Život si nevybírá ✔️

Part 16.

       

„Nemůžu uvěřit, že opravdu letím k moři." Zahihňal se Niall a jemně mě políbil na tvář. Měl dýchací lahev sebou. Musel jí tahat všude u sebe. Hned si vzpomenu na Hvězdy nám nepřáli, akorát že já jsem zdraví. Abych vás uvedl do situace, kam jedeme. Letíme do Franci na azurové pobřeží. Chtěli jsme do Itálie, jenomže to je moc daleko. Přece jen Francie je dvě hodiny letadlem. Letí s námi i Niallovi rodiče. Niall mi před týdnem vyprávěl, že nikdy nebyl u moře. Že chtěl vždycky letět letadlem na společnou rodinnou dovolenou. Proto jsem se rozhodl vybrat peníze ze svého spořicího účtu a zaplatit nám všem dovolenou.

Niall se nejdříve vymlouval, že mě nechce využívat. Já mu řekl, že je tam lepší ovzduší, že se to třeba aspoň trochu zlepší. Spíše nám to dopřeje alespoň o nějakou tu chvilku času spolu víc. Na to hned kývl. Takže to je vše ohledně toho proč sedíme v letadle. Teď k Niallovi. Jeho stav se opravdu zhoršil. Rakovina se mu rozšířila do celého těla, ale nikdy mě nepřestane překvapovat s jakým elánem, radostí a chutí se pouští do věcí. To je něco co jsem se naučil já od něj. Je skvělý.

„Jsem tak nervózní." Zahihňal se. Já se na něj jen lehce usmál a políbil na čelo. „Miluju tě andílku." On si opřel hlavu o můj krk. „Já tebe taky moje lásko." Šeptl a políbil mě na krk. Propletl jsem s ním ruce, na co jsem po chvíli slyšel jen slabé pochrupování.  Uchechtl jsem se a začal jsem si číst teď moji oblíbenou knížku.

Doletěli jsme v pořádku do Francie. Jen co jsme vystoupili z letadla, nemohl jsem se přestat divit. Bylo tady teplo. Hned byl poznat jiný vzduch. Společně s Niallovími rodiči jsme odjeli na hotel. Byl sice dál od pláže, ale nikomu to nevadilo. Strávíme pět dní tady. No není to úžasné? Potom co jsme se ubytovali do dvou pokojů. Ano dovolili nám s Niallem společný pokoj. Jsme se šli projít po pobřeží. Šli jsme, kde byli ty nejbohatší hotely a apartmány. Řeknu vám, že to bylo jako vystřižené z těch romantických filmů. Šli jsme ruku v ruce a společně jsme se líbali. Dělali jsme si fotky. Prostě to byl krásný den. Jelikož jsme přijeli odpoledne, a pro Nialla to byl náročný den, rozhodli jsme se jít koupat až další den.

Ráno jsem vstal jako jeden z prvních. Niall ležel spokojeně rozvalený po celé posteli a tiše chrupkal. Zakroutil jsem nad ním lehce hlavou a šel si dát sprchu. Umyl jsem si celé tělo. Když jsem byl celý vymáchaný vrátil jsem se zpátky do ložnice kde už na mě koukal ustrojený Niall. „Honem na snídani. Chci jít k moři." Já jsem se zasmál a políbil ho něžně na jeho krásné rty. „Jdeme jen se ustrojím." Sundal jsem si ručník. „Mohl bys jít klidně takhle," řekl mi se skousnutým rtem. „Copak chceš, aby mě okukovala tvoje mamka?" ušklíbl jsem na něho a začal se strojit. On rychle zakroutil hlavou ani omylem.

Společně s jeho rodiči jsme šli na pláž. Bylo to tady vážně kouzelné.

Vše bylo tak čisté. Odpoledne když jsme přišli na hotel jsem Niallovi rozhodl ukázat překvapení. Jsem rád, že souhlasil. Takže jsme se omluvili jeho rodičům, že strávíme odpoledne jen spolu. Když jsem byl dnes dopoledne na procházce našel jsem osamělou zátoku. Nikdo tam nebyl a tak jsem doufal, že bych mohl Niallovi splnit další sen. To milování na pláži se západem slunce. No jo věčný romantik. To jsem na něj miloval.

„Půjdeme ještě dlouho?" zeptal se mě Niall když měl zavázané oči a já jsem ho vedl. „Už tam skoro jsme lásko." Usmál jsem se.

Postavil jsem ho doprostřed zátoky, aby se mu naskytl ten nejkrásnější pohled. Jako mě dopoledne.

„Li to je nádhera" Špitl s tichými vzlyky. „Tak moc tě miluju." Přisál se na moje rty. „Já tebe taky lásko. Půjdeme do vody?" on kývl a svlékl se úplně do naha. Musel jsem si nad tím pohledem skousnout ret. Pořád byl tak dokonalý a sexy. „Svlékni se a pojď za mnou" zahihňal se a utekl mi do vody. Svlékl jsem se a utekl za ním.

Potom? Celé odpoledne jsme bláznili jako malé děti. Smáli jsme se, líbali a vše možné. Když se blížil západ slunce tak jsem Niallovi splnil jeho sen. Bylo to něžné, pomalé a dokonalé. Prostě všechno tak, abych svému miláčkovi neublížil.

Poslední den jsme se jeli podívat do San Tropez. Niall miluje ty staré filmy s četníkem. Takže nemohla chybět fotka před četnickou stanicí. Užili jsme si celý výlet, všechno bylo tak perfektní. Nikdo z nás si nevzpomněl na nemoc a bolest, kterou sebou nese. Niall svítil jako sluníčko. Nikdy na tenhle úsměv nezapomenu. Nikdy jsem ho snad šťastnějšího neviděl. To jsem, ale nevěděl, že to jsou poslední dny s ním.

*. Další díl vyjde ve čtvrtek. :) budu ráda za váš názor a hlavně komentáře :) opravdu mě mrzí že skoro nikdo nepíše :/ ale i tak Děkuju ❤️ miluju vás Evson ❤️ *