Vezmeš si mě Evansová??

21.kapitola

,,Regulus Black."řekla hnědovláska a byla připravená na všelijaké reakce jejich kamarádů.
První to asi zpracovala rudovláska, která se jen šťastně usmála, věřila že pro ni může být Reg ten pravý. James sedící vedle Lily vypadal zamyšleně, nakonec ale pokrčil rameny a usmál se na hnědovlásku. Takový začátek Bethany nečekala ale byla šťastná z podpory. Lucy a Rem, jelikož neznali skutečný vztah mezi bratry Blackovými jen otevřeli pusu a koukali na hnědovlásku s vykulemýma očima. Sirius, i když měl svého bratra rád, nebyl moc nadšený z jejich vztahu. Byl mu ze všech kamarádů nejbližší a také byl nejblíž k temné straně a jako jediný si pořádně uvědomoval čeho by byl schopný, i když věřil že jeho bratr je pořád hodný.
Nejhorší reakci asi projevila černovláska, která se zrovna dneska s Regulusem Blackem pohádala.
,,Po-počkej.. Děláš si srandu že jo??" podívala se na ní jejíma modrozelenýma očkama a doufala že se Beth začne smát a řekne že si z nich jen dělala srandu.
Tohle hnědovlásku trochu dostalo, doufala že ji podpoří a myslela si že zrovna Ali by ji mohla podpořit nejvíc. Bethany a Alice byli jediné z BALLek čistokrevné. Hnědovlásčiny rodiče i přesto byli hrozně hodní i milí ale černovláska to měla jiné. Její otec byl hrdý Nebelvír a velmi laskavý muž, vždy se o černovlásku krásně staral ale její matka byla Zmijozelka. Když byla malá odešla od své rodiny pro lásku k panu Cliffordovi. Byli spolu ale to se Aliině babičce nelíbilo, chtěla pro svou dceru to nejlepší a to podle jejích úsudků rozhodně nebyl muž z obyčejné Nebelvírské rodiny. Paní Cliffordová se snažila svou matku přesvědčovat ale ta se nedala a Aliceina otce zabila když černovlásce byli tři roky. Od té doby žije Alice sama se svou maminkou která se po té události uzavřela a všechna láska ji že života vyprchala.
,,Nedělám, já Rega miluju." nenechala se rozhodit hnědovláska i když byla zevnitř úplně prázdná.
,,To nemyslíš vážně!!  Uvědomuješ si kdo to je?? Nejspíš ne, ale já ti to moc ráda řeknu, SMRRIJED!! Bethany on je na straně pána Zla a dneska málem zabil Siriuse!!" postavila se černovláska s naštvaně křičela po své kamarádce.
Do toho už ale zasáhl i Sirius.
,,Zlato, uklidni se, on mě nechtěl zabít."
,,Jo Ali, sedni si, copak to Beth nepřeješ??" připletla se rudovláska.
,,Co to s váma je lidi?? To jste všichni přišli o rozum??  Vy to nechápete??"
,,Ne ty to nechápeš!! Já ho miluju a on miluje mě a ty to nezměníš. A já myslela že zrovna ty budeš chápat co je možné obětovat pro pravou lásku když t-..." zasekla se hnědovláska, když si uvědomila co právě řekla. Byla neskutečně naštvaná a zklamaná, z očí se jí samy zpouštěli obrovské slzy a neuvědomila co jí leze z pusy.
,,Když co?? Když matčina matka zabila mojeho tátu?? To si chtěla říct?!" rozbrečela se i černovláska.
,,Ne to jsem nemyslela.. J-já.. Promiň mi to." Bethany se teď zevnitř úplně zhroutila, nohy ji jen tak tak drželi před pádem na tvrdou zem.
,,Tahle to dopadá a to si s ním strávila jen jedno odpoledne. Oukej Bethany, vybrala sis"
,,Ali co to říkáš??" postavila se mezi ně rudovláska, Lily nesnášela hádky a už vůbec ne když to byly hádky mezi nejlepšíma kamarádkama.
,,Ať si jde ale ať se nediví až ji taky opustí. Víš co Youngová, vlastně se vůbec nedivím všem těm klukům co tě opustili." teď to ale už zašlo hodně daleko. Obě dívky byli tak naštvané že nefiltrovali svá slova.
,,Dobře, takže takhle končíme?? Díky za upřímnost Alice." utekla Beth ze společenské místnosti, stále běžela, vůbec nevěděla kam, ale věděla že se tam už nevrátí.
,,Au co děl- Bethany jsi v pohodě??" ozvala se dívka se zelenou kravatou. Byla to hnědovlásčina o rok starší sestřenice.
,,Sophie?! Jo je mi.. Fajn" otřela si slzy a pokusila se o úsměv.
,,Hele, poslouchej možná nejsem úplně chytrá ale podle řasenky po celém tvém obličeji, červených očí a rozvyklaného hlasu se dá docela poznat že nejsi v pohodě." mrkla na ní Sophie a odváděla ji do umýváren. Jestli někdy udělal moudrý klobouk nějakou chybu, rozhodně to bylo zařadit tuto dívku do Zmijozelu. Nejspíš to bylo kvůli rodiny z níž pocházel její otec, jinak se to totiž vysvětlit nedá. Byla to vtipná, milá, přátelská a laskavá dívka. Měla krásné až skoro bílé vlasy a zelené oči. Obecně byla hrozně krásná.
,,Chceš mi o tom říct??"
,,No, znáš moje kamarádky??"
,,No vy jste ty VOPky ne?!"
,,Věčné Oběti Pobertů, to jsme my" zasmála se hnědovláska ale hned když si vzpomněla na svou partu chtělo se jí zase brečet.
,,A víš která je Alice??"
,,Nic mi to neříká.."
,,Chodí s Blackem"
,,Jasně, vím." usmála se Sophie. Nikdy nechápala co na něm všechni vidí. Zaprvé se jí nelíbil a za druhé Sophie nebyla na zajíčky takže se o něj nikdy nijak nezajímala.
,,No tak jsme se trochu pohádali"
,,Trochu??"
,,No dobře zašlo to trochu daleko." poklesla Beth.
,,Víš co, jestli chceš můžu tě vzít do mojí ložnice s tam odpočineš. Hádám že se tam nechceš vracet. Večer jdeme s holkama a nějakým klukama do Prasinek. Myslím že ty nejsi člověk co by se bál porušování pravidel, přeci jen si zčásti Poberta takže jestli ti to nebude vadit můžeš jít s náma. Budou tam možná i nějaký lidi z tvýho ročníku." mrkla na ní Sophie. Beth se rozzářili oči, co když půjde i Reg?
,,Určitě půjdu potrebuju si vyčistit hlavu"
,,Dobře pojď za mnou"

Zanedlouho dorazily do podzemní Zmijozelské společenské místnosti. Nikdo zde nebyl jelikož Zmijozeláci společně nevrátili moc času.
,,Lidi tu nejsou moc přátelští, to mi docela vadí. Na pokoji jsem s dvěma holkama. Radím ti radši se na ně ani nedívej. Za celých sedm let co se dělíme o ložnici mi řekli maximálně tak tři věty. Ale jasně najdou se tu i nějaký fajn lidi, ty potkáš dneska až půjdeme do Prasinek."
,,Wow, nevím jestli bych to vydržela. A co tvůj Max??"
Sophie začala v šestém ročníku chodit s chlapcem z Havraspáru. Byl velmi chytrý ale ne moc společenský, podle všeho se ale silně milovali.
,,On.. On je prostě úžasnej!!" skočila blondýnka na pohovku a zasnila se.
,,A to mi říká žere ním mám za pět minut sraz. Tak pojď ukážu ti ložnici."
,,Díky Sophie, nevím co bych bez tebe dělala."
,,To rodina dělá, pomáhá. Když jde o rodinu na koleji nezáleží" usmála se dívka.
,,Teď si odpočiň" pokynula své sestřenici, přikryla jí, zatáhla závěsy a už byla fuč.
Bethany ještě dlouho ležela a přemýšlela nad tím co se za poslední hodinu stalo.
Byli to tak smíšené pocity, které by nesnesla a tak radši zavřela oči a snažila se usnout.

,,Merline!! Já jsem kráva!! Co jsem to řekla?! Nemohli jste mě zastavit?! Nemohli jste mi říct dřív že Regulus je vlastně hodnej brácha??"zlobila se černovláska.
,,Zlato uklidni se, Beth to za chvíli přejde, znáš ji. Co by asi tak mohla dělat??" říkal Sirius netušíc že Bethany je právě na cestě do Prasinek, aby se od toho všeho vzpamatovala.

,,Pojďte lidi!!" křikla Sophie jako hlavní vedoucí party, která se chystá do Prasinek.
Hnědovláska už načerpala novou energii a byla to opět ta usměvavá Beth jakou známe.
,,Sophie, nevíš náhodou jestli půjde i Regulus Black??"
,,Moc šesťáků nebereme ale jo myslím že jo, půjde s druhou skupinou" mrkla na ní a zastavila svou asi pětičlenou skupinku.
Za chvíli už dorazili do Prasinek, šesťáci počkali venku a o stupeň starší lidi šli ke třem košťatům koupit zásoby alkoholu. Bethany už konečně našla svou spřízněnou duši.
,,Bethany, co tu děláš?? Slyšel jsem že si u Sophie v ložnici a že sem jdeš. Co se stalo??" objal ji Regulus a dívka se mu zabořila do náruče. Milovala jeho vůni, jeho rty, milovala ho celého a jen s ním se cítila v bezpečí.
,,Určitě tu chceš být?? Se Zmijozelskýma??"
,,Jo Regu, potrebuju se odreagovat od toho co se stalo. Zůstaneš??"
,,Pro tebe cokoliv"  políbil jí chlapec a nalil jim oboum skleničku whiskey.
,,Na, tebe" mrkl Regulus
,,Na nás" přiťukla Bethany a rychle do sebe hodila všechen obsah skleničky.