Wolfie

196 9 0
                                    

Vzala jsem ho do náruče a odnesla dovnitř. Položila jsem ho na zem a hodila mu starého plyšáka, kterého jsem našla u sebe v pokoji. Lítal po celém domě. Vzala jsem si ho k sobě a dala ho na postel. Chvíli ještě dělal kraviny a usnul. ,,Zajímalo by mě, co je to za psa" pronesla jsem a Derek, který seděl naproti mě na židli pokrčil rameny. Uslyšela jsem kroky. Když jsem se podívala na hodiny, bylo půl 4. Do pokoje vešla Mia. ,,Co tady jako děláte? Nejdřív mi zkazíš život a teď mi kradeš i Dereka?!" vyštěkla po mě. Nechápavě jsem se na ní podívala a potom jsem svůj pohled stočila zpět ke štěnisku. ,,Mio klid, nikdo nikomu nic nedělá" Derek se jí snažil uklidnit ale marně. ,,Ničí mi život už jen tím, že se na mě podívá! Je to nechutná zrůda, která mě proměnila ve stejnou zrůdu, stejně tak i Veru!" rozkřikovala tak moc, že chudák Wolfie-jak mu říkám-se leknutím vzbudil. ,,Kdyby tě neproměnila ona, udělám to já! Proměnila tě, protože to byla jediná šance, jak tě zachránit! Nechtěla tě ztratit a ty se k ní teď chováš takhle!" zpacifikoval ji Derek. Chvíli jen stála a pozorovala ho. ,,Měli jste mě nechat zdechnout!" poslední slovo zařvala s vrčením a zabouchla se v pokoji. V tu chvíli jsem myslela, že se ty dveře rozpadnou.

,,Tak já asi půjdu" řekl a vstal ze židle. Kývla jsem hlavou a pozdravila ho. Hladila jsem Wolfieho po hlavě. Zase usnul. No jo, štěňata.. lehla jsem si a sledovala ho. Když Derek odešel, došlo mi, že jsem tu teď s Miou sama. ,,Třeba to přežiju" řekla jsem si pro sebe potichu a vstala z postele. Vzala jsem telefon, který mi začal zvonit. J:,,ano?" zvedla jsem to, aniž bych se podívala na displej.
S:,,ahoj Vlčice, půjdeš se mnou dneska?"
J:,,ahoj zlato, já zapomněla, promiň. Ale jo, půjdu, tak za půl hodiny mě čekej u Dereka."
S:,,dobře, zatím Vlčice.."
J:,,ahoj.." řekla jsem a uchechtla se. Položila jsem telefon zpět na místo a šla dolů ze schodů. Wolfie běžel za mnou a na posledním schodě docela vtipně zakopl. Začala jsem se smát a vzala ho do náruče.

Vešla jsem do kuchyně zrovna když mamka šla ze zahrady dovnitř. ,,Sakra, kde je to štěně?.." brblala si potichu pro sebe. Potom zvedla hlavu a všimla si mě ,,A-aha.. ty už jsi doma.." dívala se na mě nervózně. ,,Jo, šla jsem už po 1. hodině, nebylo mi dobře" sklopila svůj pohled na Wolfieho. ,,Ehm.. ty si ho našla?" podívala jsem se na Wolfieho a zpět na mamku. ,,Jo no.. spíš Derek, co je to za štěně?" pohladila jsem ho po hlavě a položila ho na zem. ,,Jo no.. on je to tak trochu tvůj dárek k narozeninám.." v tu chvíli mi to docvaklo. Mám za 2 dny narozeniny! Já na to totálně zapomněla. Teď tak přemýšlím, jak sem mohla zapomenout na moje narozeniny? No to je jedno. ,,Proč jste mi koupili psa?" sedla jsem si na sedačku. ,,No.. vždycky si chtěla psa, tak jsme si řekli, že ti ho konečně dopřejeme" sedla si za mnou ,, myslím, že teď mám psů-vlků-docela dost" zasmála jsem se. Mamka se zasmála taky a odešla do kuchyně. ,,Vymysli mu jméno" vešel taťka. ,,Ale to už má.. Wolfie" usmála jsem se a vzala si Wolfieho do náručí. Vyšla jsem nahoru po schodech a podívala se na hodiny.

,,Sakra, už jsem se měla potkat se Stilesem!" Wolfieho jsem položila na postel, chňapla jsem telefon a balkónem se dostala do lesa. Celou cestu jsem běžela, abych tam byla co nejdřív. Z dálky už jsem viděla Stilese, jak netrpělivě čeká. Rozběhla jsem se ještě rychleji a skočila mu do náručí. Vášnivě jsem ho políbila a rukami mu vjela do vlasů. Když mě položil na zem, trochu jsem se odtáhla ,,chyběl jsi mi.." malinko jsem se usmála. Úsměv mi opětoval a ještě jednou mě políbil. ,,Ty mě taky" pronesl a chytil mě kolem pasu. Miluju jeho přítomnost. Je mi s ním skvěle. ,,Nechceš být dneska u nás? Sestra je pořád hnusná.." řekla jsem sklesle a lehla mu na rameno. ,,Jo klidně, aspoň budeme spolu" ďábelsky se usmál. Trochu jsem se ho v tu chvíli bála.

Najednou se nějak rozběhl. Děsně jsem se lekla. Potom mi to došlo.. srnka. Když Stiles zakopl o kořeny stromu a hodil docela dobrou držku, začala jsem se neskutečně smát. Myslela jsem, že se udusím. Vražedně se na mě podíval a vstal ze země. Byla jsem z něho úplně hotová. Šla jsem s vyřechtaným ksichtem za ním a společně jsem šli dál lesem. Po asi 15 minutách jsme se vydali ke Stilesovi domů, aby si vzal pár věcí a potom jsme šli rovnou k nám. Došli jsme k nám a já už chtěla vyskočit nahoru, potom jsem se ale zarazila. ,,Ještě jsem ti zapomněla něco říct" prohodila jsem a podívala se na něj. ,,Co?" podíval se na mě vyděšeným pohledem. ,,No.. já mám tak trochu štěně" prohrábla jsem si vlasy ,,kde si vzala štěně?" nervózně jsem se usmála ,,ehm.. já mám za 2 dny narozeniny........" protáhla jsem poslední slovo. ,,Proč si mi neřekla, že máš narozeniny?" pokrčila jsem rameny a vyskočila nahoru. Stiles za mnou.

Vešla jsem dovnitř do pokoje a jako vždycky jsem položila telefon na stůl vedle postele. Už chtěl na nabíječku, tak jsem mu ji dopřála. Když Stiles uviděl Wolfieho, rozzářily se mu oči. Sedl si k němu na postel a začal ho drbat na břiše. ,,Tady je někdo psomil" zasmála jsem se a sedla si k nim.

Ahoj Vlčíci 😘
Omlouvám se, že jsem teď delší dobu nic nevydala ale není čas a hlavně nápady. 😕
Zatím Páčko 💗

Secret../TEEN WOLF CZ *DOKONČENO*Kde žijí příběhy. Začni objevovat