlasy svému vlastnímu vtipu, když si ale svůj vtip přehrál ještě třikrát v hlavě, došlo mu, že na hostinu, která má začít za deset minut nejsou totálně připravení.
,,Ou..Kluci??" vystřelil z postele a obsadil zrcadlo dřív než si ti dva uvědomí, že jejich vlasy vypadají jako po úderu blesku.
,,Tichošlápku ty si upravuješ vlasy?? Vždyť ta hostina začíná až za-" v tu chvíli začal po pokoji poletovat také James a hledal pod Peterovou postelí své kalhoty.
Remus kdyby mohl tak by si také poskočil, jenže ho stále bolelo celé tělo po včerejší noci a tak se pomalu dobelhal ke skříní kde měl oblečení i docela uspořádané v nesouměrných komínkách.
,,Sakra, sakra, sakra!! Kdy to začíná??" Black se v tom spěchu snažil nasadit si kalhoty, uvázat kravatu, zapnout alespoň pár knoflíků a uvázat si tkaničky a to všechno najednou.
,,Em..právě teď" povzdechl si Remus a přiměl své bolavé tělo udělat zrychlený pohyb.
Do dvou minut už sbíhali schody a do Velké síně přišli jen s pětimimutovým zpožděním, což ale každý očekával, byli to přeci Poberti, nikdy nemohli udělat nic přesně tak jak se po nich chtělo.
Pomalu a v klidu jakoby se nic nestalo, jakoby byl tento pozdní příchod naschvál, přišli k Nebelvírskému stole kde na lavicích už seděly čtyři dívky, které se na Poberty dívaly a umíraly smíchem.
,,Asi jste neměli moc čas se na sebe pořádně podívat co??" zachrochtala Bethany a ukazovala na Jamesovy rozlítané vlasy, Blackovy ponožky, jednu zelenou a druhou oranžovou a Remusovu napůl zastrčenou košili a k tomu ani jeden z nich neměl správně uvázanou kravatu, vypadali opravdu komicky.
,,Tak jsme prostě trochu zapomněli hlídat si čas" zašeptal Sirius a už všichni poslouchali Brumbálův Vánoční přípitek.

,,....a hostina může začít!!" zakončil svůj proslov a na každém ze čtyř stolů se objevilo tisíce pokrmů.
,,Myslím že toto je moje druhá nejoblíbenější věta, kterou slyším v Bradavicích" řekl James a nahodil svůj ďábelský úsměv, při kterém se každé dívce, která se na něj podívala, rozklepaly kolena.
,,A jaká je ta první??" zeptala se zvědavá rudovláska
,,Ty malý, Potterovský arogantní blbče, co si o sobě myslíš?!" zacitoval holčičím, pisklavým hlasem chlapec s oříškovýma očima a rudovláska ho lehce praštila do ramene.
Každý si najednou zavzpomínal na časy, kdy byly Potter a Evansová ten nejkomičtější pár na škole, kdy si navzájem dělali naschvály a každý obdivoval Lily, že dokázala tak dlouho odolávat tomu sladkému úsměvu.
Kdyby před dvěma lety někdo řekl Lily, že bude Jamese miloval jako nikdy nikoho, tak by se nejspíše první zasmála ale poté ho nechala pověsit za kotníky a společně s Filchem a jeho vypelichanou kočkou by popíjeli kafe a pozorovali jeho muka.
,,Musíte uznat, že byla velká zábava sledovat sebejistého Dvanácteráka, který každý večer, už od prvního ročníku básnil, že jednou získá jistou rudovlásku a bude s ní žít šťastně až na věky" pousmál se Tichošlápek
,,A ještě větší zábava bylo pozorovat naštvanou Evansovou, která každý večer už od prvního ročníku, básnila o tom, jak jednou zabije jistého černovlasého mladíka" doplnila jej Alice a všem to přišlo velmi vtipné.

Po předkrmu přišlo hlavní jídlo a po hlavním jídle přišel dezert na který se těšili úplně všichni a když se před nimi objevil stůl plný sladkostí, usmála se dokonce i profesorka McGonagallová.
Tisíce Vánočního cukroví, lékořicové hůlky, sirupové košíčky, čokobomby, ledové bonbony s ořechy, sněhové pusinky a ledové myšky, to všechno a ještě víc byste právě teď naší na každém stole a na talíři Siriuse Blacka.
,,Tichošlápku, jestli tohle všechno sníš, nevejdeš se ani do hábitu Marcuse Attenborougha a to nebude dobrý" zasmála se Remus
,,Alice, viď že mě budeš milovat i bez hábitu??" zeptal se Sirius a nabral si do pusy lékořicovou hůlku se sněhovými pusinkami.
,,To víš, že jo" přikývla černovláska, která toho na talíři měla podobně jako chlapec s havraními vlasy.
Když jste seděli u stolu s těma dvěma, nešlo dělat nic jiného než se jen smát. Oba dva byli naprosto upovídaní a vždycky chtěli být středem pozornosti takže se navzájem překřikovali a vymýšleli si všelijaké historky jen aby porazili toho druhého.

,,Reme, byl jsi už dnes v knihovně?? Objevila jsem tam knihu, ve které se psalo o té rostlině.. " a takto probíhala konverzace mezi třetím párem, což bylo také někdy k popukání.
Byli tak nadšení z každé nové knihy, oba dva milovali hodiny Bylinkářství s profesorkou Prýtovou a hodiny Lektvarů s profesorem Křiklanem, jehož oblíbenci byli Lily, Remus, Lucy a Snape, přičemž se Lily do této konverze také někdy zapletla.

Když každý student, včetně Siriuse a Alice dojedli, mohli odejít na své kolejní společenské místnosti.
,,Víte na co se cítím??" každy se lehce zděsil, vždy když Black pronesl tuto knihu
,,Mluv, ať už to máme za sebou"
,,No tak uspořádal bych nějakou pořádnou jakože fakt hustě hustou party na začátek nového roku" uvelebil si na křesle ve společenské místnosti a byl pyšný za svůj, podle něj skvělý nápad.
,,Tak to je samozřejmost" řekl James

Po večerní zábavě ve společenské místnosti se každý odebral do své ložnice a natěšení na ranní dárky pod stromečkem, usnuli

Ahoj všichni,
Takže už tu máme Vánoce!!
Mohli byste mi prosím do komentáře napsat jakou postavu máte z tohoto příběhu nejradši a o kom byste chtěli více informací nebo ho více zařadit do děje??
Samozřejmě bych od vás moc ráda slyšela nějaký názor na můj příběh a cokoliv co bych mohla změnit/vylepšit
Děkuji moc a za každý votes a komenty jsem nejšťastnější člověk na světě.
S Láskou Adell_Lily_Potter💙